Sjezdovky:
Sněhu byl dostatek. Nahoře metr a dole půl, ale ku lyžování a
poznávání svahů tamních to bohatě postačilo. Za dva dny jsme se
zorientovali na sjezdovkách a poté již obráželi nám nejpříjemnější
skopečky. Jediné mínus jest, že se musí dojíždět skibusem. Mohli jsme
jezdit autem, leč na tyto vzdálenosti nejevilo se nám to příliš vhodné,
zvláště chcete-li si na svahovém restaurantu vychutnat víno svařené a
bombardino.
Sněhové podmínky:
Na období předvánoční byly podmínky sněhové vynikající. Sníh byl
sice tvrdý a vesměs přemrzlý, leč kdo nabroušené hrany měl, neměl s
danými podmínkami problém a zalyžoval si krásně. Nakonec jsme objevili
několik sjezdovek, kde sníh (držící pista) nebyl sfoukaný a sešoupaný i
v odpoledních hodinách a tam jsme si to užívali do uzavření provozu vleků
bezproblémově.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Zažili jsme nově otevřené středisko Carosello 3000 a projezdili celé
údolí a jak jsem výše naznačil, toto středisko věru stojí za návštěvu
nejen z lyžařského pohledu. Livigno jest krásné městečko se svojí
neopakovatelnou atmosférou a v čase předvánočním obzvláště. Za 14 dní
tudy budeme projížděti znovu a opět se zde rádi zastavíme na pragulku.
Dopravní obslužnost jak silniční, tak svahovou musím pochválit. Vždy se
dá něco vylepšit, ale obecně panovala spokojenost. Doporučuji ubytování v
hotelu Camino a to s polopenzí. Zažijete gurmánskou erotiku nejvyšší
kategorie a garantuji všem, že odjedete za týden o pěkných pár kg
těžší! A to i ten, kdo není velký jedlík, jako já, ale již samotné
servírování jídel jest tam obřad a večeře o třech chodech je nominuje na
michelinský titul. Fantazie obžerství a to kámoši doma drželi půst...
Bomba!
Zalidněnost:
Lidu obecně bylo tam dosti jak na svazích, tak v ulicích a převážně
mluvili česky. Přišlo mi, že všichni česky rozuměli i v obchodech...
Občerstvení a aprés-ski:
Ohledně občerstvení a aprés-ski není výhrad. Nikdo hladovět a žíznit
nebude. Zažili jsme přímo na svahu hudební produkci místního umělce,
které zvrhlo se v koncert pod otevřeným nebem a hraním všemožných hitů
na přání a opravdu jsme z toho byli upřímně paf a dokonce si po dlouhých
letech trsli přímo pod svahem v lyžákách! Holt Italové umí udělat
náladu a pohodu...
Doprava do střediska a parkování:
Doprava tam i zpět proběhla bezproblémově. Kdo sem pojede poprvé, ať si
pečlivě nastuduje průjezdnost jediným spojovacím tunelem, neb jinak může
být nepříjemně překvapen. Parkování v Livignu obecně nepovažuji za
problém. To mají chalani tamní docela zmáknuté a jelikož tudy
projíždíme téměř každoročně, nikdy jsme se s parkováním neprali.
Itálie 
. Nejezdí
vsechny vleky ani nejsou otevřené všechny sjezdovky - v minulých letech, kdy
napadlo ještě méně sněhu, tak alespoň zasněžili pořádně umělým
sněhem - letos to hodně zanedbali. Zalyžovat se dá, ale už jsem zde zažil
lepší podmínky. Co potěší, jsou pořád ceny espressa a cappuccina na
sjezdovkách - nejlevnější je espreso za 1 euro na svahu u modrého vajíčka
směrem k jezeru, jinde od 1,2 eur, capuccino od 2 eur, bombardino 5 eur.
Návštěva latterie opět nezklamala - poháry od 5,9 eur (vyfoceno coppa
biscotto za 6,9 eur). Celkově spokojenost s předvánoční atmosférou, ale
lyžařská spokojenost jen průměrná.
