ROZDÍLY MEZI RACE A NE-RACE TECHNIKOU LYŽOVÁNÍ ?

Toto téma si, myslím, zaslouží své vlastní vlákno. Často se i tady v diskusi setkáváme s oddělováním techniky ZÁVODNÍKŮ a POHODÁŘŮ (univerzálních lyžařů). Často se tu konstatuje, nebo alespoň zmiňuje či naznačuje, že něco jiného je vhodné pro ZÁVODNÍKY a něco jiného pro ostatní lyžaře – POHODÁŘE.

To, k čemu bych tu rád vyzval je – POKUSIT SE NAJÍT A POJMENOVAT MAXIMUM Z TOHO, CO JE U JÍZDY ŠPIČKOVÉHO ZÁVODNÍKA (IDEÁLU):

1. POUŽITELNÉ BEZEZBYTKU = V ZÁSADĚ STEJNÉ
2. POUŽITELNÉ S MALÝM KOMENTÁŘEM
3. NEPOUŽITELNÉ PROTOŽE JE TO ÚPLNĚ JINÉ
4. ŠKODLIVÉ

Vycházím z toho, že „rozbor“ jízdy a typické jednotlivé pozice nebo řešení ŠPIČKOVÝCH ZÁVODNÍKŮ (nemám zde na mysli řešení situační, ale optimální řešení v optimálních podmínkách) je pro potřeby výuky ZAČÁTEČNÍKŮ nepochybně potřebný (doplňkový) způsob výuky – je to ale hodně ošidný způsob.

Nechci napovídat, čímž bych asi dost omezil diskusi, ale pokusím se vyjádřit alespoň svůj hlavní názor: Rozdílů je podle mne velmi málo, skoro se mi chce říci, že nejsou téměř žádné… (ale přesto jsou:-)). Vycházím při tomto tvrzení především z faktu, že ZÁVODNÍK a stejně i POHODÁŘ potřebují lyžovat efektivně!

• Závodník hlavně kvůli času (rychlosti) potřebuje racionálně vydávat a využívat do jízdy vloženou energii (na dané trase by měl vykonat co nejméně práce…).
• Pohodář hlavně kvůli radosti z jízdy potřebuje rovněž racionálně vydávat a využívat do jízdy vloženou energii (proč by se měl na dané trase dřít nějak zbytečně???

Z tohoto mého pohledu mi plyne, že všechny úkoly, které při své jízdě (hlavně zatáčení) řeší závodník i pohodář, by měly být řešeny na základě v podstatě stejných pohybových principů – v podstatě stejné techniky!

Tak do toho !

>> #1, HOnza, 16. 04. 2011 15:31:46

A neměl by být nadpis spíš: „Pokus o vytvoření kondenzačního jádra nové metodiky základního lyžování“ ??? Pakliže ne, tak jsi zapoměl na možná zcela rozdílné cíle obou skupin. Množina „pohodář“ je zájmově strašně různorodá. Závodníci naopak sledují ideálně jen dvě věci – co nejrychleji a nejjistěji (Bode M. apod. vynechávám) se dostat do cíle. Takoví „pohodáři“, jací se zde vyskytují (snaží se zvládnout „závodnický ideál“) se moc po kopcích nehemží. Prvně by to asi chtělo jasně definovat toho „pohodáře“…

>> #2, vašek2, 16. 04. 2011 16:24:48

Dobře – pokusím se o definici toho POHODÁŘE. Je to většinovej lyžař – bez velkých ambicí (věčnej začátečník nebo pokročilej), kterej vyjede párkrát za sezonu? Je to i ten, kterej sice nikdy nemusí (nechce?) závodit, ale chce se dostat s kopce nejen bezpečně, ale i s radostí, pohodlně, správně technicky a hezky natolik, že to třeba i ostatní oceněj. V nejvyššším stupni je to i ten, co točí ten samej nablblej kopec i na ledu, v dešti, srágorách aby to uměl co nejlíp…

To podstatný co tou výzvou sleduju je ale asi odpověď na otázku, zdali cesta a lyžařské dovednosti jsou už od počátku výukového procesu v podstatě stejné (od prvních kroků ale i v krocích dalších) u lyžaře, který to bude mít jako zálibu, doplněk života (sjezdovka, freeride…), nebo bude chtít být mistrem světa. Třeba jako příklad toho, nad čím by mohla vzniknout diskuse: = nakolik mám u začátečníka TRVAT na orientaci těla důsledně do frontálního postoje, když pro něj je přirozený více-méně protirotační postoj-pohyb a pro jeho potřeby sjíždění bude tento kdykoli a bohatě stačit…

Možná že jde o to, co jsi nazval „kondenzační jádro“… Co já vím, jak se vlákno vyvine – zvraty v průběhu diskuse jsou často velmi překvapivé.

