Podrobné dojmy a zkušenosti z střediska s vlastními fotkami (odměna 100+ SNOWbonů). V případě problémů s formulářem níže můžete využít náhradní formulář nebo report zaslat e-mailem na reporty@snow.cz.
Krátká aktuální zpráva z návštěvy střediska (odměna 10+ SNOWbonů).
Když v Rakousku skončil lockdown, tak nějak jsem tušila, že ten vstřícný přístup nebude na dlouho. Hned následující víkend jsme se tedy rozhodli strávit v Rakousku. Volba padla na SkiWelt Wilder Kaiser Brixental, který už měl v našem termínu otevřenou velkou část sjezdovek a nabízel velmi příznivý dojezdový čas z Prahy. Výsledné pocity z návštěvy areálu byly trochu rozporuplné, hodnotila bych jako ***+.
Sjezdovky:
Oblast lyžařsky propojuje hned 8 horských vesniček a jako bonus skibusem v rámci SuperSkiCard také nedaleký Kitzbühel. My měli skipas platný „jen“ pro SkiWelt, což bylo na víkend plně postačující.
Spousta sjezdovek jsou přejezdové cesty. S ohledem na rozlehlost areálu je to asi logické, ale v mapce to tak nevypadá...
Téměř polovina sjezdovek v celé oblasti je značena červeně. Často jsou ale na těchto sjezdovkách strmé úseky, občas i docela úzké, které už jsou podle mého spíš černé. Černých sjezdovek je jen několik a jde většinou pouze o kratší úseky, které v době naší návštěvy byly většinou ještě uzavřené.
Zbylou téměř polovinu sjezdovek tvoří ty modré. V lyžařské mapě to tak nevypadá, ale jde převážně o různé přejezdové cesty nebo vysněžené horské silnice. Kratší, ale plnohodnotná modrá sjezdovka je vlastně jen na Astbergu (č. 102/102a), Zinsbergu, pod Hohe Salve (č. 25) a něco málo také v kotlině mezi Brandstadl, Eiberg a Hartkaiser. Začátečníka bych do tohoto areálu rozhodně nebrala, protože dostat se na modrou sjezdovku vyžaduje zdolání i sjezdovek obtížnějších. Třeba ze Söllu či Itteru se bez sjetí červené sjezdovky vůbec nedá dostat dál do areálu.
Orientace v areálu je trochu složitější. V areálu jsou údajně dva okruhy SkiWelt Tour, ale v mapce a často ani na rozcestích není trasa značená, takže jsme se o projetí ani nepokoušeli. Do propracované Sella Rondy to má daleko...
Horší je ale i značení samotných sjezdovek, které se různě větví. Na cedulích podle tratí jsou kolikrát i tři různá čísla označující sjezdovku, takže předpokládám, že tento sdílený úsek je do kilometráže areálu také třikrát započítán. Barva se také mění dle libosti a i když v mapce je sjezdovka značena modře, v nějakém úseku klidně „převezme“ barvu od jiné, červené sjezdovky.
Sněhové podmínky:
Přírodního sněhu je pomálu, takže na sjezdovkách leží sníh spíš technický. Všechny prudší úseky jsou tvrdé až ledovaté a i s čerstvě servisovanými lyžemi pro nás byly těžko sjízdné. Už během dopoledne se začaly tvořit muldy z krupice, která vznikla seškrábáním vrchní vrstvy, takže bylo na výběr bruslení na ledu nebo boření v hlubokém sněhu. V neděli se navíc na červené sjezdovce z vrcholu Hohe Salve objevila spousta míst vydřených až na trávu. Ještě že nové lyže jsem nechala doma...
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
V provozu je celý areál, nejezdí pouze lanovky, které jsou nějakým způsobem duplicitní.
Naší „nástupní“ vesničkou byl Hopfgarten, ze kterého vedou vzhůru dvě na sebe navazující kabinkové lanovky, přičemž druhý úsek ráno při zahájení provozu nejezdil a ze tří okolních sedaček jedna nebyla v provozu vůbec, druhá ještě nevozila lidi a třetí, která byla jako jediná v provozu, je moc krátká na to, aby se s její pomocí dalo dostat dál...
