Sjezdovky:
Možná je otázkou, zda se v tento den vůbec o sjezdovkách dalo hovořit.
Leckdy bylo velkým oříškem rozpoznat (i kvůli snížené viditelnosti v
horních partiích), kde se vlastně sjezdovka nachází, a zda již člověk
nejede volným terénem. Reálný rozdíl v tom moc nebyl, minimálně 25 cm
čerstvého prašanu leželo téměř všude a s orientací naštěstí
pomáhaly červené tyče.
Nově vybudovaná (od mé poslední návštěvy) je sjezdovka č. 161a, díky
které je údolní Vorderglemm dosažitelný na lyžích již z obou stran, což
mu přidává na atraktivitě. Díky tomu by mohl areál přimět více
návštěvníků, aby svá auta zaparkovali zde a nepokračovali až do center
Saalbachu či Hinterglemmu. Já zde ale parkoval vždy, a to především díky
předlouhému sjezdu na konci dne po sjezdovce č. 2a. Jak tomu ve skutečnosti
bude, je otázkou, na velkém parkovišti nás stálo cca 30, sjezd v cca 16:30
jsme absolvovali úplně sami. Samotná sjezdovka 2a je stále jednou z
nejdelších (ne-li nejdelší) v celém areálu a jak je zde zvykem, modré
značení skutečnému sklonu příliš neodpovídá. Dala by se označit
spíše jako červená, v mnohých českých areálech by bez problémů plnila
i roli černé.
Houpačka sjezdovek mezi Vorderglemmem a Leogangem pro mne nebyla příliš
atraktivní, svahy jsou zde krátké (odhadem okolo 1 000 až 1 200 m) a buďto
příliš strmé, nebo neatraktivně ploché. Nejpříjemnějším sklonem pro
carving disponuje až modrá č. 206 u kabinky Asitzbahn, která však byla
bohužel jedinou otevřenou sjezdovkou nad Leogangem. Ne, že by sněhu nebylo
dost, zřejmě spíše nebyl čas na jeho rychlou úpravu. To bylo bohužel
problémem celého areálu, bylo tedy tak trochu loterií, zda předem zvolený
svah půjde bezpečně sjet, nebo se člověk setká s cedulí značící
zákaz. Často tak byla otevřena pod lanovkou pouze jedna ze tří nebo čtyř
sjezdovek. Nebýt prašanového ráje, ochudil bych kvůli tomu areál o další
vločku.
Pěkně se lyžovalo na sjezdovce č. 152 nad Saalbachem, ta se však
potýkala s poměrně velkým obsazením lyžaři.
Sjezdovku č. 1 pod Schattberg X-pressem jsem raději nezkoušel, při
pohledu na ni z lanovky pochopíte. Jedná se pouze o velmi úzkou, klikatou a
prudkou "nudli", se kterou se nemělo cenu trápit. O to víc času zbylo po 15.
hodině na mnou oblíbené svahy pod starou čtyřsedačkou Limberg, která
jezdí až do 16:15. Sjezdovky č. 2, 3 i 4 byly i odpoledne takřka netknuté a
stačilo tedy vybírat požadovaný sklon, ve kterém jste si prašan chtěli
vychutnávat.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky "zachraňovaly" dnešní den. Pihou na kráse, za kterou
putuje druhá hvězda dolů, bylo nonstop zapnuté zasněžování. Prakticky
všechna děla v areálu byla zapnutá po celý den, což bylo velmi
nepříjemné. Spolu s nízkou teplotou (např. odpoledne u sedačky Limberg cca
-11 stupňů) se nepříjemnost ještě násobila. Jediným štěstím je, že
se děla nenacházela u všech sjezdovek nebo jen v jejich částech.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
V oblasti komfortu cestování se zde zlepšilo mnohé, to musím ocenit.
Například přístupová kabinka vedoucí z Vorderglemmu bývala dřív "na
stojáka", zato dnes se jedná o komfortní kabinku pro 10 lidí, navíc přímo
navazující od sjezdovek č. 161a a 2a. Prakticky všechny lanovky v
lyžařské houpačce mezi Vorderglemmem a Leogangem jsou moderní šesti- a
osmisedačky s vyhříváním. Dokonce tak komfortní, až vás překvapí, že
na jedné z nich musíte stále zvedat rám manuálně.
Komfort naopak velmi snižuje neexistující propojení lanovek v Saalbachu,
a to i kabinek Kohlmaisbahn a Bernkogelbahn, jejichž dolní stanice jsou
vzdálené jen pár desítek metrů. Přesto musíte sjet ze sjezdovky výtahem,
přejít 50 metrů po ulici, výtahem zas vyjet a nasednout do kabinky. Ještě
horší je to s kabinkou Schattberg X-press, ke které je nutno kráčet ulicemi
města cca 5 minut.
Má oblíbená čtyřsedačka Limberg na vrcholu Schattbergu Ost je stále
stejná, jedna z nejstarších lanovek v areálu, bez vyhřívání či bubliny.
Ale je to tak asi dobře - zdejší sjezdovky zůstávají k dispozici
především pro ty skalní... 
Zalidněnost:
Zalidněnost byla jen o málo vyšší než předchozí den v Zell am See.
Pouze na sjezdovkách č. 206 nad Leogangem a č. 152 nad Saalbachem byl počet
lyžařů větší, ne však jakkoliv znepokojivý. Na sjezdovkách č. 2, 3 a 4
jsem odpoledne jezdil s asi 5 lyžaři.
Občerstvení a aprés-ski:
Občerstvení jsem v tento den osobně nezkoušel, bílá paráda mě zaujala
více a all inclusive v hotelu mě k jeho využití ani nelákalo.
Všechny
chaty kolem sjezdovek nicméně vypadaly otevřené a dokonce i ve Vorderglemmu
se dalo hovořit o aprés-ski v malém baru u dojezdu sjezdovky č. 2a (možná
proto jsme na ní nikoho nepotkali?
).
Doprava do střediska a parkování:
Doprava od Zell am See bez větších problémů, již byl otevřený i tunel
pod městem, ve kterém přes víkend probíhala údržba. V údolí ležel na
silnici sníh (zatímco v Kaprunu a Zell am See sotva poprašek na polích), ale
to nepůsobilo řidičům problémy. Parkoviště ve Vorderglemmu by již
nějakou úpravu asi sneslo, pokrývalo ho cca 20 cm čerstvého sněhu, který
během dne již naštěstí moc nepřibyl. Je ale pochopitelné, že se
silničáři věnovali v první řadě hlavní silnici.
Samotné parkoviště je přímo u stanice kabinkové lanovky, po 11. hodině
jsem parkoval cca 20 metrů od ní (samozřejmě zdarma).