Sjezdovky:
Každý si vybere, v provozu kolem 300 km. Středisko spíš pro
sportovnější lyžaře, není moc vhodné pro menší děti. Označení
sjezdovek může někoho trošku zmást, červené jsou celkem prudší, u
černých bylo "expert only" a kde nebylo, tak někteří klouzali po zadku a
zádech. Jedinou nevýhodou této oblasti je spousta různých úzkých
přejezdů, pokud budete chtít projet všechny střediska, některé po rovince
(špagát, pás) a některé i mírně do kopce, takže to musíte rozjet. Pokud
se jim nevyhnete, budou vás bolet ruce z píchání. Ale v každém středisku
se našla trať, která nám vyhovovala a daly se tam udělat nádherné jízdy
a kde bylo míň lidí.
Sněhové podmínky:
Perfektní. Nahoře 3 až 3,5 metry sněhu i dole v údolí bariery. Na
chalupách metr na střeše, nádhera.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Od super moderních po starší dvojsedačky. I na kotvě jsme se svezli.
Všechno provozu. Zázemí vyníkající. Spojovací kabinka z Lechu do Warthu
jela naposledy v 16.00, je třeba s tím počítat, pokud nechcete viset v
jiném údolí.
Zalidněnost:
Byli jsme přes týden, tak se dalo. Na krajích středisek spousta plání
skoro bez lidí, v centrech Lechu, Zürsu a St.Antonu bylo na sjezdovkách
trošku zalidněno. Větší frontu cca 25 minut jsme zažili na Vallugu, ale
tam jsme se chtěli podívat, jinak se to dalo taky objet. Sem tam se to
hromadilo před čtvrtou, kdy každý chtěl dojet do střediska, kde
bydlel.
Občerstvení a aprés-ski:
Restaurací na sjezdovkách není tak moc, jako třeba v Saalbachu nebo jinde
v Rakousku. Je vidět, že oblast je dražší, žádné samoobslužné
jídelny, vše s obsluhou a ceny tomu odpovídají: pivo 6 až 6,7 eur, nealko
taky, gulášovka klidně i za 9,5 eur, jídla přes 20 eur. Hamburger v St.
Antonu na sjezdovce 15,5 eur.
Skibus jezdil jenom do 17.45, takže po skončení lyžování se střediska
rychle vylidnila.
Doprava do střediska a parkování:
Parkovali jsme u penzionu, skibus stál před ním, tak jsme autem nejezdili.
Skibus jezdil ráno často a nebylo to daleko.
Odjížděli jsme v sobotu a cesta k dálnici ucpaná, stáli jsme v koloně,
nakonec jsme to objeli přes hory. Na dálnici po Salzburg provoz velice hustý,
ale s tím jsme počítali.