Saalbach Hinterglemm Leogang Fieberbrunn aktuální report z 12.12.2019

Sjezdovky:

Ze sjezdovek nad Fieberbrunnem byly bohužel otevřeny jen č. 105, 106, 109, 121 a 122, tedy zhruba třetina. Oproti ostatním svahům ve SkiCircusu mě potěšily nulovým zalidněným, příjemným sklonem, prašanem na nich i kolem nich a světe div se - i odpovídajícím značením obtížnosti. Samotný Fieberbrunn musel být před propojením celkem malebným areálem, kde si méně náročný lyžař určitě užil pěkných sjezdovek s nízkou zalidněností i nízkou cenou. Kromě ceny se toho ale zřejmě příliš nezměnilo, propojení s Hinterglemmem v dnešní den využívalo kromě nás jen malé množství lyžařů, takže komorní atmosféra přetrvávala.

Jednou z nejdelších sjezdovek nad Hinterglemmem je modrá č. 146 pod vrcholem Bernkogel. Jak je v areálu zvykem, značení obtížnosti skutečnému sklonu příliš neodpovídá, zde je tento šlendrián ale přímo ukázkovým příkladem. Abych nekřivdil, první čtvrtina by se opravdu dala označit za modrou, další dvě čtvrtiny jako postupně více strmá červená a poslední čtvrtina černá. Když jsem zastavil nad závěrečnou "stěnou" pode mnou a viděl všude okolo modré značky, musel jsem se smát. Poslední a nejprudší úsek lze objet snadnější variantou, ta by se skutečně jako modro-červená dala označit.

Příjemným překvapením byla naopak červená č. 8 pod vrcholem Schattberg West. Jedná se o lehce klikatou červenou dálnici, minimálně ve vrchní polovině s konstantním sklonem, takřka po celé délce pak s nadprůměrnou šířkou. Příjemné bylo také svezení po modrých č. 30 a 37 pod Zwölferkogelem, ty lze opravdu doporučit i pro méně zkušené lyžaře. Bohužel, jejich absolvování jsem původně ani neměl v plánu - z vrcholu jsem potřeboval rychle sjet červenou č. 40 do údolí, abych stihnul transfer zpět do Fieberbrunnu, sjezdovka ale byla uzavřena.

Přiznávám, že jsem v průběhu obou dnů příliš nesledoval na interaktivních mapách, který sjezd je zrovna otevřený (a tak nemohu soudit, zda o tom areál správně informoval) - studovat to mezi cca 220 sjezdovkami opravdu zabere dlouho, nicméně díky dostatečné či vyšší sněhové pokrývce člověk podvědomě předpokládá, že minimálně páteřní svahy budou v provozu. Stav byl ale většinou podobný jako před dvěma dny - vždy byly otevřeny 1 až 2 sjezdovky ze 3 až 4 možných.

Svahy č. 50 až 58 nad Hinterglemmem jsem díky tomu nestihl vyzkoušet, zbylé č. 70 až 85 mají podobný sklon (většinou červený s plochými přejezdovými úseky) a bohužel trochu menší délku (odhadem okolo 1 500 m).

Červená č. 125 vedoucí zpět k Fieberbrunnu je poctivě strmá, minimálně ze třetiny spíše černá. V plné sezoně se z ní může stát špunt, který však lze obejít sjezdem kabinkou Tirol SII.

Nejvíce prašanu a volného terénu se nacházelo nad Fieberbrunnem, užít si ho zde mohl každý do sytosti. Nad Hinterglemmem takových možností moc nenajdete - svahy jsou často obklopeny lesy.

Sněhové podmínky:

Opět hlavně prašan všude, takže nelze nic vytknout. Sjezdovky byly ale již celkem upravené, takže byli spokojeni lyžaři na užších lyžích i ti na širších, kteří si užívali ve volném terénu vedle upravených svahů.

Stále byla na některých místech bohužel zapnutá sněžná děla, ale naštěstí v menší míře než před dvěma dny. Mírné noční i denní sněžení bohužel ale opět způsobilo, že ani některé páteřní sjezdy nebyly otevřeny - vločka dolů!