>> #1, HOnza, 16. 04. 2011 15:31:46 Libi se mi namet tohoto vlakna! Urcite s tebou souhlasim, ze i lyzovani rekreacni se ve velmi pokrocile forme potka v mnoha aspektech s vrcholovym lyzovanim. A zase naopak, vrcholoveho lyzovani by nebylo mozne dosahnout bez zakladni prupravy a postupneho vyvoje. Vrcholove lyzovani je vlastne nejpokrocilejsi forma lyzovani „normalniho“. Ale otazka je spise co je vrcholove lyzovani. Ty jsi zminil zavodni=ideal. Ale jake zavodni? Co treba Tomas Kraus? Neni nahodou lepsi lyzar nez Kostelic? Co profi freeride jezdci? Nejsou nahodou jeste lepsi lyzari nez vsichni zavodnici na tvrdych povrsich? Nevim, mozna jsem to pojal moc filozoficky… 

>> #5, Wartus, 17. 04. 2011 01:22:17

No to téma má sice spíš navodit úvahy nad tím, jaký specielně lyžařský pohybový dovednosti tvoří základ dokonalýho lyžování, ale úvahy samozřejmě budou zahrnovat i osobní preference „disciplíny“. V tomto smyslu je pro mě osobně mezi těmi na úplným vrcholu opravdu TomášK, protože ta jeho disciplína obsahuje skoro všechno co lze na lyžích zažít – je to asi nejvíc OS, ale je v tom i hodně SG a při tom se dost skáče, mnohdy je to ve voraništi, jsou tam odklopený i přiklopený zatáčky… – je to hodně všestranný sjíždění. M.j. i proto nemá Tomáš v podstatě problém s jakkoli obtížným freeridem… Ale že by byl lepší než Kostelka? – tak to bych neřek, právě tak, jako bych to nepředřazoval ani opačně! Oba ale musí rozhodně používat v podstatě shodný technický prvky a ty jsou jistě dobrý i pro výuku začátečníka… – KTERÝ TO JSOU? – to je otázka k diskusi…

Zajimave tema; vlastne jsem o tom z tohoto uhlu nikdy nepremyslel, tak nejak automaticky beru lyzaruv vyvoj jako linearni – postupne se vylepsujici kvalita stejneho zakladu. Asi se chces dopatrat podstaty tohoto zakladu. Bylo by fajn vedet co je z lyzarskeho mentalniho a fyzickeho vybaveni primarni (cit pro skluz, sila a schopnost ji dynamicky aplikovat v case a prostoru, rovnovaha, flexibilita tela a duse…) To by i pomohlo definovat v cem spociva lyzarsky talent.

>> #6, HOnza, 17. 04. 2011 19:01:20

Vim jak to myslis, ale zase bud to muzes smerovat jako zakladni postoj, zatizeni lyze, hraneni, naklon tela prace kloubu, sila dolnich koncetin atd atd. Ale take CIT pro skluz, zatizeni, timing, odhad vzdalenosti a rychlosti, pud sebezachovy, rychlost vyhodnoceni situace atd. Vim ze jsem zase odbocil, ale tohle mozna prave odeluje lepsi od horsich… Neco se da naucit a casem ziskat – vyjezdenost, ale neco musis mit v sobe. Kazdopadne abych se drzel tematu, tak jednoznacne stojim za tim, ze technika byt se muzne lehce lisit(nikdo nejezdi stejne) je v soucasne dobe zaklad. Drive tomu tak nebylo, ale ted to tak je ve vsech (profi) sportech.

Pro kazdou lidskou aktivitu, ( na zvirata se da aplikovat stejne), existuje jen jedna optimalni technika, ( zpusob provadeni pohybu)… Aktivity maji, nektere mene, jine vice; spolecne prolinajici se prvky a pak i technika provadeni bude mit korelujici technicke prvky.

