Sjezdovky:

Vyjíždíme lanovkou Waldbahn nahoru a dostáváme se téměř do středu
areálu, dole je kolem -3 °C, nahoře podobně, azuro. Všechny sjezdovky
nádherně upravené, jedeme Sattelbahn nahoru za sluncem a hlavně z důvodu
přejetí do Serfaus. Sjezdovka č. 80 je uzavřena kvůli nebezpečí lavin,
volíme náhradní (později se ukáže, že lepší) trasu po 73, 84 a 90 dolů
ke Komperdellbahn. Tu úzkou a věčně rozbitou 80 už asi nikdy nepojedu…
Slunce se dere výše a už svítí skoro až do údolí. Změna plánu: modrá
č. 90 je dole pěkně široká a zcela prázdná, technický sníh je rychlý,
oblouky dlouhé…, to chceš ještě jednou. Dáme si ty široké Talabfahrty
postupně všechny. Jsou super, jak 92, tak 90, tak i 70, 50 i 49. Máme
štěstí na počasí, není teplo a slunce v prosinci tu sílu nemá. Chceme
blíž k Masnerkopf, ale u Lawensbahn vidíme, že tam míří veškeré
dnešní návštěvnictvo. Ano, u Masnerkopf jsou pěkné sjezdovky, ale
nemusíme být všude. Otáčíme to směrem na Schönjochbahn a jedeme na
severní stranu areálu. Tam slunce moc nesvítí a sjezdovek je tam dost.
Vzpomněl jsem si na doporučení vyzkoušet sjezdovku červenou č. 7 –
Frommesabfahrt, je to skvělá volba, moc pěkná a široká sjezdovka s
převýšením cca 1 000 m. Den končíme na severní straně Schönjochu. Na
mapě to nevypadá jako velká oblast, ale má odhadem 20 km červených a
černých sjezdovek s pěkným zábavným profilem a převýšením až k 800 m
– a to není málo.
Sněhové podmínky:
V celém areálu dostatek sněhu kromě jedné skiroute, kde to rolbaři
trošku prorolbovali na hlínu, je všechno pěkně upravené a i technický
sníh dole nemá chybu a nic nekazí radost z lyžování. Pro jízdu ve volném
terénu je sněhu dost, někde hrozí menší laviny a personál pracuje na
jejich zabezpečení. Na straně Ladisu je více sněhu než u Komperdellu.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Dole téměř všechno kabinky- kromě historického Sunlineru není co
vytknout. Od této sezony je v provozu nová gondola Komperdellbahn. Je rychlá
– 6,5 m/s. Sedačkové lanovky ve vyšších partiích jsou ve velké
většině odpojitelné s bublinou.
Zalidněnost:
Pondělí, předsezona, málo turistů, málo hadů z lyžařských škol,
trocha místních - a my
. Lanovky bez čekání, sjezdovky celkem volné.
Občerstvení a aprés-ski:
Hlad jsme dostali při sjezdu Frommesabfahrtu, tak jsme se stavili v
Sonnenburg na Berner s hranolkama - 13,8 EUR za porci není málo, jídlo
chutné. Prohodíme pár slov s číšníkem, dozvídáme se, že je ze
Slovenska, stejně jako spousta dalšího personálu v tamních restauracích a
jedeme dál… malá cola stojí kolem 4 EUR. Je super, že v Pistenplanu je
přehled restaurací s uvedením, zda jsou samoobslužné, či s obsluhou.
Doprava do střediska a parkování:
Můžete parkovat ve Fissu u Waldbahn nebo v Serfaus u nejkratšího metra na
světě a zároveň u druhého rakouského metra. My jsme zvolili Fiss. Od
letošní sezony už není pakování v ceně, ale je zpoplatněno. Cena 6
EUR/auto. Platí se u parkovacího automatu nebo QR-kodem. Automat nebere
bankovky, jen mince nebo kartu. Nakonec jsem volil platbu kartou, což bylo
dobře, protože v automatu došel papír na doklady o zaplacení. Příjemcem
platby je firma z Mnichova – jak mi řekla paní v kase: tato firma se stará
o výběr parkovného pro toto středisko. Při platbě parkovného je třeba
zadat RZ vozu – stačí prvních pár znaků, zbytek ti systém spolehlivě
nabídne, parkoviště je kvalitně monitorované. Pokrok nezastavíš. S
malými dětmi bych volil Serfaus a projížďku metrem.