31.10.2020 23:29:15 #1
V předchozích dílech jsme si trochu rozcvičili kyčle. Teď se ale
vrátím k často opomíjenému dýchání, které je základem veškerého
pohybu a života vůbec.
Odkaz
na článek
03.11.2020 21:54:38 #2
Nějak mě tady chybí čiště praktický výstup pro lyžaře. Tak dle mě , do pohybu , který vyžaduje nejvíc energie, ověřeno asi před 30 roky, kdy se na to v urč. sportech dbalo a to velmi!!!, na rozdíl od novověku, je toto důležité: Tam , kde je nejvíc potřeba svalová energie , to jest rychlostní hranění před překážkou , je potřeba to dělat s plynulým výdechem do bránice až do zpevnění všech částí těla, obzlášť pokud strmý terén trvá a vyžadujícíc rychlé přesuny gravitační hmoty. Pro obyč lyžování je tento článek zbytečný, neboť obyč, sportujíc lidi nepochopí souvislosti.
03.11.2020 22:00:11 #3
>> #2, Thomas, 03. 11. 2020 21:54:38
Tome, toto je len úvodná teoretická časť(ako je zrejmé z textu) aj ku daľším, praktickým info a videám.
04.11.2020 09:34:50 #5
Díky Ivane za naťuknutí tohoto tématu, pro zajímavost empirie z praxe: lyžaři, kteří se chtějí učit pokročilou techniku, mají značnou výhodu, pokud hrají na dechový nástroj nebo zpívají.
04.11.2020 11:09:14 #6
>> #5, Lukáš Vavrda – SNOW, 04. 11. 2020 09:34:50
pro zajímavost empirie z praxe: lyžaři, kteří se chtějí učit pokročilou techniku, mají značnou výhodu, pokud hrají na dechový nástroj nebo zpívají.
Docela by mě zajímalo, jak se to empiricky měřilo nebo pozorovalo a jak probíhalo srovnávání. Byl by nějaký odkaz?
04.11.2020 11:09:41 #7
>> #5, Lukáš Vavrda – SNOW, 04. 11. 2020 09:34:50
To bych potřeboval vysvětlit. Co je to pokročilá technika? A ještě
bych se zeptal. Stačí, když zpívají falešně? Protože jestli né, tak to
je v kopru.
04.11.2020 11:10:45 #8
>> #7, johnycek, 04. 11. 2020 11:09:41
Musí správně frázovat, jinak je to v řiti.
04.11.2020 13:00:26 #9
>> #6, Martin47, 04. 11. 2020 11:09:14
>> #7, johnycek, 04. 11. 2020 11:09:41
Empiricky mnou odpozorovaný na klientech, mezi kterými bylo mnoho dechařů – nemluvím o žádných studiích, ale o pozorování. Rozdíl vidím především v tom, že dechaři (a pěvci) jsou si dechu vědomi a dokážou s ním vědomě pracovat. Naopak lidé bez těchto základů mívají problém pochopit, proč je dýchání důležité, a nemívají dobré návyky. Pokročilou technikou myslím cokoliv, co přesahuje základní schopnost sjet kopec – osobně se k důležitosti dechu dostávám v momentě, kdy působící síly (na které musí reagovat svaly) přesáhnou určitou mez a jízda se stává aktivnější a dravější – tuhle mez máme jistě každý někde jinde, a i to možná dělá z dýchání těžce uchopitelné téma…
Jak ve článku píše Ivan: Pochopení mechanismu „nasátí vzduchu podtlakem“ a následně vytlačení vzduchu zpátky pomocí bránice by snad mělo být pro další články a cvičení dostatečně názorné. Nechejme se překvapit, k čemu dospějeme, jsem na to hodně zvědav.
Jo co se týče falešného zpívání, myslím, že je zřejmé, že ze všech svalů, zapojovaných při zpěvu nebo hře na dechové nástroje jsou hlasivky ten pro lyžování méně důležitý.
04.11.2020 13:28:45 #10
>> #9, Lukáš Vavrda – SNOW, 04. 11. 2020 13:00:26
Jak konkrétně se v učení pokročilé techniky tahle výhoda projevovala? Nějak musela, když jsi to dokázal vypozorovat.
