Sjezdovky:
Přes kilometr dlouhá sjezdovka, na kterou jsme vyrazili na nedělní
večerní lyžovačku. Svah je dle mého názoru určen nejen pro začínající
lyžaře, ale i pro ty zkušenější. Svah připraven na večerní
lyžování.
Sněhové podmínky:
Převážně technický sníh, byl zmrzlý, což mi nevadí, podklad místy
zledovatělý. Kritické místo je na konci svahu u nástupu na lanovku, kde
brzdíte na nejužším místě, je tam parádní ledová plotna, na kterou je
nahrnutý sníh. Po odkrytí klouže, je to lidově řečeno o hubu, pár pádů
jsem zaznamenal. Při 50 lidech na svahu ok, dobrzdíte až dole, ale
představím-li si tady denní lyžování při 100+, kdy se musíte zařadit na
konec fronty někde v tomto místě, no... Už to chce trochu na těch lyžích
umět (jen můj názor).
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Pohodlná čtyřsedačka, nástup do měkkého, nasednete jako na příjemný
nadýchaný polštář. Chybí výhřev (provozovatelé, nebojte se nám
zkvalitňovat ty služby). Výstup trochu prudší, poté musíte pár metrů
stromečkem. Nechápu, proč není u výstupu víc nahrnutého sněhu pro
pozvolnou jízdu ke startu. Obsluha v celém areálu příjemná. Kotvu jsme
nevyužili.
Zalidněnost:
Počet lidí cca kolem padesáti a více, odpovídalo mé představě o
zdejším nedělním večerním lyžování.
Občerstvení a aprés-ski:
Občerstvení v hlavní budově hodnotím pozitivně, příjemné a pěkné
prostředí. Chutnalo. Co nechutnalo ani nevypadalo bůhvíjak kvalitně, bylo
občerstvení v chatce na sjezdovce. Punč, pečený čaj ani svařák zdaleka
neodpovídaly svým názvům. Nebudu víc rozebírat, ale díky, víckrát už
ne.
Doprava do střediska a parkování:
Silnice suché.