Sjezdovky:
V Les Menuires jsou velkým lákadlem hlavně dlouhé sjezdovky z Pointe de
la masse. Shora až dolů ale vede jen modrá, kdo chce jinou obtížnost, musí
vzít v některých pasážích za vděk i snazšími úseky. Najdeme tu hlavně
čtyři černé – kratší Masse, Lac noir, ke které je potřeba si
vyšlápnout do kopce, Dame blanche, ke které se jde dostat jedině vlekem
Masse, a v dolní části Rocher noir.
Protější, „hlavní“ svah nabízí širokou škálu sjezdovek. Najdeme
mezi nimi i černou Léo Lacroix, ale jinak jsou sjezdovky hlavně červené a
modré. V horní části areálu vedou většinou po spádnici dolů, v dolní
polovině se ale často klikatí nebo traverzují. Mezi sjezdovkami na tomto
svahu vyniká asi hlavně modrá Mont de la chambre nebo červená D. Douillet,
obě jsou ale docela hodně zalidněné.
Sněhové podmínky:
Oproti včerejším plusovým teplotám (teploměry uváděly 3 °C) se
výrazněji ochladilo až k -6 °C. Mokrý propršený podklad tedy přes noc
zmrznul a na spoustě sjezdovek zbyly po rolbách díry a dokonce velké zmrzlé
hroudy. Ani urolbovaný podklad tedy nebyl zárukou pohodlného svezení.
Po dvou víceméně propršených dnech napadlo přes noc asi 10 cm sněhu.
Pro Francouze je to důvod uzavřít v podstatě celý areál a likvidovat
potenciální laviny. Sjezdovky menší obtížnosti byly podle všeho
urolbovány večer, takže prašan napadl na upravený povrch, který stihnul
ztvrdnout, a první jízda po modré Grand lac byla luxusní. Zdaleka ne
všechny modré ale vypadaly urolbovaně, už během dopoledne byly v
žalostném stavu a tvrdý podklad byl křivý – platí to například pro
Bettex. Na zelených prašan neležel, takže byly urolbované ráno. Ještě
že tak, jinak by to na nich v hlubším sněhu vůbec nejelo. Upravený podklad
ale nestihnul umrznout a hodně se bořil. Na červené sjezdovky jsme se
dostali až v okamžiku, kdy nebylo úplně zřejmé, jestli vůbec prošly
nějakou úpravou. Třeba D. Douillet byla ve strmějších úsecích samá
boule. Poprvé za náš pobyt jsem dnes vyrazila do volného terénu podél
sjezdovek. Prašan už tam dávno nebyl, ale podmínky byly lepší, než na
sjezdovkách. Sněžení, byť nijak vydatné, zakrylo vydřená místa. Snad se
tedy povrch podaří rolbami upravit, případně kritická místa ještě
dosněžit technickým sněhem, a ze sjezdovek zmizí hlína… Lavinový
stupeň 3.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Na Masse je hlavním přepravním zařízením téměř nová kabinková
lanovka. Neustále si pokládám otázku, proč nemá mezistanici, aby se dala
využít i při méně příznivém počasí – tím spíš, když za
nepříznivé označují Francouzi i to, ve kterém se v ostatních alpských
zemích běžně lyžuje… V dolní části zůstává stará kabinka Masse 1,
která ale byla ráno mimo provoz. Stejně jako Doron, ten údajně pro
technickou závadu – to je u téhle sedačky víc než časté… Na
protějším svahu najdeme hlavně sedačkové lanovky, většinou jsou i s
bublinou. Na spoustě sedaček ale moc nefunguje závaží, takže se bublina
samovolně otevírá a sedačky byly dnes ráno plné sněhu.
Páteřním přepravním zařízením je také dvouúseková kabinková
lanovka Bruyéres 1+2. V centrální části jezdí ještě kabinka Roc 1 a ze
Saint Martinu vyráží vzhůru stejnojmenná kabinka.
Zalidněnost:
Dnes bych řekla: „Jak se to vezme“. Ráno to bylo trochu „inferno“,
když se všichni snažili dostat na ty 4 lanovky, které byly v provozu. Jak
pak přibývaly další otevřené lanovky, lidé se víc rozptýlili a během
dne už bylo lyžování bez front. Vyjma pozdního odpoledne, kdy se tradičně
tvoří fronty u všech zařízení, která slouží pro přesun do sousedního
údolí.
Hodně zalidněné jsou dojezdy k lanovkám, zejména celá centrální
část Les Menuires. Nárazově je přetížená třeba i modrá Mont de la
chambre, Grand lac, gros Tougne nebo červená D. Douillet.