Somatotyp, celkova i specificka fyzicka zpusobilost, mentalni vlastnosti, nabyta zkusennost; to vse ovlivnuje do jake miry toho vseho bude jedinec schopen, jak moc se priblzi ve vsech jednotlivych parametrech i celovemu splynuti vseho v jeden celistvy vysledek..

Ski cross v tomto smyslu je zrejme skutecne nejblize k Obrimu slalomu a SG, s prvky freeridu. Samostatna kapitola je start, ktery je velmi specificky a vyzaduje jednu celou samostatnou dovednost a pripravu pro ni.. Zvladnuti 3 dalsich spolujezdcu vedle tebe, nekdy i nad ci pod tebou v 70 km rychlosti a vice, vyzaduje navic sakra zvykani si, coz se v klasickych disciplinach nikdy resit nemuselo, vcetne KO slalomu..

Nelze tedy generalizovat, jinak tvrzeni o te ci one technice je jako diskuze ktera ze disciplina ci sport je lepsi.. A karverovi jezdci – lehaci? I oni by zajiste tezili z prvku spravne techniky potrebne ke kratkemu ci dlouhemu oblouku, vyuzivany pro zavodni lyzovani.. Jen to mozna jeste nevedi.. ale co ja vim, moc o tom nevim, priznam se… A je mozne ze ten jejich sport se vzdalil lyzovani o kterem je vetsinou rec v teto nasi debate, a tudiz i ta jejich optimalni technika musi byt odlisna od te „nasi“…

Ale to by zas bylo na uplne jinou diskuzi..

Pro zacatecnika (toho naseho-)), to znamena provadet uz od zacatku ty v zaklade stejne pohyby, i kdyz samozrejme v miniaturnich rozsazich oproti Ligetimu, ale stejne!!

Kde jsi HOnzo videl zacatecniky pro ktere je protirotace panve a trupu predpokladam, prirozenejsi??? Ja takove jeste za ty leta co zacatecniky pozoruju nepotkal… Naopak, prirozene, pro ne funkcni,(jinak jim to nebude fungovat), je byt square..

Tim jsem se jen snazil predefinovat o cem muze snad byt debata.. Tedy jaka je optimalni technika pro sjizdeni dolu z kopce na lyzich s pevnym vazanim.. takovy ten zaklad z ktereho pak zajiste pridruzene discipliny SL, OS, SG, DH, Ski cross, free style,instruktorke lyzovani (Interski), jezdeni nadsenych sportovnich turistu pro radost z pohybu a hlavne bezpecne, neumim do toho zahrnout Carving jak jsem uz popisoval, a asi jsem na nekoho zapomel, omlouvam se..

Tedy otazku mame, zadani snad take… a co dal?

MTS

Mi pripada,ze HOnza je mazanej lisak jak sbira nenapadne ty vstupy pro knizku

Treba se mu ty mistni myslenky podari spravne zdokumentovat, zpracovat, zaradit za sebe zduvodnit, sezene prava k fotkam a videim…

Ale o tom to je a snad to i pomuze lidem v lyzovani…

Verim,ze to bude stat za to, snad nam to nepredrazis, tak kdy to vyjde

>> #9, mski, 18. 04. 2011 14:53:11 Asi by bylo dost zajímavé porovnat všechny zástupce ski-směrů na efektivitu oblouků a úspěšnosti stylu u mix postavené tratě: volný terén – rozbitá odpolední pista s boulema- ranní manžestr třeba s bránama. Pokud vím, ještě žádný časopis na světě tohle porovnávací show ještě neuskutečnil.:-).

>> #9, mski, 18. 04. 2011 14:53:11

Milane, nikdy nikde jsem neviděl začátečníky pro které by protirotace byla přirozenější! Oni ale tak velmi často jezdí, protože je to cvičitelé dost často učí (viz.na interski semináři jeden s demonstrátorů se zdůrazňovaným prvkem „výměny boků“…)). Říkám tím pouze, že v určité fázi dovednosti, kdy začátečníci už vedou lyže paralelně a po hranách, bych je v anatomicky snadnějším (přirozenému) nefrontálním = mírně protirotovaném postavení ponechával. Tedy bych ty, kteří nesměřují někam do lyžařských výšin (narozdíl od nás ) už nelámal příliš do obtížnějšího, byť velmi účinného vedení s pokynem „vnější vpřed“ (ovšem ne že bych jim to zatajil ). Zřejmě si rozumíme uvedl jsem to jako jeden z názorných příkladů.