Páteřní přepravní zařízení vyvážející lyžaře z údolí jsou v podstatě výhradně kabinkové lanovky. Je povinnost v nich mít nasazený respirátor, překvapivě to většina dodržovala.
V horních částech areálu jezdí převážně sedačkové lanovky. Většina z nich je rychlá, buď odpojitelná, nebo s nástupním pásem. Jen v okrajových částech areálu jsou pomalé neodpojitelné sedačky. Našli jsme i takovou kuriozitu, jako byla dvousedačka s bublinou. Na sedačkách s bublinou je povinný respirátor, ale protože se díky počasí nemusela bublina sklápět, téměř nikdo to nedodržoval ani nekontroloval.
Zalidněnost:
V podstatě u všech lanovek se téměř po celý den tvořila menší fronta. I to nejdelší čekání ale bylo pod 5 minut, takže nic dramatického.
Jelikož lanovky jezdily většinou poměrně vytížené, byly hodně zalidněné některé páteřní sjezdovky, hlavně v užších místech. Méně zkušeným rozhodně nepomáhali ani střelci jezdící v těch úsecích šusem...
Občerstvení a aprés-ski:
Po svazích jsou rozesety desítky od pohledu útulných restaurací. Jejich nabídky jsme ale během lyžování nevyužili. Až po lyžování jsme našli restauraci v Hopfgarten, kde ale vařili až od 17:30, tak jsme museli nějakou dobu čekat.
Restaurace jsou otevřené, ale vnitřní prostory přístupné jen s „Green Pasem“. QR kód nám skenovali u vstupu z české Tečky. Mimochodem - stejným způsobem nám kontrolovali QR kód i na ubytování, při nákupu skipasu chtěli potvrzení jen vidět. S ohledem na zpřísnění platné od 20. 12. předpokládám, že teď už je zase situace jiná...
Doprava do střediska a parkování:
Cesta po dálnici z Prahy byla bezproblémová, jen s několika omezeními rychlosti a pátečním provozem, povrch dálnice byl maximálně mokrý, většinou ani to ne. Silnička z Kufsteinu byla suchá, jen příjezd na ubytování byl místy trochu zledovatělý. Parkovali jsme zdarma u dolní stanice kabinkové lanovky v Hopfgarten. Parkoviště bylo vždy ráno zasněžené od nedalekého sněžného děla.
Do Skiweltu jsme zamířili poprvé, a to hlavně kvůli jeho velikosti a dostupnosti z ČR. Přes 5 let jsme jezdili do italských dolomit, kde je kvalita lyžování na velmi vysoké úrovni, a proto jsem se mírně bál. Návštěva mě nakonec celkem příjemně překvapila. Asi největší kámen úrazu je velmi nízká polo...
SkiWelt představuje téměř 300 km sjezdovek a propojuje několik menších oblastí - Ellmau, Going, Scheffau, Söll, Hopfgarten, Itter, Kelschau, Westendorf a Brixen. Ve středisku se dá perfektně zalyžovat, je nutné se ale orientovat a terén znát, vybrat si podle aktuálních podmínek ty pravé sjezdovky a ...
Alpy jsou Alpy a toto je obří areál. Je super pro lyžařské safari, vybíráte z mnoha rozmanitých sjezdovek. V areálu je vzhledem k velikosti a k nekonzistentnímu značení obtížná navigace. Co se nás týče, zažili jsme snad kompletní možnou paletu počasí: od vichřice a silného sněžení přes mlhu až po sl...
Středisko předčilo mé očekávání. Vzhledem k nízké nadmořské výšce a některým rozporuplnými recenzím jsem se trochu obával, že mé lyžařské chutě nebudou uspokojeny. Obavy však byly zbytečné. V den příjezdu hustě sněžilo, takže napadlo cca 40 cm čerstvého sněhu. Od dalšího dne azuro. Začali jsme v Goi...
