Rebound (strana: 8)

>> #208, valerius, 07. 04. 2016 11:39:34

„vyuziva sily/energie napruzenych lyzich, ktere jeste vice narazove prohne v case kolem 7s.“

Jako že je prohne, aby využil rebound? Co je to kolem 7 s? Co přesně lyže udělají? Že mu hodí nohy pod tělem na druhou stranu? Za pomoci jakého pákového efektu? Co je ta páka? Kde jsou ramena? Kde je střed otáčení?

A dále:

Kterým směrem působí síla napružené lyže? Jak dlouho trvá, než se prohnutá lyže vypruží? Jak dlouho trvá přehranění?

To jak velké síly tam působí jsem už napsal sám.

I

>> #210, valerius, 07. 04. 2016 12:18:01 Zbabělec to je, jen co je pravda. Ale na to jedna flaška v poledne nestačí.

I

Tu to ešte žije.Rebound nebol pochovaný so zvyškami snehu.To len dokazuje,aká dôležitosť je mu pripisovaná.

Stále miesto v našich srdciach.A re­boundovým ateistom napruženou špičkou priamo na stred patelly.

>> #211, CzechSkier, 07. 04. 2016 13:05:59

ramena a stred otaceni? Pfuuu, kolem vazani, podesve, vazani…plus minus?

Asi takova paka (a klidne je mozne, ze tu opet prznim fyziku), jakou si muzes vyzkouset nekde na mirnem, rovne z kopce a zaklonis se. Spicky tak dostanes slusne do vzduchu. Celkem dost. A to mas „k dispozici“ 1G a tlaci to proti celemu cloveku.

Stred otaceni bude nekde kolem patky vazani? Rameno je mezi patkou a spickou?

Neco podobneho muzes docilit v oblouku, kde prohla lyze ma velky uhel vuci podlozce a pri pritomnosti zalomeni nepusobi proti tezisti, ale vodorovneji.

IMO FN pusobi podobnou pakou, ale dopredu, lyze se jeste vice prohnou, vice zaryjou, pusobi vetsi dostredivou silou, tim zvetsis paku, a tak dokola. BTW: Neni to moc stabilni, zalezi na okolnostech.

Naslednym vlastnim odrazenim a narovnanim prestane pusobit proti lyzi a ta se tedy narovnava a dava impuls (sikmo nahoru, zhruba kolmo na smer jizdy)

Aby bylo jasno, ja zase nevidim rebound jako neco zazracneho, ci bezne pouzitelneho. Nemodlim se k nemu a nezapijim kazde rano 10dkg cajem, ani si cipky nestrkam do r…

Beru ho jako potencialni energii prohnute lyze, kterou lze nejak vyuzit, ktera je vsak za beznych podminek a centralniho postaveni celkem mala (jeste mensi, nez jsem z pocatku vlakna myslel), ale kterou lze take ucinne zvysovat. Roli hraji parametry lyzi (tvrdost a prubeh tvrdosti), typ pisty a predevsim lyzarovy pohyby v ramci oblouku.

>> #215, valerius, 07. 04. 2016 14:02:44

Toto je druhykrat v mojej historii tu na Snow.

Krab moze potvrdit.

caute Harry

P.S.Drzim palce,mas zdatneho oponenta.

>> #215, valerius, 07. 04. 2016 14:02:44

Takže opět malé shrnutí. Na počátku byl rebound lyže, který byl pro průběh přechodu do nového oblouku nesmírně důležitý a jeho síla nakopávala do dalšího oblouku (teď nemyslím konkrétně tvá tvrzení ale obecně zažitá) V současné době se nám to scvrklo na pidi sílu, která občas lehce zapůsobí kolmo na lyže, zejména, když jezdec udělá nějakou chybku ale kterou lze účinně zvyšovat. Tak už jen stačí odpovědět na otázku jak ji budeme účinně zvyšovat a k čemuže nám to bude dobré. Já osobně si myslím že nijak a k ničemu, protože když dělám oblouk s přeskokem, setsakra zaberu nohama a lyže se vrací z prohnutí až když už jsem mimo podložku. V tom je celá potíž. Ona je tam totiž posloupnost.

