Sjezdovky:
Předchozí týden se podařilo otevřít sjezdovku Langwiedpiste, takže se
již jezdí v celém areálu, oproti normálu jsou v podstatě uzavřeny jen
všechny 4 černé. Překvapivě nejlépe se jezdilo na sjezdovce č. 8, kde byl
parádně zmrzlý povrch a k tomu po celý den takřka žádní lyžaři, takže
se zde dalo carvovat po celou dobu. Paradoxně velmi podobně tomu bylo i na
Langwiedpiste, kde jindy již po 12. hodině bývá plno muld a také plno
lyžařů vracejících se dolů. Nyní se dalo po celém svahu jezdit naplno
až do nějakých 14 hodin, a že je to slušný kopec - široký, dlouhý a
leckdy se solidním sklonem, na obřačkách jsem to zde klopil i 90 km/h, to
jsem zde asi nikdy nejel. Po 14. hodině už se objevil starý známý had lyžařů,
ale ani v 16 hodin to zde nebylo v tak hrozném stavu, jak bývá v hlavní
sezóně. Pěkně se klasicky jezdilo na vrcholové planině, ale hned za
prudším zlomem se již v poledne objevovaly muldy, způsobené množstvím
nezkušených lyžařů. Velké muldy byly také na červené pod Kristallbahn.
Když se ale člověk držel osvědčených svahů, dalo se jezdit pořád po
hranách a často i bez lidí.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky byly paradoxně asi nejhorší z posledních čtyřech
dní - poprvé až zde nad hranicí dvou tisíc metrů jsem viděl kameny a
hlínu, sice jen na pár místech, ale předchozí dny jsem na sjezdovkách
níže položených areálů na nic takového nenarazil. Sníh zde je jinak
smíchaný přírodní s technickým, zpravidla se zmrzlou podložkou, do které
se dalo pěkně zařezávat. Na horní planině pak spíše přírodní prašan,
kde se na hrany dostali i začátečníci. Teplota se pohybovala celý den okolo
nuly.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Zde se nic nového neudává, Kitzsteinhorn stále stárne a když porovnám
svou dávnou první návštěvu někdy před 15 lety, je tu snad nová jen
kabinka se sedačkou Gletscherjet 3+4 (pomíjím lanovku 3K, u které si ale
člověk nezalyžuje). Za hezkého počasí (a za jiného sem zas nemá cenu
jezdit) si ale nejde na moc stěžovat, lanovky sice nejsou vyhřívané, ale
disponují bublinou, a i když by jim určitě slušela větší kapacita,
přelidněné by pak byly svahy pod nimi. Toalety se najdou vždy ve větších
stanicích.
Zalidněnost:
Lidí zde na pondělí bylo celkem dost - čekal jsem bohužel, že zde
budeme skoro sami. O víkendu zde mohly být i menší fronty. Ty se dnes
samozřejmě nekonaly, ale lidí bylo na svazích dost, občas se bohužel
někdo i pletl. Stačilo si ale vybrat některý z méně populárních svahů a
člověk zas jezdil prakticky sám.
Občerstvení a aprés-ski:
Nezkoušeli jsme, ale otevřeno je již všude a všude bylo taky plno. Zde
nezklamalo ani tradiční apres-ski, a to jak na Langwiedu, tak dole u pokladen.
Oboje plné i po 16. hodině, takže první letošní areál, kde to žije.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava z Kitzbühelu vedla po širokých hlavních silnicích, kde bylo dost
k prostoru k předjíždění. V údolí za Mittersillem už ale s hustou
dopravou, takže cesta zabrala rovnou hodinu. Velkou zalidněnost věštila auta
zaparkovaná již asi 300 metrů před hlavním parkovištěm, na
kaskádovitých placech se místo najít dalo, ale ke spodní Gletscherjet I
jsme si museli asi 200 metrů šlápnout.
Cesta do Prahy večer přes Bad Reichenhall a Pasov v pořádku a bez
většího provozu, za 5,5 hodiny před domem. Většina nových úseků D4 je
již otevřena, sice s omezenou rychlostí, ale zatím se zde neměří.