Sjezdovky:
Zprava doleva, zdola nahoru, vše otevřeno až na Naggalunabfahrt (15) a
skiroute Schiltiroute (53); v průběhu týdne také došlo k uzavření
Gristabfahrt (53) a černé varianty Peischlkopfabfahrt (133). Snad netřeba
dodávat, že vzhledem k rozsahu a rozmanitosti areálu si vybere opravdu
každý, mně se nejvíce líbily širokánské červené ze Schönjöchlu (16,
17, 18, 19) a u šestisedačky Planseggbahn (106, 108), panoramatický sjezd do
Ladisu (7 + 8), neposedně proměnlivé pisty (67, 68, 73) podél čtyřsedačky
Sattelbahn, impozantní černé (124 - 129) spouštějící se z Lazidu,
většinou poloprázdné svahy (152 - 155) na Arrezjochu či černá
Pezidabfahrt (143).
Sněhové podmínky:
Nebyly vysloveně špatné (10 až 130 cm), ale bylo znát, že o pár
centimetrů více by prospělo. Vzhledem k teplotám pod nulou v noci a
zpravidla i přes den byl sníh většinou zmrzlý, povoloval většinou níže,
odpoledne a až v druhé části týdne, kdy došlo k oteplení. Úprava
sjezdovek v pořádku až na totálně ledovou Fidriolabfahrt (2) a již od
rána vydřená místa na Lazid x-dream (127). V provozu i naprostá většina
neupravovaných, avšak značených skiroutů - vyzkoušel jsem Moosroute (139;
pěkná zkratka k Pezidu) a Skyline (10; krásné výhledy, ale ke konci velmi
špatné či chybějící značení).
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Zde došlo oproti mé poslední návštěvě ke dvěma změnám -
modernizováno bylo serfausské metro (Dorfbahn Serfaus) a čtyřsedačku s
bublinou Zwölferbahn nahradila luxusní osmisedačka s bublinou a lehce
změněným názvem (12er-Bahn). Vozový park střediska i přes pomalé
stárnutí funguje spolehlivě, všechny delší sedačkové lanovky jsou
odpojitelné, oceňuji také zdvojení možných spojů při přejezdu mezi
jednotlivými částmi areálu (např. z Fissu do Serfausu můžete horem přes
Sattelbahn, ale i spodem pomocí Puinzbahn).
Zalidněnost:
Asi jediné větší mínus - docela velká zalidněnost, sdílím Pažitkův
povzdech
nad davy uřvaných Holanďanů. Nejkritičtější byla doba mezi desátou
dopolední a polednem, u většiny lanovek se tvořily fronty na pět až
patnáct minut, na sjezdovkách bylo hustěji jen nárazově. Téměř po celý
den se vždy alespoň pár minut čekalo u Planseggbahn, Schönjochbahn I+II,
Schöngampbahn a Sattelbahn; dopoledne též u Masnerkopfbahn, Pezidbahn,
Komperdellbahn, Königsleithebahn, Möseralmbahn a Almbahn. Naštěstí se dala
najít i prázdnější zákoutí: volněji bylo zejména na Arrezjochu, Obere
Scheidbahn, Lawensbahn, Puinzbahn, Waldbahn, Sunlineru a na všech vlecích (z
nichž asi nejlépe se lyžuje na Wonneliftu). Vyplatilo se také využívat
sjezdovky podél spíše přejezdových lanovek (Lazid, Scheidbahn, Moosbahn,
Pezidbahn).
Občerstvení a aprés-ski:
Restaurací v areálu není málo, přesto jsou však některé ve špičce
(cca 12:30 - 13:45) "nedobytné". Mohu doporučit Germknödel v nejvýše
položené chatě Hexenseehütte, burger na Cervosa Alm, něco grilovaného v
Lassidě a rösti v Zirbenhütte. Ceny vyšší v restauracích s obsluhou,
nižší v samoobslužných občerstvovnách. Milým bonusem je častá česká
či slovenská obsluha.
Doprava do střediska a parkování:
Byl jsem ubytován v Serfausu, takže až k hotelu jsem mohl přijet autem. K
lanovce jsem dojížděl jednu stanici pozoruhodnou podzemní dráhou (Dorfbahn
Serfaus), jezdí přibližně jednou za osm minut od velkého parkoviště na
kraji městečka přes dvě stanice (Kirche, Zentrum) až k lanovkám
Alpkofbahn, Komperdellbahn a Sunliner.