>> #217, Martin47, 07. 04. 2016 14:44:41

Sila muze byt pidi i nemusi. Ten zazitek je, kdyz na to „preskoceni“ nemusis vynalozit tolik sve vlastni sily.

A propos, kdyz uz se v tom rejpem, lyze se ani nemusi dostat do vzduchu.

>> #214, valerius, 07. 04. 2016 13:53:29

„Asi takova paka (a klidne je mozne, ze tu opet prznim fyziku),“

No docela dost. Já bych Ti ale s fyzikou klidně i pomohl, protože se snažíš normálně lidsky k něčemu dojít (nevymyslel jsi žádnou zázračnou metodiku ani převratný fyzikální princip zvyšování tlaku do lyže, který ale není pro nás obyčejné lidi dole jen tak snadno zadarmo prezentovtelný), ale já vůbec nerozumím, co chceš říct. Ani s tím záklonem tomu nerozumím. A snažím se. Fakt jo!

I

>> #219, CzechSkier, 07. 04. 2016 15:10:39

Opravdu si pripadam jako pitomec (ne, neprepsal jsem se, ne jak mezi pitomci, ale jako pitomec).

Takze pokud mi nejaky tvuj zertik se zaklonem neunikl, tak se nekdy na modre sjezdovce narovnej jak prkno, jed rovne a zaklon se dozadu. Pokud se ti spicky nezvednou, tak je ten spravny moment k inspekci materialu. Podive se, zda-li mas na nohou lyze a ne brusle a jestli jsi na sjezdovce a ne na zimaku. Coz zjistis velmi rychle, protoze tou dobou uz budes lezet na zadech. Ale take to mozna nezjistis, protoze se probudis v nemocnici na luzku, bez lyzi i bez brusli.

Dale se slusi zminit, ci spise vznest otazku, nakolik hraje pri (lehce zfalsovnem) pocitu RB roli…eee…nasle­dujici: narovnavas se, lyze jeste dotaceji oblouk, ale telo uz se vyda ve smeru tecny oblouku, tj vice smerem z kopce. A nebo se teziste vyda ve smeru pohybu, nohy/lyze jeste dotaceji a vrsek rotuje opacne?

Ale ze jsem si tu sekeru na fyziku rano nabrousil, co?

>> #208, valerius, 07. 04. 2016 11:39:34

„Jak tu nekteri drive zminovali, te energie neni nejak mnoho, ale ke znatelne pomoci (za pomoci pakoveho efektu) presunu nohou/lyzi zleva doprava to staci.“

Myslím,že energia stačí tak na dopomoc svalom pri krčení nôh v prehranení. A je jej také množstvo,že to stačí na to,aby ju jazdec pocítil. Myslím,že práve preto vzniklo okolo reboundu také haló. A umocnené samozrejme určitou výnimočnosťou deja. Nedarí sa pocit navodiť každému,bez námahy a na počkanie.

Rebound majú aj boty a nikto ich tak nerieši.

Dokážeš prehnúť lyže dostatočne,aby si z nich malú energiu získal?

Prehneš v oblúku rovnomerne obe lyže,alebo len vonkajšiu? Potom je sila na vstupe len polovičná,aká asi bude na výstupe?

>> #220, valerius, 07. 04. 2016 15:33:44

" tak se nekdy na modre sjezdovce narovnej jak prkno, jed rovne a zaklon se dozadu. Pokud se ti spicky nezvednou, tak je ten spravny moment k inspekci materialu."

To jsem pochopil i před tím, že když se při jízdě rovně zakloním, tak se mi zvednou špičky. I se prohnou lyže u patek. Ale co s tím?

