Sjezdovky:
Zdejší sjezdovky jsou krásně široké - hlavně na ledovci a velmi
příjemně skloněné. Černých zde moc není, jsou to jen čtyři kousky, ale
moc drsně nevypadají. Black Mamba je spíš úzká než prudká 
. Maurerpiste 1
a 2 jsou prudké jen ve své první polovině. Super ježdění je na ledovci na
červeno-modrých sjezdovkách Gletcherpiste 1-2, je to velmi přehledný a
široký svah. Moje nejoblíbenější je ale ta z Alpincentra do Langwiedu,
která je krásně členitá a hlavně dlouhá s převýšením skoro 500 metrů
a když si to dáte až z vrcholu, tak je to již slušné svezeníčko s
převýšením něco přes kilometr 
.
Je zde několik snowparků, velká U-rampa, měřený úsek s maximální
rychlostí, ze které vám udělají na Skiline.cc fotku s dosaženou
rychlostí, měřený obří slalom, kde je vaše jízda natočena a můžete si
ji prohlédnout také na Skiline. No prostě od všeho trochu .
Sněhové podmínky:
Tolik sněhu, co je ho zde letos, zde dlouho nepamatuji, a to v pátek
ještě několik centimetrů připadlo, a tak se dalo lyžovat i ve volném
terénu. Areál udává 120 až 320 cm. Úprava tratí je velmi pěkná, jen v
sobotu po pátečním sněžení je to trošku měkčí, než se to rozjezdí a
na prudších úsecích se udělají prachové muldy, které se dají krásně
projíždět. V sobotu jsou sjezdovky v naprosto dokonalé kondici - tvrdé
zmrzlé s nádherným manžestrem 
. Nádherné svezení celý sobotní den.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
V provozu je úplně vše. Ráno se musí vyjet buď starší kabinkou pro
osm lidí Panoramabahn, nebo funitelem Glescherjet 1, který nahradil po
tragedii místní pozemní lanovku, která shořela v listopadu 2000 a přišlo
zde o život 155 lidí a jen 12 se zachránilo. Čest jejich památce. Z obou
lanovek se vystoupí v Langwiedu 1 976 m n. m., odkud se dá jet další
kabinkou nebo čtyřsedačkou až do Alpincentra 2 450 m n. m. To je centrem
zdejšího dění.
Odtud vyráží velkokapacitní kabina Gipfelbahn, která vás doveze až do
nadmořské výšky 3 029 m n. m. - výš to zde nejde .
Z Alpincentra šplhá ještě velmi oblíbený Glestcherjet 3+4. Na ledovci jsou
k dispozici kotvy a dále jsou zde ještě jedna krátká poma a dvě
šestisedačky a jedna osmi sedačka z roku 2016 a velmi stará skoro muzejní
2sedačka Sonnenkarbahn II, které je již něco málo přes dvacet let, takže
se asi velmi brzo objeví na našich horách .
Zalidněnost:
Tak to bylo velmi milé překvapení ! Fronty
zůstaly asi ve Špindlu ,tady jsem čekal maximálně na dvě tři sedačky. Jen v
sobotu byla malá frontička u levé kotvy Kitzlift II, a to tak na dvě minuty,
když byla kvůli silnému větru zavřená lanovka Gletscherjet 4. Nevím, jak
to bylo dopoledne na výjezdu z údolí, my stíháme asi třetí kabinku, a to
zde bylo jen pár lidí a převážně Čechů. Čeština zde vládne 
. Kdyby zde
nebyli naši krajané, tak by jsme se zde snad báli .
Občerstvení a aprés-ski:
Na jídlo nemám čas, pro mě jsou lyže číslo jedna, ale po lyžování
si dávám pivko v Langwiedu za 5 euro, gulášová polévka je za 7 éček,
panák hruškovice 2,5, brambory s uzeným a volským vejcem za 9, steak za 15
euro, ale to se mě netýká. Apres-ski zde jede proudem, je zde neskutečná
atmosféra, zpívá se, tančí, lidi se dost dobře baví. Restaurací je zde
dost, nejvíce jich je v Alpincentru.
Doprava do střediska a parkování:
Od Rumcajse z Řáholce vyrážíme v pátek po práci. Vyhýbáme se Praze
oklikou přes Český Brod (zkratka byla kratší, ale zase náročnější) a
pokračujeme na Budějky, Linc, Salcburk, z dálnice sjíždíme u
Bischofshofenu a pak klikatící se silnicí za velmi silného deště až na
místo do Piesendorfu, který je vzdálený jen několik kilometrů od Kaprunu.
Cesta byla naprosto bezproblémová a za šest hodin jsme zde. Je zde několik
sekcí parkovišť a jsou zdarma. Čím dřív ráno přijedete, tak to máte
blíže na dvě lanovky, co vedou na ledovec.
Rakousko 
, dokonce mrzlo, ale ne moc, sněhu je taky dost, no zkrátka
skoro český ráj uprostřed Rakouska 
Sníh v Česku
Sníh v Itálii
Sníh ve Francii
Sníh na Slovensku
Sníh ve Švýcarsku
