jaky servis u novych lyzi???
12.03.2009 01:27:57 #1
(radek, ) cauky, tak sem koupil novy lyze s namontovanym vazanim a odmitl jsem dat 500 kc servisu,aby pritahly 4 sroubky. takze sem zkontroloval utazeni sroubu vazani, nastavil na vazani velikost na moji botu a nastavil moji hmotnost. mam neco delat se skluznici (zazehlit vosk apod.) nez si na nich prvne vyrazim??? popr. je jeste neco co bych udelat??? dik za odpovedi
12.03.2009 09:44:28 #2
(TomáS, ) DIN nenastavovat podle váhy, ale alespoň dle www.dinsetting.com. Nastavit přepětí ve vázání. Nechat naúhlovat hrany dle tvého přání, třeba 88 nebo 87, jestli si fajnšmekr tak s radiálním tuningem hran. Navoskovat. T
12.03.2009 10:24:42 #3
(LukYn, ) Jak je to s roztažením pórů skluznice? Setkal jsem se s názorem, že nové lyže je třeba nejdříve na jeden den zajet, aby si nový majitel mohl vyzkoušet jaká lyže je z výroby a také že se více roztáhnou póry skluznice. A to i za cenu toho, že to prostě ten den nebude jezdit nejrychleji.
12.03.2009 10:36:49 #4
(arsi, ) Nejde o to,aká rýchla bude lyža prvý deň.Ide o ochranu sklznice.Prvý deň bez voskovania je to pre lyžu stres.Pred prvým jazdením rozhodne voskovať.Ideálne viackrát.Prvý deň na snehu by mal byť krátky a opäť voskovať.Ale ak ti nejde o závodenie a podobne,stačí vedieť,že pred prvou lyžovačkou voskovať treba.
12.03.2009 16:08:29 #5
(Pavlos, ) doporučuje lyže před prvním použitím tzv. naformátovat.
Lyže je sice už z výroby nabroušená a skluznice nasycená voskem, ale
kvalita se nedá srovnat s nabroušením v dobrém servisu. Navíc pokud lyže
stojí delší dobu ve stojanu v obchodě , tak se na skluznici nachytá
prach.
Takže novou lyži podle mě nechat přebrousit a přemazat a nechat seřídit
vázání + zkontrolovat vypínací síly. Pokud by totiž byla nějaká závada
na vypínacím mechanismu vázání, mohl by si to zjistit až při té
nejnevhodnější chvíli na svahu.
12.03.2009 19:34:04 #6
(ivan, ) Rozsah prací na nové lyži před první jízdou závisí a) na
stavu lyže (některé jsou udělané lépe/více, jiné hůře/méně), b) na
náročnosti resp. svědomitosti lyžaře. Paušálně bych neradil „lyži
přebrousit“, protože to vždy nemusí být nutné, stojí to peníze a
ubírá materiál skluznice i hrany. Někdy a pro někoho ano, někdy není
nutné. Pro většinu běžných uživatelů s úměrně „běžnými“
nároky, požadavky a schopnostmi poznat a využít precizně udělanou lyži,
je prodávaná lyže ve stavu dostatečném pro používání. (Když dostaneme
do testcentra nové lyže, podle možností je maximálně namažeme, na hrany
nesaháme, dokud není třeba, a ty nové lyže jezdí bezvadně.) Když lyže
ve fabrice projede automatem, je nabroušená dobře a mnohdy jistě lépe než
z průměrného servisu, kde u mašiny může stát sezonní brigádník,
přinejhorším nelyžař. Naopak bych si netroufl říci, že z výroby je
„skluznice nasycená voskem“. Sotva může být: dostala krycí vrstvu,
vypadá namazaná, ale „nasycená“ není – sycení musíme udělat až
my. Buďto „urychleně“ v peci, nebo klasicky pracně opakovaným
mazáním. O tom, že by se prvním dnem lyžování bez voskování
„roztáhly póry“, jsem neslyšel. Póry roztáhnu na teplé skluznici
kartáčováním (jemný ocelový, event. tvrdý bronz/měď). Znám ale jeden
důvod, proč začít jezdit lyži bez voskování, a sám jsem ho už párkrát
použil. Krycí vosk se rychle sjede a suchá skluznice ukáže, kde působí
největší tlak a tření. Hezky se tak ukáže neharmonicky definovaná tuhost
v ohybu. Smysl má především u testovacích prototypů. Pokud jde
o vázání, přiznám se, že nevím, jestli je u NOVÉHO vázání nutné
kontrolovat vypínací síly. Např. Atomic už několik let tvrdí, že KAŽDÉ
vázání je proměřené a teprve na základě konkrétní charakteristiky je
k němu umístěna příslušná DIN-ová stupnice. Je ovšem pravda, že nikdy
nevíme, co systém lyže + vázání absolvoval do doby, než ho držíte
v ruce. Transporty, blbé skladování, vlhko, slunce, oxidace? Takže
přístup „důvěřuj, ale prověřuj“ může mít své oprávnění i zde.