" narovnavas se, lyze jeste dotaceji oblouk, ale telo uz se vyda ve smeru tecny oblouku, tj vice smerem z kopce. A nebo se teziste vyda ve smeru pohybu, nohy/lyze jeste dotaceji a vrsek rotuje opacne"

Tady ti zase nerozumím. Co myslíš tím narovnáváš se? Že jedu vkloněný do oblouku a natahuju nohu? A s tím tělem, namáš náhodou na mysli pohyb kolmý na tečnu? A rotace s tím vůbec nesouvisí…

>> #222, CzechSkier, 07. 04. 2016 16:18:53

„To jsem pochopil i před tím, že když se při jízdě rovně zakloním, tak se mi zvednou špičky. I se prohnou lyže u patek. Ale co s tím?“

Môžeš sa namiesto záklonu predkloniť a naučiť sa butter. Od 2:16 do 2:20

A budeš u detí najviac dobrým trénerom.

>> #221, TNS, 07. 04. 2016 16:08:50

S prvni odstavcem souhlasim, k otazkam se zatim nechci vyjadrovat, neb se na to necitim, ci mi prijdou nepodstatne. Pokud tobe ano, zkusim se vyjadrit.

Snad jen k ziskani energie – nejakou potencialni energii prohnute lyze maji a po narovnani ji nemaji. Jak je velka a jestli to dokazes (a jestli to vubec smysluplne lze) nejak vyuzit, o tom se tu bavime.

>> #222, CzechSkier, 07. 04. 2016 16:18:53

1. citace – jen jsem tim chtel demonstrovat, co si predstavuju pod pakou a ze podobneho efektu se da docilit i v oblouku.
2. citace – jedes v oblouku. Dostrediva sila pusobi smerem k tezisti lyznika, hej? A staci lyznika po krivce. Kdyz se zacnes se narovnavat (odraz, pohyb nahoru), zvysovat teziste, dostrediva sila na tebe prestava pusobit (prestavas ji “vzdorovat”) a pohybujes se po tecne.

Pohyb kolmy na tecnu nemam na mysli. Kdyz si vezmes (opet priklad) kulicku na provazku, roztocis ji a pustis, tak se kulicka vyda pohybem primocarym ve smeru tecny, ne kolmym.

A rotace s tim souvisi, jen ne ta, o ktere si v lyzovani vsichni spitaji.

>> #224, valerius, 07. 04. 2016 16:50:44

„…k otazkam se zatim nechci vyjadrovat, neb se na to necitim, ci mi prijdou nepodstatne. Pokud tobe ano, zkusim se vyjadrit.“

Nemusíš.

Sledujem vlákno od začiatku,takže viem o čom je debata.

>> #224, valerius, 07. 04. 2016 16:50:44

„jen jsem tim chtel demonstrovat, co si predstavuju pod pakou a ze podobneho efektu se da docilit i v oblouku.“

Co je cílem demonstrace jsem pochopil, ale nepochopil jsem:

1. V čem spočívá ten efekt?
2. V čem je ta páka – kde mi délka ramena nějak pomáhá (nebo škodí). Jako například když utahuju klíčem, středem otáčení je střed šroubu, jedno rameno je vzdálenost od středu k okraji šroubu, druhé rameno je od středu do místa, kde držím klíč. Protože druhé rameno je delší, stačí mi na utáhnutí menší síla, než kdybych utahoval šroub rukou. A podobně bych to chtěl pochopit ve tvém příkladu. Kromě toho efektu.

„Pohyb kolmy na tecnu nemam na mysli. Kdyz si vezmes (opet priklad) kulicku na provazku, roztocis ji a pustis, tak se kulicka vyda pohybem primocarym ve smeru tecny, ne kolmym.“

Ve směru tečny se kulička začne pohybovat až v okamžiku, kdy přestane působit dostředivá síla. Ty ale popisuješ situaci, kdy ještě lyže jedou v oblouku „lyze jeste dotaceji oblouk“, a dostředivá síla tedy působí. Ale hlavně, jestliže píšeš/te, že rebound pomáhá v přehranění, tak by právě musel pomoci lyžaři dostat tělo směrem kolmým k tečně oblouku, a totéž platí o lyžích, akorát opačným směrem (pokud se nejedná o čistý cross over). A já se právě pořád ptám jak???!!!

Ale to se točíme v kruhu. Abys mohl popsat „výhody“ reboundu, musel by sis přesně uvědomit, kdy podle tebe působí, jakým směrem, a jakým směrem působí v TOM SAMÉM okamžiku ostatní síly, a kterým směrem potřebuješ kterou část těla dostat. Dokud to neuděláš, dál se nepohneš. A když to uděláš, zjistíš, co už zde bylo napsáno.