04.11.2020 13:39:54 #11
>> #10, Martin47, 04. 11. 2020 13:28:45
Zajímavá otázka, určitě se na to ještě víc zaměřím abych byl
schopen odpovědět komplexněji. Zatím to vnímám tak, že práce s dechem
je úzce provázaná s dovedností udržovat dynamickou rovnováhu – pro
člověka, který vědomě pracuje s dechem, je snadnější pracovat
s plynulostí, s rovnoměrnou prací s tlakem, možná tam může hrát roli
i určitá rytmizace (ale to už není tolik o dechu). Podle mně může hrát
roli i psychika (známé rozdýchání před výkonem), kdybychom to zkoumali
vědecky, možná se u sportovních výkonů dostaneme i k oxygenaci, ale to
už jsou jen takové moje vnitřní teze. Jak jsem vypozoroval rozdíl? Těm,
kteří jsou zvyklí pracovat s dechem, to šlo často lépe a rychleji
(většinou ani nepotřebují dech řešit, protože to prostě tacitně
dělají správně). Ty důvody budou opravdu komplexní, třeba nám
následující Ivanovy články pomohou pochopit další souvislosti .
04.11.2020 15:52:02 #12
>> #11, Lukáš Vavrda – SNOW, 04. 11. 2020 13:39:54
Pochopil jsem to správně, že jsi při výuce klientů zaznamenal jev, že hráči na dechové nástroje a zpěváci dělají při výuce větší , resp. rychlejší pokrok? Když o tom píšeš, musí to být docela výrazný rozdíl, když ho člověk při takové záležitosti, jako je výuka lyžování, dokáže vědomě podchytit. To by mě nikdy nenapadlo.
04.11.2020 16:07:59 #13
>> #12, Martin47, 04. 11. 2020 15:52:02
Pochopil jsi správně, na druhou stranu nutno uvést, že se řadím mezi
dechaře, takže může mít vliv i to, že to vysvětluji na něčem, čemu
oba rozumíme. Také může mít vliv fakt, že při zpěvu a hře na hudební
nástroj dochází k větší koncentraci na vlastní tělo, což je potřeba
i při učení se lyžování. Zas tak důkladně jsem to nezkoumal, ale ten
jev jsem zaregistroval – samozřejmě si vybavuji i výjimky . Vysvětluji si to uvedenými
teoriemi, mně osobně vědomá práce s dechem nejen při lyžování
v jisté fázi posunula velmi, ale co funguje jednomu, zdaleka nemusí
fungovat jiným…
Skol snad na kopcích!
04.11.2020 18:06:49 #14
>> #9, Lukáš Vavrda – SNOW, 04. 11. 2020 13:00:26
>> #12, Martin47, 04. 11. 2020 15:52:02
Luke, ďalšie dve časti už má Radek, pýtaj od neho, ja už si ani
nepamätám čo som tam písal
Téma je viac komplexná ako si väčšina ľudí myslí a tie dve ďalšie časti nepokryjú z problematiky ani náhodou všetko podstatné. Dýchanie(úprava nejakého nie-optimálneho vzoru) totiž dosť často býva „ground-breaking“ záležitosť pri nejakých maximálnych výkonoch v sile, výbušnosti, vytrvalosti a rovnováhe.
Určite platí, že všeobecne z nejakej priemernej vzorky populácie sú na tom lepšie tí, čo pracujú s hlasom/dychom ako tí čo nie. Ako píše Lukáš, tak pri lyžovaní je ten rozdiel v tých akčnejších podmienkach, kde nejaké nekoordinovné dýchanie zreteľne oslabí „jadro“ a tým súhru celého tela(reťaz je silná len tak ako jej najslabšie ohnivko).
Neznamená to samozrejme automaticky, že nejaký trombonista lyžuje lepšie
ako pianista Ide o to,
že mnoho ľudí to dýchanie robí sám od seba správne a kto nie, tak by mal
na tom popracovať, spolu s ďalšími náväznými: aktivácia jadra, mobilita
hrudnej chrbtice/páteře a kyčlí.
Práca bránice má zásadný vplyv na funkciu hlbokého stabilizačného systému(hlbšie uložené svaly brucha a „bederních obratlů“ – HSS) a tým „mechanické“ nastavenie aj pri statickej aj dynamickej rovnováhe a postúre.
Prepojenie je aj „neurologické“, kde rýchlosť, intenzita, kapacita, „štýl“ a frekvencia dýchania vplýva na reguláciu (asi už tu známych – jin jang) sympatika a parasympatika s celým tým ansáblom hormonánej odpovede, krvného tlaku apod. Často sa stretávam s „hlbokým dýchaním“, ktoré je štýlom aj intenzitou používané nevhodne za účelom „ukľudnenia“ a kontraporduktívne vtedy(treba hlavne spomaliť). Koncentrácia na výkon a podobne je s touto neurologickou činnosťou samozrejme jasná…
A to spomiem, že aj taká pozícia jazyka v ústach(teraz myslím svojich…) má bohovský vplyv na jadro a rovnovážne „systémy“(tj aj balanc pri lyžovaní)…
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.