Teď čekám na další diskusní detaily… – třeba jak je to se „zalomením“?…

>> #10, MirekP, 18. 04. 2011 15:45:14

No, myslím si, že momentálně to nejsem já kdo má ten záměr… Já jsem měl v úmyslu před cca osmi lety vydat spisek o lyžování – teď se mi ale zdá, že kdo má opravdu zájem, může si v diskusi, kterÁ TADY už pár let probíhá, udělat hodně kvalitní obrázek o tom jak sjíždět. Ty moje špeky, který sem v poslední době „nadhazuju“ (a nejen já), mají už jen pomoci každýmu z nás urovnávat si vše v hlavě pěkně individuálně – způsobem nejcennějším – kladením si otázek a odpovídáním si na ně se zdůvodňováním PROČ.

>> #13, HOnza, 18. 04. 2011 16:15:47

dobre to tedy tady HOnzo „spekujes“…

s tim co pises v #11.. nesdilim tve nazory.. nebudu to ale zas do detajlu rozpisovat.. Nakonec, je to pro me ujisteni, ze rozdil mezi mnou a treba tebou je stale natolik rozdilny, (co se nazoru na optimalni techniku a pripravu vcetne te progrese, vsech tech spletitosti co s tim vsim souvisi), ze v konecnem bilancovani rozhodujici trumfy i ty male „pesaky“ tolik potrebne v detajlech ruzneho kalibru ponechavam dal..

Je totiz jasne a pro nektere „arogantni“ byt si v mem pripade vedomen o cemz se zminuje skadlive MirekP.

Schopnost cerpat ze zde uvedenych informaci je primo umerna inteligenci a fundovane odbornosti, ktera ovsem neni zcestna, a tak se treba az tak nebojim ze si to zde procita treba Pavol Stastny, ale kdo vi, treba ho podcenuji a sarka behem leta prodela zazracne kroky k obratu sveho zacatku konce..

Jsou tu ovsem mnozi jini kterym by se mohlo leccos nezistne hodit, ze panove?

Navic je uz zas spat..

Tak dobrou..

MTS

>> #14, mski, 18. 04. 2011 16:48:43

Popsal jsem v přísp. č.11 stav ve výuce, kdy se „výměna boků“ ve smyslu (vnitřní na spádnici vpřed) dost často ve výuce začátečníků (ale i závodníků) stále zdůrazňuje. Když jsem se s údivem ptal PROČ? v průbehu semináře v Harrachově jednoho lektorujícího, odpověď jsem dostal „protože se to tak učí“ – zdůvodnění PROČ? žádné … Šli jsme s oním lektorem (učitel lyžování na VŠ) chvilku stranou a probírali jsme si průběh síly z lyže (ze středu boty) při zatáčení, z čehož vyplynulo správné provedení – což rozhodně nebylo to jím původně v instruktáži popisované !!! Ve srovnání s tím jím původně popisovaným je ale přece jenom „snaha o frontální postoj“ pokrokem a dle mého názoru, pro věčné začátečníky-věčné pokročilé, snad i dostatečným pokrokem. Důslednost a drilly bych opravdu ponechal těm, u nichž jsou předpoklady, že se budou na důsledně frontální-až mírně rotační (náročnější ale i účinnější) způsob vedení lyží připravovat i „na suchu“… V čem nemám pravdu, Milane?

>> #15, HOnza, 18. 04. 2011 17:23:34

Hezkou oosvetu siris i v radach Czech Interski jak shora popisujes HOnzo..

nemas pravdu v …: „(náročnější ale i účinnější) způsob vedení lyží“

cilena priprava na suchu je kazdopadne pozitivem..-))

>> #16, mski, 18. 04. 2011 23:31:20

Pro nepřipravený tělo je to náročně+jší způsob vedení lyží – to můžu posoudit . Začínám se cvičením a jsem zvědavej jak se ten pocit nemožosti bude měnit…

>> #17, HOnza, 19. 04. 2011 12:57:38

Proc? Proc by mela protirotace, predsun atd byt vyhodnejsi a mene narocna pro nepripravene telo? Proc by frontalnost mela byt tezsi nez prehnany predsun + protirotace z hlediska procesu uceni? Vzdyt prave to prekrucovani a predsun je pohyb navic ⇒ neco co to komplikuje. Chodis zprotirotovany, skaces do strany (treba bruslarske skoky) zprotirotovany? Tak proc by neco co te rozhodi z optimalniho postoje melo byt jednodussi?