I

3)

>> #226, CzechSkier, 07. 04. 2016 17:50:25

1. Spociva ve vetsim prohnuti lyzi, tj. moznosti, jak se z pidi sily stane o trochu vetsi sila.
2. Snazil jsem se naznacovat vyse, viz vazani, ale nevim.

Ty ale popisuješ situaci, kdy ještě lyže jedou v oblouku „lyze jeste dotaceji oblouk“, a dostředivá síla tedy působí. Kdyz se zacnes narovnavat, tak uz ne. Neco jako kdyz zacnes poustet kulicku (trosku divocejsi prirovnani).

tak by právě musel pomoci lyžaři dostat tělo směrem kolmým k tečně oblouku. Pfuuu, ono se to spis rozjizdi jako vecko, ne kolmo z kopce, ale sikmo. Lyzar jede pri konci oblouku sikmo svahem, telo/teziste? pri zdvihani pokracuje tecnou (tj. sikmo svahem a posunuje se pres lyze, neresim tu ted under X over). Lyze v pocatecnimi bode jedou stejnym smerem, ale jeste dotaceji a „kyvnou“ nohami lyzare z jedne strany na druhou (velmi zjednodusene receno). Pri tom se muze i nemusi projevit ona energie prohnute lyze.

A nebo taky telo proste prejde nad dotacejicimi se lyzemi. Presune se lyzar pres lyze, ci nohy pod lyzarem podjedou? Ci tak trochu oboji?

Ja se v tom urcite motam a dnes uz jsem se „vypovidal“. Mozna se nedokazu vyjadrit dost uspokojive ani pro sebe a zrejme to nemam v hlave dostatence srovnane.

BTW: Pro lepsi cteni prosim citovat kurzivou.

>> #227, valerius, 07. 04. 2016 18:29:42

ale jeste dotaceji a „kyvnou“ nohami lyzare z jedne strany na druhou

Lyže lyžařem nehýbou. Lyžařem hýbe lyžař. A taky hýbe lyžemi. Je jedno zda jde o cross-over nebo under, stále pohyb obstarává lyžař. Pro hnidopichy podotýkám, že lyže lyžaře vezou díky gravitační síle, leč pasivně a všechno co při jízdě dělají určuje lyžař. Jinak se tahle debata rozvinula do úplně Kafkovského absurdna a nikdy bych neočekával podobnou argumentaci. To je pro mě velké překvapení.

>> #203, CzechSkier, 07. 04. 2016 10:20:18

Tos tomu zase dal. Polovinu dnešního cvičení jsem sledoval, zda struny mají rebound. Nejsilnější byl když jsem hrál se sliderem a přitlačil jsem na něj. Celkově ale slabota, asi jako u lyží. Potom jsem zkusil mačkat tenisák a zjistil, že klade velký odpor ale jakmile se vrátí do původní polohy, prsty dál nepokračují. To byl asi největší objev dnešního dne, protože podle teorie lyžařského reboundu by měl vypadnout z ruky.

>> #228, Martin47, 07. 04. 2016 19:33:34

Trosku si asi nerozumime. Popisoval jsem, zrejme nepresne, konkretni cast pohybu a cast tela, ty to popisujes obecneji.

Zvedas se z oblouku, teziste jde sikmo, smerem nahoru a pres lyze, zatimco lyze (pevne spojene s nohami, miminalne od kolen dolu) se sice narovnavaji, ale stale jeste dojizdeji/dotaceji oblouk, viz video FN po dobu cca 2s pred odlepenim se do vzduchu.

>> #228, Martin47, 07. 04. 2016 19:33:34

Martine ,vlakno si zalozil Ty.Tak z coho si prekvapeny…?

A kvoli pasivite lyzi,vyberaju ti co to naozaj vedia,zo styridsat parov.

Na kazdu disciplinu.

Tvuj hnidopich caute Harry

EDIT,Styridsi­atich.A aj to len ti co na to maju.

