top článek - tématické články (strana: 2)
Johannes Høsflot Klæbo: Kronika dominátora na sněhu
Teprve devětadvacetiletý běžec na lyžích Johannes Høsflot Klæbo se během ZOH Milano-Cortina 2026 postavil do role, v níž málokterý sportovec v dějinách her obstál. Nejde jen o další vítězství, ale o rozsah a charakter jeho dominance, která se vyrovná největším legendám sportu. Nor během těchto her sbírá zlaté medaile s chladnou jistotou, s níž soup...
Orel Eddie: jak se z britského „plácače“ stal nejbizarnější zimní hrdina
Michael „Eddie the Eagle“ Edwards je jedním z těch sportovních příběhů, které se neztratí. Není to příběh o medailích, rekordech nebo o tom, jak se stát mistrem světa. Je to životní příběh chlápka, který se rozhodl skočit do nebe… a spadl s úsměvem. Přesně tak ho v roce 1988 viděla celá planeta během zimních olympijských her v Calgary: ne úplně ele...
Hrubá Voda – z přezkáčů na saunový rituál
Resort Hrubá Voda se nachází necelou půlhodinku od Olomouce, takže ho můžeme označit za dobře dostupný příměstský areál. I s nižším počtem sjezdovek se mapa skví všemi barvami obtížnosti, nicméně spíš než počet kilometrů tratí je hlavní předností Resortu Hrubá Voda zázemí s ubytováním a jedním z nejhezčích českých wellnesů ČR přímo pod kopcem.
Od znaku ke gestu: Jak se olympijské logo přestalo tvářit jako erb
Olympijské logo bývalo znakem státu, ideologie a pořádku. Dnes je spíš stopou pohybu a osobním gestem. Srovnání historických emblémů Sapporo 1972 a Sarajevo 1984 se současným logem Milano–Cortina 2026 ukazuje, jak se proměnila nejen grafická forma, ale samotná představa o tom, co má olympiáda vizuálně vyjadřovat.
Simon a Tommy Lochmannovi: Ještě jsme neřekli poslední slovo
Po italském tatínkovi Rolandovi mají pověstný temperament, po české mamince Ludmile jsou zase opravdoví pohodáři. Šestadvacetiletý Simon a jeho o pět let mladší bratr Tommy lyžařsky vyrůstali v jihotyrolském Ultenu, odkud pochází třeba Dominik Paris nebo trenér Ester Ledecké Franz Gamper, který ještě před ní na tamních svazích pracoval s legendami ...
1964: Rok, kdy Američané přestali být v Alpách turisty
Olympijský Innsbruck 1964 měl všechno: drama, led, smrt, první náznaky moderního závodění, a nakonec i americký průlom, na který Bob Beattie čekal od prvního dne, kdy se ujal reprezentace USA. Tehdy se v Evropě mluvilo o Američanech s despektem – jako o exotickém doprovodném programu FIS závodů, partě slušných kluků z hor, kteří neumějí lyžovat na ...
Jessie Diggins: Poslední tanec ženy, která naučila Ameriku věřit v běžky
Když se dnes v italských horách rozezní startovní pistole pro závody běžeckých disciplín, jedním z nejzásadnějších příběhů Milan-Cortina 2026 nebudou jen medaile. Bude to osobní a sportovní závěr kariéry ženy, která změnila tvář severoamerického běžeckého lyžování – Jessie Diggins. Ve svých 34 letech vstoupí do své čtvrté olympijské sezóny jako svě...
329 dolarů za den: O ceně, která už není cenou, ale signálem
Je to jen číslo. A přece není: tři sta dvacet devět dolarů za jeden den lyžování ve Vailu není účetní položka, ale sdělení. Vzkaz. Cedule u cesty, na které už nestojí „Vítejte“, ale „Zvažte, zda sem patříte“. A právě v tom je jeho skutečná váha. Ne v přepočtu na koruny, ne v porovnání s Alpami, ale v tom, co taková cenovka říká o tom, kam se lyžová...
Milano-Cortina 2026: Zimní olympijská expanze, pandemický stín a co to znamená pro sportovní svět
Na prahu jedněch z nejambicióznějších zimních her v historii stojí Itálie a světový sport v komplexní chvíli. Milano-Cortina 2026, od 6. do 22. února v severní Itálii, není jen další ročník olympijských soutěží – je to projekt, který má znovu definovat, jak zimní sport funguje, jaké výzvy moderní doba klade na pořadatele i sportovce a jak se s tím ...
Aktuální info pro běžkaře (5. 2. 2026): obleva na většině hor, v Krušných horách nebezpečná námraza
Opět k nám dorazila obleva, která zasáhla prakticky všechna naše pohoří, snad jedině s výjimkou Krušných hor, kde sněžilo nebo se tvoří námraza, pod jejíž tíhou se lámou větve a vršky stromů. Na ostatních horách se i ve výškách okolo 1000 m nad mořem teploty pohybují nad bodem mrazu a v noci většinou pršelo. K tomu fouká čerstvý vítr. Na víkend by ...
