Sjezdovky:
Po vyjetí z parkoviště ve Stubenu se vydáváme do St. Antonu - sjezdovky
jsou trochu měkčí, včera zase lokálně nasněžilo. Jedeme postupně až
dolů do St. Antonu. Zajímavá je kombinace sjezdovek 53-52-50, má úplně
vše, od strmé černé, přes carvingovou louku až po volnější dojezd k
lanovce Galzig. Za jeden den jsme dokázali projet St. Anton, St. Christoph a
Zürs. Všechny sjezdovky byly perfektně připravené, jen někde nás
překvapovala menší šířka sjezdovek, než bychom u takového střediska
čekali. Je to dané tím, že většinou jsou ve skalách nad hranicí lesa –
se všemi plusy i mínusy. Jejich profil je někdy hodně proměnlivý a tak se
stane, že některé modré jsou místy velmi poctivé červené. Na druhou
stranu jsou některé přejezdy tak trochu placky, ale když dobře namažeš,
tak ani to nevadí a místo odpichávání hůlkama se pokocháš nádhernou
přírodou.
Bohužel jsme nestihli Albonu a Lech – budeme se tam muset ještě vrátit.
St. Anton je orientován převážně na jih a východ – a to je v prosinci
určitě plus.
Sněhové podmínky:
Jestli je někde v Rakousku hodně sněhu, tak tady. V Zürsu je sněhu
daleko více než 2 metry, v St. Antonu o malinko méně. Marně vzpomínáme,
kdy jsme naposledy viděli tolik sněhu, nádhera. Kdo chce „Abseits der
Piste“, jede freeride. Včera ještě místy připadl nový sníh, takže
sjezdovky jsou v těchto místech trochu měkčí a brzy se tvoří
náhraby.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Moderní kabinky (ty nejnovější s otvory na fixování lyží uvnitř
kabinky), kabinka Schindlergrat, která má 2 výstupní stanice (podle toho, na
kterém místě dole nastoupíš), technicky velmi pěkně řešená je spodní
stanice kabinky Galzig. Spojení kabinek Trittkopf a Flexen nás nijak
neoslnilo. No a jinak většinou rychlé 4, 6- a 8sedačky s bublinou, nikde
jsme nečekali déle než 2 minuty. Není co vytknout.
Zalidněnost:
Je neděle (poslední před Vánocemi), víkendoví návštěvníci
převážně z Německa, Švýcarska a místní. Češtinu, slovenštinu ani
polštinu za celý den neslyšíme. Lidí není málo, ale ani moc. Nikde na nic
nečekáme, kapacitně je to tady pěkně nadimenzované. Překvapivě minimum
snowboardistů.
Občerstvení a aprés-ski:
Když jsme se rozhodovali pro Ski Arlberg, věděl jsem, že ceny nebudou
lidové. Do restaurace u lanovky Trittalp s pizzou za 24 EUR nás to nějak
netáhlo, tak jsme si ji dali v menším provedení u výdejního okna vedle –
pizza salami za 18 EUR. No lidová cena to také úplně není, ale co, jsme
přece ve Ski Arlberg a kartu jsem si vzal
. Lahvové
pivo v Ülmerhüte za 7,5 – a já pořád nevím, jestli je v tom záloha za
tu láhev
.
Doprava do střediska a parkování:
Za Innsbruckem pořád po dálnici A12, Schnellstrasse S16, až se po asi 10.
tunelu objeví odbočka na St. Anton. Parkoviště ve Stubenu je sice o pár km
dále než St. Anton, je ovšem přímo u lanovky a navíc je jako jedno z mála
v této oblasti zdarma. Dobrá volba. V 9 hodin je ze 75% plné, žádné jiné
auto z CZ/SK/PL nevidíme.