Sjezdovky:
Na Monínci zprovoznili už i vlek pod hotelem, ale to se večera stejně
netýká. Jinak je stav stále stejný a minimálně nějakou chvíli ještě
bude - horní polovina sjezdovky tedy takřka v plné šíři, dolní zhruba v
poloviční. Dojezd k LD je možný stále jen z jedné strany. Nadále se ale
jezdí za ceny vedlejší sezony, takže není co vytknout.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky se ale oproti mé poslední návštěvě (před 9 dny)
znatelně zlepšily, poprašek leží místy už i mimo svah. Vrstva sněhu na
sjezdovce se zvýšila a ještě asi 3 hromady nové krupice ze Snowfactory
čekaly na rozhrnutí. Nějaké zásadní zlepšení se od toho ale čekat
nedá. Zmizely ovšem kameny z vrchní pasáže, na celém svahu jsem neviděl
ani jeden. Stejně tak pokrývka už není vyloženě limitující, pouze kousek
pod můstkem byl asi metrový flek, kde vykukovala hlína, jinak všude sněhu
dost. Navíc momentální podmínky konečně umožní i zasněžování
klasickými děly přes noc, což by mohlo pomoci zásadně.
Lehce negativní překvapení mi způsobil velmi měkký sníh, který v 18
hodin na svahu ležel, vypadalo to, jako kdyby přes den teploty sahaly k 10
stupňům, přitom ani v Praze nebyly víc než 4. Nicméně přicházející
mráz nakonec stejně udeřil a s postupem času bylo lyžování lepší a
lepší. Minimálně první hodina byla ale nepohodlná, sníh se bořil a za
lyžařem zůstávaly celkem hluboké rýhy. Škoda, že se nejezdí do 22
hodin, to by byla teprve paráda!
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovka jezdila konstantní rychlostí, možná by nebylo od věci pustit na
večerní lyžování vyšší rychlost, dětí zde bylo jen pár... Tentokrát
jsem zkusil i kotvu, ta jezdí příjemně rychle, dokonce trochu rychleji než
LD. Když jsem jel sám, nebyla jízda ani tak nepříjemná, ale po pár
jízdách by asi nohy stejně zabolely.
Zalidněnost:
Očekávání mi trochu zkazila i zalidněnost, v areálu lyžovalo odhadem
70 až 80 lidí. V tento čas jsem ale očekával zalidnění maximálně
poloviční. Nicméně samozřejmě to nepředstavovalo žádný problém,
jen asi 4x jsem musel v úzké části kvůli někomu zpomalovat. Jinak šlo
jezdit naplno celý svah, včetně občasných dlouhých skoků přes můstek.
Čekací doba na kotvu i sedačku byla nulová. Díky prostoru na svahu jsem
zvládnul za 3 hodiny nalyžovat o nějaký ten kilometr více než před
týdnem za 4 hodiny ve dne. Přesně proto sem jezdím na večerní nejraději.
Občerstvení a aprés-ski:
Občerstvení jsem absolvoval až doma, restaurace M2 byla samozřejmě
otevřená. V provozu byl dokonce i malý stánek v horní polovině sjezdovky
(ne ten u kotvy).
Doprava do střediska a parkování:
Doprava z Prahy bezproblémová, zpátky jakbysmet. I okolo 22. hodiny zatím
bez náledí. Parkovací místo pod kasou již bohužel volné nebylo, volno
bylo ale u apartmánů pod dětským parkem, což je více než dobrá
docházková vzdálenost (cca 30 metrů).