Ze pod vlivem instrukce: “narvete tam panev” se vse obrati v to se zkroutit vselijak jen ne dobre a tak napodobit neco co vidim – vycetl jsem spatne z obrazku WC (navic pokud je k tomu jeste nekdo primo spatnou ukazkou ci nabadanim vyzve), je vec jina. Jde o proces uceni postupnost, primerenost a interakci zak-ucitel a osobnost/znalost ucitele atd, ne o to,ze by to bylo tezsi (alespon v tom zakladnim provedeni).

Nikdy jsem te HOnzo nevidel se tam prekrucovat a “prehnane/vidi­telne” protirotovat na zadnem VL ani VL videu (proste myslim,ze pocitove ti to tam nepatri a tak lyzujes spravne v ramci danych moznosti). Ze chces I ve svem veku jeste pokrocit je vec jina a chvalichodna (muj velky respekt). Presto rada lidi si tam sedala a protirotovala, kroutila atd pri pokusech o to tam vecpat panev a zaslechl jsem cos jako skoro chvalu/nekdy uplnou (mozna ty duvody byly takticke, metoda cukr a bic – nesoudim).

Chapu argument,ze za jistych okolnosti proste neni nutne nekoho preucovat (neni motivace, dotycny si proste uziva to sve par dni v roce…). Tem lidem zavidim, ne kazdy je “magor” co zacne ve 23 letech a co se chce za 10dopoledni v roce naucit sjezdovat jako zavodnici 

>> #18, MirekP, 19. 04. 2011 15:31:25

zase jsi mi predbehl!!! tedy jinde moc ne, takticky jsem vyckacal at si Vaskovi odpovis sam.. a nezklamals..

Co jsem chtel HOnzovi jen zkracene napsat ja, ze pred tim vedl rec o zacatecnicich.. viz #11:

„Milane, nikdy nikde jsem neviděl začátečníky pro které by protirotace byla přirozenější! “'

a najednou se na to aplikujes sam, HOnzo, v tvrzeni z # 16…

ale ty zacatecnik nejsi.. a pokud bys byl gymnasta a ne lyzar, a ve svem pokrocilem veku se daval lezerne do kupy po urazu nohy a defakto nejakou vyznamejsi rehabilitaci po uraze zanedbal a necvicil abys dohnal to o co jsi behem dlouheho vypadku prisel, samozrejme ze bys potom na naradi nezacvicil prd a jeste bys u toho riskoval dalsi zraneni!!

no tak neni divu ze ti to moc nejde a spis budes sklouzavat do starych pohybovych stereotypu ktere mas behem zivota na lyzich hluboce zautomatizovane, a ze nebyli zrovna optimalni o tom se urcite se mnou prit nebudes, ze?

ale zpatky k tematu.. precti si jeste jednou jak zapolemizoval MirekP.., tezko bych to daval dohromady lepe..

Cau, M.

>> #18, MirekP, 19. 04. 2011 15:31:25

Ve všem co píšeš s tebou ale přece souhlasím – a přesto je dobře, že to píšeš – protože to tím zdůrazňuješ! Přestože jsem nikdy nenapsal ani neřekl to s čím polemizueš – cituji: „Proc by mela protirotace, predsun atd byt vyhodnejsi a mene narocna pro nepripravene telo? Proc by frontalnost mela byt tezsi nez prehnany predsun + protirotace z hlediska procesu uceni?“ – nikdy jsem přece nic takovýho netvrdil – jen připouštím, že u lyžařů, kteří nesměřují na vrchol bych nijak důrazně netrval na důsledně frontálním postavení a nechával je v přirozeném s lehcim předsunutí vnitřní. Ona – A NA TOM SE JISTĚ SHODNEME – skutečně díky sklonu svahu vyjíždí dopředu a je třeba si sertsakramentsky (a také dost namáhavě) hlídat, aby to bylo co nejmíň!!!!

