Sněhové podmínky:
Jen celý předchozí den a i noc intenzivně pršelo a nahoře padal sníh s
deštěm. To se velmi odrazilo na kvalitě sněhu. Ráno byly +4 stupně dole i
nahoře. Během dne teploty vzhledem k slunci a teplému proudění od jihu
vystřelily až na +12 a udělaly se sněhem své. Na sjezdovce byly sice skoro
2 metry sněhu, ale to, co tam po silné oblevě bylo, bylo na opalování.
Lepilo to, nejelo to . Až odpoledne se trošku rozjezdil zmrzlý spodní sníh s
vrchním mokrým novým sněhem a dalo se trošku lyžovat.
Pisty byly v noci zajisté upravené. Všechno bylo rovné, ale zasypané
čerstvou břečkou sněhu a deště. Ráno však na to ani na hlavních
sjezdovkách kolegové ani nesáhli . A to byla sobota...
Zalidněnost:
Na sjezdovkách bylo kvůli krásnému slunečnému dni plno. Někteří
Rakušáci balili lyže po první jízdě a jeli domů. Ostatní Němci,
Rakušané a Holanďani naplnili restaurace do plna. My se snažili natěšeni
na 3 dny lyžovačky hoblovat hromady břečky
Občerstvení a aprés-ski:
Restaurace převážně samoobslužné. Vzhledem k blízkosti Mnichova a
Německa vůbec byly ceny trošku vyšší, než bývá v Rakousku zvykem. Ale
těch pár eurocentů se dá přežít.
Doprava do střediska a parkování:
Parkoviště veliké. Pikolíci ukazují, kam jet parkovat. Může se ale
stát, že člověk přijede brzy ráno a pošlou ho až někam do aleluja. My
jsme poslechli. Byli však neukáznění Němci i Rakušani ve stylu Poláků,
kteří si zajeli co nejblíže ke kabince a kašlali na nějaký systém
využití parkovišť.