Sestriere / Via Lattea aktuální report z 30.03. - 06.04.2013

Sjezdovky:

Od širokých dálnic přes krásné lesní "cesty" (rozuměj sjezdovka šířky cca 15 až 20 m) s obrovským množstvím variability. Např. z jedné čtyřsedačky v oblasti Sestriere vede 10 různých sjezdovek, které se rozpojují a opět potkávají a přitom nejsou dvě stejné. Líbila se mi i relativně užší sjezdovka okolo sedačky č. 41, kdy se dalo kopírovat obřákovým obloukem zvlněnou mírnější sjezdovku (skoro jeden oblouk na jednu zatáčku sjezdovky), a to má 2 km...

Sněhové podmínky:

Letos asi jako všude na jaře vynikající, výše přírodní sníh a hlavně je zde vidět lepší práce rolbařů oproti např. Francii.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Jediné podstatnější mínus pro oblast Via Lattea jsou starší přepravní zařízení. Chvíli mě i mrzelo, že se musí přesedat, pokud člověk chce jet zvrchu až dolů, ale ve dnech, kdy dole byla mlha, jsem byl rád za možnost zvolit si nadmořskou výšku pohybu bez nutnosti právě onou mlhou sjíždět k nástupní stanici.

Zalidněnost:

O Velikonocích asi víc, než jsem čekal, někde se tvořily i fronty do 5 min, ale od úterý naprosto prázdno. Možná to také vedlo k vypnutí některých lanovek, šlo ale o duplicitní sedačky či vleky a počet nedostupných sjezdovek nebyl nějak kritický.

Občerstvení a aprés-ski:

Na Olympijské černé v San Sicario je podle mě nej bufet s nej bombardinem, pěknou terasou s odpočinkovými pytli na sezení, křesly atd. Večer nevím, ale moc živě to nevypadalo.

Doprava do střediska a parkování:

Z Prahy cca 1 080 km a cca 12 hod. jízdy přes Itálii, kde necháte cca 30 euro za jeden směr jen na mýtném. Parkovacích míst dostatek a zadarmo.