Engadin Svatý Mořic - Corvatsch aktuální report z 14.03.2025

Sjezdovky:

Všechny sjezdovky po ránu krásně upravené, jen do toho celou noc a ráno mírně sněžilo, takže se začaly tvořit mírné muldy. Nejdříve na páteřních červených ve středu areálu, později i na okrajových sjezdovkách. Nejlepší svezení bylo na členitých sjezdovkách pod kotvou "J". V pohodě byly i svahy pod hlavním vrcholem, kde ale byla mimo provoz (neupravena) sjezdovka č. 2. Uzavřena byla i sjezdovka č. 11 kvůli závodům/tréningu obřího slalomu.

Dopoledne byla mimo provoz rychlá čtyřsedačka "I" v pravé části areálu, tím pádem i polovina sjezdovek v této oblasti. Krásné svezení bylo na sjezdovce č. 23 k údolní kabině, na které byl kvůli zavřené čtyřsedačce výrazně vyšší provoz než obvykle, a i ta bohužel rychle ztrácela na kvalitě povrchu. Na druhou stranu, díky vyššímu provozu kabina Furtschellas nejezdila dle jízdního řádu v taktu 15 minut, ale pendlovala nahoru dolů trvale, v taktu zhruba polovičním. Propojení celého areálu tak místo čtyřsedačky zajišťovala kotva "M" a tak v obou směrech bylo nutné použít přesun přes kotvy a zpět pomalou historickou dvojsedačkou.

Svahy na Corvatschi jsou obecně vyšší náročnosti a nejsou vhodné pro slabší lyžaře, naopak ti lepší se tu vyřádí do sytosti. Především páteřní červená s variantami (9, 10, 11) je nadstandardně dlouhá a její sklon po téměř celé délce odpovídá deklarované barvě.

Sněhové podmínky:

Sněhové podmínky v celém areálu byly velmi dobré, neboť v předchozích dnech napadlo celkem možná půl metru sněhu. Nikde nebyly kamínky, vydřená místa a oba dojezdy byly bez problémů sjízdné až na svůj konec. A podobně jako na Corviglii, i zde leží drtivá většina terénů nad 2.200 metrů, které jsou navíc odkloněny od slunce, takže kvalita sněhu i svahů zde "drží" velmi dlouho do odpoledne i s nastupujícím jarem.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Bohužel, Corvatsch je mimo tří rychlých sedaček (jedné fakt ultramoderní) z dnešního pohledu už solidní retro (3 visuté kabiny, 3 pomalé sedačky, 4 kotvy), kdy velké části z nich se při snaze o projetí celého areálu nevyhnete. Také (dva) přístupy do areálu jsou pouze přes visuté kabiny, takže se solidně zapotíte, ještě než si stoupnete na lyže.

Zalidněnost:

I když má areál několik základních objektivních nevýhod, tak má naopak jednu obrovskou výhodu. A tím je naprosto minimální počet lyžařů. Na dlouhých páteřních sjezdovkách jich kolikrát potkáte jen pár, na těch okrajových máte pro sebe klidně kilometr. Něco naprosto neuvěřitelného. I na samotný vrchol nás velkou kabinou (takt 20 minut) jelo s bídou 30. A prakticky pokaždé jsem při dojezdu na sedal na první sedačku.

Občerstvení a aprés-ski:

Po celém areálu, ať už u stanic lanovek nebo na svazích, je dostatek občerstvoven, jejichž vytížení je proti těm na Corviglii zlomkové.

Lákadlem Corviglie je noční lyžování na páteřní červené sjezdovce o délce přes 4 kilometry, od 19.00 a dle sezony až do 02.00!!! To je bohužel jen v pátek, takže pro nás, turnusové návštěvníky, to zrovna není. Tato atrakce není zahrnuta v běžném skipasu, ale je nutno zakoupit další extra za 36 CHF, popř. večerní na dvě hodiny za 26 CHF.

V době našeho pobytu se zde chystalo Mistrovství světa ve freestyle, takže pátek zde byl výrazně živější, u nástupní stanice kabinky byly i večer v provozu pro tuto akci postavené bufety a restaurace a z malého podia duněla hudba.

My jsme poslední den využili naplno i tím, že jsme si na skipas opět vyrazili červeným vláčkem na Alp Grum (trasa Mořic - Alp Grum na švýcarsko-italské hranici je zdarma), což byl po sněžení přes celý týden opět jako výlet do jiného světa. V nejvyšší části trati jel vlak místy mezi čtyři metry vysokými vyfrézovanými závějemi a během půl hodiny jsme se dostali z přicházejícího zeleného jara do pusté zimní krajiny jak v Antarktidě.

Na večer jsme si ještě vyjeli unikátní historickou pozemní lanovkou na Muottas-Muragl. Přímo u lanovky je velké parkoviště, a to dokonce zdarma, což lze využít i pro výlet vláčkem, neboť zastávky obou místních tratí jsou jen pár set metrů.

Doprava do střediska a parkování:

Při ubytování v Chesa Margun je to do areálu Corvatsch zhruba 200 metrů pěšky k přibližovacímu vleku ke stanici visuté lanovky. Návštěvníci odjinud mohou využít placené velké patrové parkoviště přímo u kabiny, popř. o kousek dál venkovní, také placené. Zhruba 400 metrů od lanovky (a o pár desítek metrů níž) je i velké parkoviště, které je zdarma, určené pro "denní" návštěvníky, parkování přes noc je na něm už na rozdíl od let minulých zakázáno. Velké parkoviště u kabinky ve Furtschellas je také placené. Samozřejmě, z celé oblasti Engadinu lze využít bezplatné skibusy k oběma nástupním stanicím, jeden místní (malý elektrobus) jezdí i mezi Silvaplanou a Surlej.