Sjezdovky:
Ve vyšších partiích jsou stále ideální podmínky pro carving na
širokých manšestrových tratích. Mimo ně jsme si užili i freeride v
čerstvém prašanu. Pěkné lyžování bylo i na zmrzlém ranním manšestru
na dojezdech do údolí, který ale brzy na sluníčku změkl. Ani odpoledne se
ale netvořily velké muldy. Na některých dojezdech už se to ale odpoledne
vydíralo až na bláto.
Sněhové podmínky:
Ještě nikdy jsem v březnu nezažil v Saalbachu tak málo sněhu v údolí,
ale ve vyšších polohách je stále souvislá pokrývka. V pondělí začalo
sněžit i v údolí a také se začalo ochlazovat, takže snad budou podmínky
zase lepší.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Ve středisku je většina lanovek moderních a téměř všechny jsou zatím
v provozu.
Zalidněnost:
Tak málo lyžařů jako letos jsem zde nikdy nezažil. Často jsme byli na
trati od shora až dolů úplně sami. Parkoviště byla také poloprázdná.
Možná to bylo tou špatnou předpovědí počasí, která se nakonec
nevyplnila.
Občerstvení a aprés-ski:
V celém areálu je velké množství útulných restaurací, které
nabízejí místní speciality. Navštívili jsme SkyRest na vrcholu
Schattberg-Ost, chatu Breitfußalm při sjezdu z Zwölferkogel i naši
nejoblíbenější Alte Schmiede pod vrcholem Kleiner Asitz. Večer jsme
poseděli v Leogangu v baru Tom's Brennkessel by Stocki's, kde umějí namíchat
opravdu dobré drinky.
Doprava do střediska a parkování:
V pátek večer nás po celém Rakousku doprovázel opravdu vydatný déšť.
Taková ta opravdu černá noc, kdy skoro není vidět jízdní pruhy.
Parkoviště byla naprosto bez sněhu a parkovat se dalo téměř u dveří
dolních stanic páteřních lanovek. Na pondělní cestě domů nás zase
doprovázelo husté sněžení až do Salzburgu. Taková ta bílá tma. Další
část cesty na Linz a Dolní Dvořiště až do Prahy byla naprosto
plynulá.