A stejně tak souhlasím s tvým „Vzdyt prave to prekrucovani a predsun je pohyb navic, neco co to komplikuje. Chodis zprotirotovany, skaces do strany (treba bruslarske skoky) zprotirotovany? Tak proc by neco co te rozhodi z optimalniho postoje melo byt jednodussi?“ – nikoho jsem nikdy nenutil k jakékoli protirotaci! (a to dokonce ani v období „rakouského pohledu do údolí“). A – řekněme, že v posledních cca 3 letech (skutečně díky mski!!!) naopak každého nutím do maximálně frontálního postoje (je to až zaklínadlo VL). Nutíme k tomu ale jen tolik, kolik je kdo schopen!!! Ale protože dobře vím (i podle sebe), že bez důkladně protažený a zároveň zpevněný soustavy kloubů, šlach a svalů v oblasti pánve (stehen, zad, břicha) se standardní sportovci (nejen lyžaři) nedostanou tam kam by měli, tak chválím už jen tu viditelnou snahu, relativní (nikoli absolutní!!! výsledek) . Pochopitelně, třeba na Trejbičovi, bych se dožadoval něčeho opravdu podstatně dokonalejšího …

>> #19, mski, 19. 04. 2011 16:39:21

Jasně mski – však taky to letní cvičení, co se snažím zorganizovat jsem uvedl stovy – cituji: „Tak je to tady. Konec sezóny, kdy si skoro všichni uvědomujeme, že bez řádně prováděnýho cvičení = protahování, posilování, specielního cvičení na pohyblivost a zároveň i zpevnění všeho co k lyžování potřebujem není cesta ke zlepšení v jízdě na lyžích. Jsem přesvědčenej, že pro většinu z nás jsou lyžařský limity daný právě nedostatečnou připraveností našeho těla. Takže vyhlašuju nový téma vylepšovacího lyžování = FYZIČKA PŘES LÉTO.“ Zakázal jsem si vstoupit na podzim na lyže, pokud nebudu výrazně lepší fyzicky = váha pod 75kg, rozsahy pohyblivosti podstatně lepší (netroufám si uvádět absolutní hodnoty) a silově o hodně procent a o násobky opakování lepší. Lyžuju tak hrozně rád, že se, snad, dokážu, za přispění a hecování kamarádů, přimět k dennímu cvičení a pravidelnýmu měření . Už jsem před angínou začal soustavou Borisovejch cviků na páteř a klouby, pokusama o Tibeťany a nějakejma specielníma na kyčle . Je to skoro na dvě hodiny denně, což sice nedokážu, ale 30 min dvakrát se pokouším…

Me pripada,ze protirotace ac treba neni mene narocna je pro zacatecnika svym zpusobem prirozenejsi (t.j.pasivni [default soucasti zataceni] zatimco k frontalnosti je potreba se aktivne dopracovat). Proste kdyz naklonim lyze na hranu tak zacnou zatacet a vnejsi se zacne zpozdovat tim ze jede po delsi draze; cili v genezi lyzare od zacatecnika k plnokrevnemu ucastniku diskuze na Snow.cz je v urcite fazi protirotace spontanni, automatickou soucasti techniky.

>> #22, HT.Hugo, 19. 04. 2011 21:11:48

Horni lyze je predsunuta kvuli sklonu svahu, ne ze se spodni opozduje kvuli delsi draze(mozna taky trochu-nevim). Cim prudsi svah, tim vetsi predsunuti. Jinak ani na tech lyzich stat nejde…

>> #23, Wartus, 19. 04. 2011 23:44:21

Genialni poznatky o brzdeni a zaostavani vnejsi lyze v dusledku delsi drahy jsme uz tady nedavno meli.. usmevne!!

cim vetsi svah tim vetsi predsunuti..je to absolutni pravdou jen pro to ze je to jiz po nekolik desetileti omylano rakouskou skolou a potazmu i jinymi subjekty?

jinak na tech lyzich stat nejde?

ale jde… jen musis vedet jak, trochu mozna ohlidat sklon bot a vazani..

protirotace automatickou a spontalni soucasti techniky neni. Ani pro zacatecniky…

to je i pro HOnzu, duraz na frontalnost neni tak narocne proveditelna jak pises s durazem na pripravenost tela.. O nic vice ci mene nez stat na lyzich s protirotaci.

Narocnost na fyzicky aparatus pak roste s dosahovanim lepsich dovednosti..

takze zdar a silu, jdu cvicit!

M.