Pokud je rebound ta energie co se vrací při „narovnání a uvolnění tlaku“ prohnuté lyže ke konci oblouku pak si myslím,že jej efektivně lze využít k snažšímu přehranení především při cros over.Při cross under ta energie (dle mých zkušeností) lehce „vystřeluje“ lyže kupředu.

https://www.youtube.com/watch?…

>> #231, Harry, 07. 04. 2016 19:53:48

Ty lyže se vybírají kvůli jejich rozdílným vlastnostem, kdy reagují různými způsoby na to co dělá lyžař, nikoliv podle toho co dělají s lyžařem.

>> #232, kubaNGC, 07. 04. 2016 19:58:38

Aha, dík za vysvětlení.

>> #229, Martin47, 07. 04. 2016 19:42:20

Kdybys byl tenista co k čemu, tak bys teorii lyžařského reboundu využil v tenisu k tomu, že po úderu do míčku využiješ reboundu míčku k tomu, aby ti zase automaticky napřáhnul raketu. Sice se dneska už nenapřahuje rovně, ale to nevadí. Kdo umí, ten umí.

I

>> #235, CzechSkier, 07. 04. 2016 20:34:36

Tím líp, že se nenapřahuje rovně. Vždyť lyžařský rebound taky vystřeluje dopředu. Ovšem v tenise je to ještě komplikovanější, protože rebound má rovněž výplet. Tenis je poněkud přereboundova­ný sport.

>> #227, valerius, 07. 04. 2016 18:29:42

„Spociva ve vetsim prohnuti lyzi, tj. moznosti, jak se z pidi sily stane o trochu vetsi sila.“

Řekl bych, že to tak není Z žádné pidi síly se tady větší síla nestává. Ta síla je nejdřív pohlcena deformací prohýbající se lyže, a pak je její část vrácena zpátky, s určitým zpožděním a pravděpodobně s určitým úbytkem..

Ad zbytek. Já už nemák, co bych více k tomu dodal., Pokud chceš, otevří si druhou lahev, opři se o stůl, postv se do pozice, o které mluvíš, podívej se, kde máš lyže, kde tělo, kde je potřebuješ mít po přehranění, kam působí síly, kam budou působit, až oblouk uvolníš, kam bude směřovat „rebound“ a srovnej si to v hlavě. Promysli si zvlášť otevřenej a uzavřenej oblouk. Když to uděláš, možná objevíš spousty dalších věcí, které se tady diskutovaly. Třeba cross over a cross under a jejich rozdíl, to, jak se dostat dopředu, atd.

A mimochodem, i když to na fyziku ani funkci rostlináře nemá žádný vliv, tak pokud chceš jezdit něco jako oblouk po hranách, tak úplně zapomeň na to, že budeš něco jako jezdit částečně zahraněnej a postupně něco uvolňovat a pozvolna se narovnávat. Představ si maximální rychlost, jakou jsi schopný to udělat, vyděl to asi deseti, a přiblížíš se reálné dob, o které se tady bavíme.

I

>> #234, Martin47, 07. 04. 2016 20:10:06

Tomu se v programování říká rekurzivní procedura. Nebo zacyklení.

Lojzo, dones vodu!!!

>> #236, Martin47, 07. 04. 2016 20:42:53

Jak to je? Rebound má výplet a nebo výplet má rebound? Jsem z toho volaký zreboundovaný…

>> #237, CzechSkier, 07. 04. 2016 20:52:57

Tvuj prvni odstavec nechapu. Cim vic prohnes lyzi, tim vetsi silou na ni musis pusobit, tim vetsi silou pusobi lyze na tebe.

Hmm, kaju se spis za sve vysvetlovani ci znalosti…menil jsem vztazne soustavy, inercialni, ci neinercialni, jak se mi zrovna hodilo, vypichovat jednotlivosti bez ohledu na celek a zrejme i nejaka vetsi zverstva.

Se na to nekdy zamerim na snehu, ale dle predpovedi az za rok…a to zapomenu, nebo budu mit jine resty :)

Prvni lahev otevrena teprve pred chvili.