Sjezdovky:
Moje oblíbené sjezdovky jsou modro-červené delší "kárvingové" trasy.
Tady na Pitztálu to je jednak č. 36 podél vajíčka Mittelberg anebo pak
kombinovaná trasa z kotvy po sjezdovce č. 20 a č.23 k šestisedačce.
Určitě se vyplatí vyjet si aspoň jednou na nejvyšší bod 3 440m lanovkou
Wildspitzbahn - rozhled za pěkného počasí stojí za to.
Trénující závodníci tentokrát naštěstí nezabírali žádné
sjezdovky a vystačili si s odděleným místem na úplném okraji trati č. 20.
Dále jsme na lanovce Mittelberg potkávali trénující snowboardcrossaře,
kteří měli trať postavenou bokem vpravo od sjezdovky č. 36.
Sněhové podmínky:
Na sjezdovkách dostatek sněhu (až na výjimky) kvalitně urolobovaného, v
noci ze čtvrtka na pátek ještě 5 cm připadlo. Teploty byly celou dobu
hluboko pod nulou, takže ani sluníčko povrchu nikterak neublížilo. Mimo
sjezdovky je to tak na hraně, obzvláště v prudších pasážích je hodně
skalek a kamení a přišlo mi zbytečné tam ničit lyže. Zatím nebyly v
provozu sjezdovky č. 33 a 34, ale rolby už pracovaly na jejich přípravě. Na
sjezdovce č. 36 byla dvě trochu problémová místa - krátký hang hned na
začátku a pak prudký úsek po zúžení u skal v poslední třetině. Tady se
občas vyskytovalo pár volných kamínků a taky se tahle místa rychle
vysmýkala na ledové plotny.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Hlavními přepravními zařízeními jsou dvě kabinkové lanovky -
modernější Wildspitzbahn a trochu starší Mittelbergbahn s mezistanicí
uprostřed. Dále je zde kratší spojovací šestisedačka a dlouhá kotva
Brunnenkogel. Pro nejmenší a začátečníky je na mírném svahu pohyblivý
pás a kratší talířový vlek.
Problematická je přístupová podzemní lanovka, kde se hlavně ráno
udělá vždy fronta, která znamená zdržení minimálně 15-20 minut (o
víkendu po deváté hodině ale klidně i hodinu). Další drobná komplikace
je zrušení dvou pokladen na vnější straně budovy, jsou zde už jen
automaty. Pokud má člověk voucher na skipas od cestovky, musí vystát frontu
k jedinému okénku uvnitř budovy lanovky.
Zalidněnost:
Ve čtvrtek a pátek byla zalidněnost velmi malá, fronty prakticky žádné
(kromě čekání ráno a večer na metro). V sobotu bylo lidí víc, ale
projevilo se to spíš počtem lyžařů na svahu, fronty na lanovky byly stále
minimální.
Občerstvení a aprés-ski:
V areálu je veliká samoobslužná restaurace přímo na horní stanici
podzemky, v prvním patře je pak bohatě dimenzované místo na odložení
batohů a případný "piknik" z vlastních zásob. Pro fajnšmekry je zde
nejvyšší kavárna v Rakousku na horní stanici kabinky Wildspitz.
Doprava do střediska a parkování:
Příjezd bez problémů, silnice upravené i po lehkém sněžení v pátek
ráno. Parkoviště jsou bohatě dimenzovaná, ale pozdní příjezd ráno
může znamenat dost dlouhou procházku k lanovce, obzvláště o víkendu. Je
zde rovněž v provozu skibus, který staví v každé vesnici v údolí a potom
přímo před stanicí podzemní lanovky.