Na presunuti vnitrni jsem se, alespon do tedka, dival podobne jako Wartus, ale protoze sklon svahu je velicina dana a na schopnostech lyzare nezavisla tak jsem ji pro zduvodneni proc si myslim ze ucici se lyzari maji spis tendenci k protirotaci nezminoval. Zaostavani vnejsi v dusledku delsi drahy je problem usmevne matouci. Je mozne tento fyzikalni fakt na lyzarskou techniku ignorovat? Pokud jedu s vahou prevazne na vnejsi tak asi jo. Vnitrni prebira rychlost vnejsi – je vtlacovana do oblouku uz tim jak je anatomicky usporadana pokrcena kost stehenni a panev. Jinak je to ale kdyz jedu po horni – tam uz k tomu aby dolni nezaostavala musim zapojit svaly. Nevim ale pripada mi ze i kdyz by vnejsi zaostala treba jen o centimetr tak je to na cca 40 cm siroke panvi poznatelnych par stupnu.

>> #25, HT.Hugo, 20. 04. 2011 06:08:54

co presne Hugo myslis fyzikalnim faktem ve vztahu s lyzarskou technikou pri zaostavani vnejsi za vnitrni? je snad rozdil v rychlostech vnitrni a vnejsi za predpokladu ze pojedou vedle sebe paralelne a kolmo na tecnici polomeru zataceni a z toho vyvozeny rozdil rychlosti,( vnitrni pojede pomaleji nez vnejsi), zakladem tohoto postulatu?

Maji-li svaly lyzare kompenzovat jakysi brzdivy element vznikly z tohoto rozdilu rychlosti, ktery az a. bude nepatrny a za b. zustava otazkou hodne fundovaneho mechanika teoretika, spocitat za pomoci koeficientu treni lyze/snih, jaky ze to brzdny efekt vlastne dava..?

pokud nejaky, tak ve prospech vnitrni nebo vnejsi? mechanika je nekdy dost nevypocitatelna..-)), rekl bych, at tak ci onak, vysledek bude zanedbatelny..

ale mozna mi zasvetis do taju sveho uvazovani jinak a lepe, jelikoz momentalne snih k dispozici nemam a pisek na plazi je uplne jiny kafe!!-))

a taky me prosim zasvet do taju biomechaniky z tveho uhlu pohledu jak anatomicke usporadani pokrceni steheni kosti a panve vtlacuje vnitrni lyzi do oblouku..

a co tedy z toho vlastne vyplyva..??

Dekuji predem,

M.

Když to vezmu z mého pohledu laika, nemyslím si, že by měl sklon svahu ovlivňovat předsunutí vnitřní lyže. Přece v průběhu oblouku jsem vůči svahu pokaždé v jiné poloze ( ve spádnici, ve vrstevnici, někde mezi..). Myslím si, že to hlavně ovlivňuje to jak jsem nakloněný v oblouku (jak nízko jsem panví nad sněhem) a s tim související schopnost se poskládat tak abych vnitřní nevystrkoval dopředu. Při pomalé jízdě s menšími rozsahy nebude až takový problém s předsouváním oproti jízdě s většími rozsahy, kdy je hodně pokrčená vnitřní v kombinaci s tvrdou botou

>> #27, PetrM, 20. 04. 2011 09:14:28

Good point.

• Tj to umeni vnitrni kycle (nejen,ale jeji dulezitost je asi jedna z nejklicovejsich)
• Ackoliv dle pravidla vse souvisi se vsim ta vazba bude komplexni ⇒ spis jak rikas se poskladat ve vsech kloubnich segmentech spravne… (proto,ale samozrejme nejen proto,ta postupnost,pri­merenost…)
• Myslim,ze jsme to trochu tresili s Martinem47 pri podzimni debate o protorotaci (vlakno uz nepamatuji…)

• Navic uvazuji-li nejvetsi tlakovani tesne pred, ve a tesne za spadnici, coz je k tomu „sklon svahu jako-prekazet“ jeste ok. Vrstevnice by byla horsi

Mozna protoze valna cast lyzaru amateru travi dost casu ve vrstevnici, proto si hledaji alternativy… 

A ted se fakt mejte, jsi me PetreM zas vyprovokoval, ale tentokrat moc hezky 

Ahoj, zajímalo by mě jak se díváte na důsledky (ne)předsunutí vnitřní v případě, kdy mi ta vnějsí ujede / uhne? Má to nějaký vliv na stabilitu?

>> #27, PetrM, 20. 04. 2011 09:14:28

Smarja chlapi! Ve fyzice se moc nevyznam, takze do toho stourat nebudu, ale proboha, zkuste se postavit do „basic skiing/alpine position“ na prudsim svahu a nemit predsunutou horni!! A kam jinam byste ji dali? Za sebe? Nebo mit spodni ve vzduchu?