Sestriere / Via Lattea aktuální report z 05. - 08.02.2024

Sjezdovky:

Sjezdovky oblasti Via Lattea jsou rozprostřené především okolo vrcholu Monte Fraiteve (2 701 m), přes nějž jsou zároveň jednotlivé areály propojené - z jedné strany je Sestriere, z druhé Sauze d´Oulx a ze třetí Sansicario. Další část oblasti Via Lattea se nachází v Claviere a francouzském Montgenevru - tato část je však od té čistě italské oddělena městečkem Cesana hluboko v údolí.

Lyžuje se na více než dvouapůltisícových svazích, které jsou do výšky zhruba 2 000 m n. m. porostlé řídkými modřínovými lesy, na exponovaných vrcholcích pak holé, a tedy větrné, což se podepisuje na sněhových podmínkách možná ještě více než celkově slabší příděl sněhu.

Sestriere

V hlavním lyžařském letovisku zimní olympiády 2006 jsou sjezdovky dosti sportovně laděné - jak z vrcholu Monte Sises (2 600 m) přímo nad Sestriere, tak ze sousedního vrcholu Monte Motta (2 823 m) se řítí přímé černé a červené tratě s převýšením až 700 m.
Nejmírnější a zároveň prostorné jsou modré sjezdovky na úpatí svahů podél "spojovací" 4sedačky Trebials, naopak modře značené varianty z Monte Motty jsou v podstatě jen úzké traverzy.

Sauze d´Oulx

Do horské kotliny pod Monte Fraiteve spadají dvě černé, hlavně zpočátku dosti strmé tratě, které lze objet úzkým hřebenovým traverzem, z něhož se oddělují pohodové červené i modré varianty.
Jinak se lyžuje především na dlouhých pohodových, jen místy strmějších červených tratích v modřínových lesích. Celkově jsou subtilnější, zato v mnoha variantách, a to přímých přehledných i točivějších a proměnlivějších.

Sansicario

Dvě rychlé čtyřsedačky a vlek na vrchol Fraiteve obtéká v mapě celý hrozen červených tratí, z nichž však byly vysněžené v podstatě jen tři až čtyři varianty, které se navíc zčásti překrývají. I tak nabídnou parádní dlouhé jízdy, mimo jiné na olympijské závodní trati pro ženy.

Sněhové podmínky:

Sněhové podmínky na pohled připomínaly spíš jarní závěr sezóny, přesto se lyžovalo vlastně výborně, až na četné kamínky zvláště na přejezdových cestách a ve větrných vrcholových partiích (Monte Motta, Fraiteve). Občas vykukovala hlína i na nezasněžovaných tratích, které ale zase skýtaly přívětivější přírodní sníh bez zmrzlého či ledového podkladu. Během dne sníh samozřejmě změkl, ale boulovatou břečkou trpěly jen úplné dojezdy tratí.

Značná část tratí byla bohužel uzavřena, což však není úplnou výjimkou - nejvíce v Sansicariu, ale dost i v Sestriere na Monte Mottě, kde to narušovalo celistvost sjezdu, neboť bylo často nutné traverzovat a připojit se na již tak úzké přejezdové cesty. Zvláště dojezdy do Borgaty tak byly přetížené a brzy zdevastované.

Sjet nebylo možné ani z Fraiteve do Sestriere - v obou směrech bylo nutné využít kabinkovou lanovku.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Většinu tratí obsáhnou dlouhé expresní 4sedačky bez bubliny. Výjimkou je vrchol Fraiteve, kam se ze směru od Sansicaria vyjíždí pomou a od Sauze d´Oulx dlouhou a pomalou 2sedačkou s převýšením přes 500 m. Ze Sestriere vede na vrchol poměrně moderní kabinková lanovka, ovšem bez venkovních nebo vnitřních stojanů na lyže, které se tak nepohodlně opírají o stěny.

Vrchol Fraiteve je zároveň jedinou křižovatkou mezi Sestriere, Sauze d´Oulx a Sansicariem. Kromě toho, že lanovky a vleky nemají příliš vysokou kapacitu, jedná se o větrný a směrem k Sauze i strmý vrchol, směrem do Sestriere je zase kvůli jižní orientaci často bez sněhu. Přejezd mezi těmito třemi areály tak není úplně pohodlný, což na druhou stranu zabraňuje hektické výletní turistice.

S Claviere je tato část areálu spojena pouze kabinkovou lanovkou (k lanovce je však nutné ze sjezdovky dojít cca 100 m pěšky), která lyžaře snese na okraj městečka Cesana, odkud zase vede vzhůru stařičká a pomalá 2sedačka, na niž navazuje již odpojitelná 4sedačka - přejezd tak znamená nejméně půl hodiny na lanovkách a přestupech.

Zalidněnost:

Nejživěji s množstvím začátečníků a méně zdatných lyžařů bylo v nejznámějším a nejvýše položeném Sestriere, které si však užijí spíše náročnější lyžaři. V Sauze d´Oulx již bylo klidněji, tedy kromě dopolední fronty na 2sedačku Colo, směřující na vrchol Fraiteve, a v Sansicariu bylo vyloženě prázdno.

Celkově se zdá být rozlehlost sjezdovek a střídmý výkon lanovek bez velkokapacitních 6- a 8sedaček zárukou, že ani o prázdninách neproudí po svazích hektické davy.

Občerstvení a aprés-ski:

Po svazích jsou rozeseté menší a na první pohled trochu surové horské chaty, ovšem s autentickou atmosférou a poctivou italskou kuchyní. Nejprve se objednává a platí u pokladny a vše se poté vyzvedává na baru nebo u pultu - pro neznalé trochu chaos, ale vlastně poměrně praktické řešení, které je v Piemontu i celé netyrolské Itálii velmi rozšířené.

V bufetových okénkách a v barech si lze dát narychlo panini či sendviče (5 až 7 eur). Na oběd jsou v nabídce nejčastěji těstoviny, lasagne, burgery či polenta (10 až 15 eur).

Doprava do střediska a parkování:

Při cestě z Česka jde o jeden z nejvzdálenějších italských areálů (1 000+ km, 11 až 12 hodin jízdy).

V Sestriere lze parkovat zdarma (u kabinky Fraiteve) nebo za poplatek cca 8 eur / den (v centru).