Když je elitní úplně každý. Jak masová výjimečnost změnila lyžování
Lyžování vždycky stálo na pocitu, že nepatří všem. Ne nutně proto, že by bylo zakázané nebo nedostupné, ale proto, že vyžadovalo čas, peníze, úsilí a jistou míru rozhodnutí. Člověk musel chtít. A právě z toho vznikala jeho hodnota. Nejen sportovní, ale i symbolická.
Nauders – ve sportovním i rodinném duchu, s lyžemi i bez nich
Rakouský areál Nauders leží ve známém sedle Reschenpass přímo na trojmezí s Itálií a Švýcarskem. Jeho dostatečná nadmořská výška, která sahá až do 2 750 m garantuje jistotu sněhu až do jara. V Nauders se střídají rychlé sportovní sjezdovky s otevřenými carvingovými pláněmi a speciální soustředění je věnováno rodinám s dětmi, které tu nedostanete ze...
Glosa: Zimní hry proti zimě. Řežou si sněhové sporty pod sebou větev?
Zimní sporty stojí na sněhu, chladu a stabilní zimě – tedy na podmínkách, které dnes rychle mizí. Zimní olympijské hry, vrchol celého systému, se snaží tenhle úbytek kompenzovat technikou, penězi a energií, čímž paradoxně přispívají k problému, který je ohrožuje. Co to říká o budoucnosti olympiády – a co o budoucnosti lyžování jako takového?
Rolba není auto a svařák není alkohol: O jednom harrachovském odpoledni, které se mohlo stát kdekoli
Na horách se říká, že zima omlouvá leccos. Hrubší slovo, pomalejší reakci, panáka „na zahřátí“. V horách se pracuje rukama, v mrazu, v poruchách, v improvizaci. A tak se tu traduje, že některá pravidla měknou stejně jako sníh v oblevě. Jenže pak se občas ukáže, že fyzika ani morálka horské výjimky neznají.
Kolik stojí den na sněhu? Ceny denních skipasů očima lyžařů
V Americe denní skipas často stojí víc než víkendový pobyt v menším alpském středisku – a přesto se lidé na svahy hrnou. Evropané nad tím kroutí hlavou, studenti a příležitostní lyžaři hledají kompromis. Denní ceny tak nejen určují, kdo na kopec vyjede, ale zároveň odrážejí kulturu, zvyklosti a strategii resortů – od malých rodinných areálů po ikon...
Aktuální info pro běžkaře (29. 1. 2026): nový sníh hlavně na Šumavě a v Krušných horách
Pondělní změna počasí udělala radost především na Šumavě a v Krušných horách. Tam připadlo sněhu nejvíce. Záchranou pro Jizerskou 50, která se jede o tomto víkendu bylo také nových 5-10 cm v Jizerských horách. Zejména na východě nespadlo nic v Krkonoších nebo Orlických horách to bylo do 5 cm.
Jak se liší lyžování v Evropě a v Severní Americe – očima těch, kdo zažili obojí
Evropan, který poprvé přistane v Coloradu nebo Britské Kolumbii, má často pocit, že přijel lyžovat na jinou planetu. Američan, který prvně vystoupí z lanovky v Alpách, zažívá podobný kulturní šok – jen opačným směrem. Rozličné osobní zkušenosti lyžařů se shodují v jednom: Evropa a Amerika nejsou jen dvě geografické destinace, jsou to dvě svébytné l...
Špičák na Šumavě – namixuj si sjezd, jak máš rád
Pokud si chcete užít šumavskou atmosféru na poměrně dlouhých členitých sjezdovkách, vyzkoušejte šumavský Špičák. My ho navštívili o víkendu, kdy na rozdíl od jiných českých středisek na Špičáku úřadovalo inverzní počasí se sluníčkem a areál měl v provozu 90 % sjezdovek.
Když méně znamená víc: lyžování v éře předplaceného klidu
Ještě před pár lety by titulek o tom, že největší lyžařský provozovatel v Severní Americe „počítá s menším počtem hostů“, zněl jako varování. Dnes je to spíš konstatování strategie. Vail Resorts – firma, která se stala symbolem korporátního lyžování – se nijak netají tím, že nechce víc lidí na horách, ale méně lidí s vyšší a předvídatelnější útrato...
Velký byznys v malých horách: TMR a vailská lekce
Tatry Mountain Resorts (TMR) fungují jako velký byznysový stroj. Sezónky, věrnostní programy, datové strategie – vše vypadá efektivně. Co se však děje, když americký oborový model narazí na malé evropské svahy? Kritika, frustrace a pocit, že hory už nejsou něčí. Tento článek zkoumá, proč má efektivita svou cenu – a proč ji platí všichni.


