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Přepravní park nad Fieberbrunnem je spíše starší, čtyřsedačka Lärchfilzen může v plné sezoně působit svou nízkou kapacitou a rychlostí trochu problém. Sjezdovky č. 123 a 124 bohužel ještě nebyly v provozu (i když jejich úprava v průběhu dne již probíhala), takže k cestě do Hinterglemmu byla nutná cesta třemi kabinkami. Reckmoos Süd je staršího typu, TirolS I a II jsou moderní vyhřívané gondoly.

Letošní novinkou je kabina 12er Kogel, která ale bohužel často zastavovala. Potěší často až snad přemíra komfortu - například vyhřívaná osmisedačka G3 v délce cca 250 m. Zbytečné a trochu otravné je nadměrné množství kabinek, např. kabina B3 o podobné délce, dvakrát během dvou minut sundávat a zvedat lyže není příjemné. Některé nové kabinky (jako tato) disponují novými držáky na lyže uvnitř kabiny.

Ještě větším problémem než chybějící propojení lanovek v Saalbachu je absolutní absence spojení protilehlých svahů v Hinterglemmu. Zde se bohužel nejedná ani o docházkovou vzdálenost, takže jsem byl v časovém presu nucen využít taxi (ještě, že v místních areálech stojí opravdu snad pod každou lanovkou) k lanovce Reiterkogelbahn. Cena lehce přes 10 euro za cestu místním tunelem (cca 3 km) byla naštěstí přiměřená a především nás zachránila před mnohonásobně vyšší platbou za případný odvoz až do Fieberbrunnu.

Mimochodem kabinka Reiterkogelbahn patří mezi nejstarší v areálu, do držáku na lyže se nevejdou ani obyčejné univerzálky se 75 mm pod patou, natož mé freestyly se zvednutou patkou. Cestovat jsme tak ve stísněných kabinkách museli po jednom a s lyžemi uvnitř.

Celý spěch je zapříčiněn tím, že gondola TirolS1 jezdí pouze do 15:30. Proti tomu však nelze nic namítat, celému areálu se nedá upřít, že má všechny časy dobře propočtené a není tak prakticky možné, abyste zůstali někde "mezi" a nemohli se včas dostat dolů do údolí. Naopak, kde je to možné, trvá provozní doba až do 16:30 (třeba kotva F8), případně alespoň do 16:15. Ve Fieberbrunnu jsme si tak ještě mohli oddechnout a ještě si užít několik prašanových sjezdů.

Zalidněnost:

Zalidněnost podobná jako před dvěma dny. Nad Hinterglemmem střední, ale samozřejmě bez front. Nejvíce obsazeny modře značené svahy, na červených takřka prázdno. Nad Fieberbrunnem a především pak v houpačce mezi Reiterkogelem a Maiskopfem jsme potkali cca 5 lyžařů. K parkovišti nás v 16:15 sjíždělo také asi 5.

Občerstvení a aprés-ski:

Dnes nebyl čas ho zkoušet, pohodlně jsme ale následně nakoupili ve Fieberbrunnu, kde se nachází vedle sebe Billa i MPreis. Aprés-ski se ve Fieberbrunnu nekonalo, bylo úplně mrtvo.

Doprava do střediska a parkování:

Parkoviště pod lanovkou Doischbergbahn ve Fieberbrunnu je velkokapacitní a zdarma, bylo pokryté asi 15cm vrstvou sněhu.

Doprava z Kaprunu celkem v pořádku, ale sněžení s lehkým větrem způsobovalo na silnici místy jazyky. Průjezd přes Hochfilzen, kde se konal SP v biatlonu, bez problémů - byl teprve čtvrtek. Silnice by ale již nějakou úpravu snesla.

Po skončení lyžování začalo sněžit docela hustě, takže cesta až k Bad Reichenhallu zasněžená, následně padat přestalo. Přes Pasov a Vimperk až do Prahy bez námrazy či sněhu. Určitě doporučuji při cestě do Salcburska volit tuto cestu, ušetříte za rakouskou dálniční známku (po dálnici stejně smíte jet jen 100 km/h, což je stejné jako na hlavní) a časově vyjde téměř nastejno (rozdíl asi 15 min).