Už v létě jsem se rozhodoval kam před Vánoci na lyže. Podmínkou bylo za pár kaček a nejlépe blízko. Nakonec jsem našel středisko Skiwelt, a to na 5 dní včetně skipasu za 5 300 Kč. Volba byla jasná, ale postupem času jsem začal trnout. Teploty i v nejvyšších partiích sahaly až k 11 stupňům a v noci ...
Chtěli jsme využít výhodnou cenu jarního skipasu, kdy při pobytu nad 3 dny byly děti zdarma. Volba to byla dobrá. První den jsme strávili v Scheffau. Oblast krásná.
SkiWelt Wilder Kaiser - Brixental patří mezi nejrozsáhlejší rakouské lyžařské oblasti. Skládá se ze středisek Söll, Scheffau, Itter, Ellmau, Going, Hofpgarten, Brixen, Westendorf a Kelchsau. Vše dokresluje panorama skalnatého masívu Wilder Kaiser.
Nechci, aby to znělo jako reklama, ale bylo to jedno z „nejluxusnějších“ rodinných lyžování v životě. A tím luxusem mám na mysli:
V neděli jsme nestihli prozkoumat všechny části tohoto střediska, takže jsme se sem ve čtvrtek vrátili a projeli Söll, Scheefau a Giong. Opět to byla super zábava.
Naše očekáváni bylo vysoké, ale splnilo se na 100 %. Velký výběr sjezdovek a nepřeberné množství různých směrů skisafari. Přesto, že jsme se neflákali, stihli jsme projet jen oblasti Hopfgarten, Brixen a Scheffau.
Rozlehlé tyrolské středisko s 282 km sjezdovek, největší v Rakousku, vypadá opravdu lákavě a dle jiných recenzí jsem očekávala supermoderní lyžařské velkoměsto. Nicméně po prvním nadšení jsem zjistila, že i třetí den pořád bloudím a nemohu se dostat tam, kam chci. Je pravda, že za to mohou dílem mé ...
Skiwelt Wilder Kaiser-Brixental patří rozlohou i počtem sjezdovek k největším areálům nejen v Tyrolsku, nýbrž v celém Rakousku. Široká síť rychlých lanovek, především gondol a šestisedaček, obsluhuje rozvětvenou houpačku mezi údolím Brixen im Thale (obce Westendorf a Brixen im Thale) na straně jedné...
SkiWelt byl takový trhlý nápad v červenci, a když jsme sledovali předpověď počasí, tak jsme již od konce listopadu byli pěkně nervózní. Když ještě v sobotu byly svahy zelené, tak jsme již popadali depresi, že za 6 dní to nemůže dobře dopadnout. Ale kupodivu mohlo. Za 3 dny napadlo 60 cm a společně s...
Největší lyžařsky propojený areál, co jsem navštívil. Nadšení z velikosti po dvou dnech vystřídalo lehké vystřízlivění, že přesuny mezi jednotlivými částmi skiareálu na lyžích jsou nesmysl. Jen takové projetí pár sjezdovek a už hledat návratovou trasu.
SkiWelt patří s 90 lanovkami a 284 km sjezdovek k největším a nejmodernějším areálům na světě. Příběh dnes oblíbené lyžařské oblasti se začal psát před 40 lety, kdy 6 malých a neznámých středisek mezi údolím Brixental a pohořím Wilder Kaiser spojilo své síly a vytvořilo společný skipas a stala se ne...
Rozhlehlé středisko, jehož největší výhodou je, že leží jen 4,5 hodiny od Prahy. Je velmi dobře dostupné po dálnici na Innsbruck. Vrcholy sice nepřesahují dva tisíce metrů, přesto se v největším rakouském lyžařském komplexu s 284 kilometry sjezdovek lyžovalo i v oblevě pěkně.
Rakousko 
Rokytnice nad Jizerou
Sníh v Itálii
Sníh ve Francii
Sníh na Slovensku
Sníh ve Švýcarsku