Náročný uživatel se na to samozřejmě dívá jinak, já vždycky říkám
„udělám ti z toho lyže“. Takto přísně vzato „hotové“ lyže už
z výroby neexistují. Do čehož může patřit i kvalitní struktura,
o variabilním úhlování nemluvě, stejně jako „shaping“ s úpravou a
ohlazením bočnic a konců lyže. Ale to už jsou speciality pro pár fanatiků
zdejší diskuse
12.03.2009 20:54:01 #7
(radek, ) ok tak tedy jenom zazehlim vosk a tim koncim. dik za rady
12.03.2009 22:13:20 #8
(Pavlos, ) píšu záměrně, protože se mi to stalo. Při podklouznutí mi
nevypnula levá noha a přisedl jsem si jí. Málem to odneslo koleno.
Pak jsem udělal druhou zkušenost. Nová Blizzarda CMX Pro IQ nabroušená
z výroby jezdila celkem slušně. Pak jsem si jí nechal přebrousit (
stržená hrana o kámen ) v servisu na kamenech ve stejném úhlování (
Blizzard měl úhlování v katalogu ) a najednou se z popelky stalá kráska
Lyže krásně vedla a
držela v oblouku.
Ivane, pokude se ty podíváš na lyži tak na první pohled a pohmat poznáš,
že je lyže „provozuschopná“. Ale spousta odborníků v obchodech
to nepozná. A laik, kterému denně neprojde několik párů lyží už
vůbec ne.
12.03.2009 23:04:42 #9
(arsi, ) Pavlos každá nová lyža je prevádzkyschopná:-)Ide len o to ako.Ja k nej pristupujem ako k polotovaru.Len pohľadom toho moc nezistíš.Základ je absolútne rovná plocha sklznice.To si zistím ako prvé.Pomocou presného uholníku(true bar),ale postačia aj dokonale rovné predmety ako posuvné meradlo,atď.Aby si si nemyslel,tak ani mnohé racestock lyže nemajú dokonalú sklznicu.U „pohárových“ modelov je to trochu inak,tam každá lyža dostane ručný tunning.Na skontrolovanie uhlov hrán mám nakalibrované planžety.Tak isto ti nemusí vyhovovať uhol od výrobcu.Súhlasím s ivanom,že netreba hneď na sklznicu s brúskou.Ale ak je krivá,výrobca tam dal veľký odklon spodnej hrany a ja chcem menší,vôbec sa s tým nepáram:-)Ďalší prípad je hrubšia štruktúra než chcem(u mňa pravidlo),ale to nemusím do servisu.Voskovanie je samostatná kapitola a ani pohárové racestocky nedostávajú vosk.Okrem ochranného.Je to logické,výrobca to berie ako polotovar,aj servisman ktorý bude s lyžou ďalej pracovať.Vosk by bol zbytočný,kvôli prípadom uvedeným vyššie.
12.03.2009 23:41:05 #10
(ivan, ) CIT Pavlos: „Ivane, pokude se ty podíváš na lyži tak na první
pohled a pohmat poznáš, že je lyže "provozuschopná“. Ale spousta
odborníků v obchodech to nepozná. A laik, kterému denně neprojde
několik párů lyží už vůbec ne.„
Člověče, Pavlos, takhle dokonalej nejsem. Dneska ráno jsem projel staré
SX:11, které nám někdo vnutil do komise na prodej. Už se na sjezdovce při
teplotě okolo nuly začalo dělat typický "mejdlo“, takže netolerantní
zařezávací sníh. Ta lyže šla dost těžce do oblouku, dost silně se
kousala pod botou a strašně nerada chtěla usmýknout. Vsadil bych poslední
pětku na to, že bude mít skoro nulový odklon. Taky jsem dole hned popadl
„true bar“ a čekal, jak ucítím kov na kov. A ono houby, úhel tam byl,
i když malej, místy uprostřed lyže sotva půl stupně, zdálo se mi.
Neboli: podle „rovnítka“ ta lyže byla OK, v praxi ale nepříjemná,
ovšem bez jízdy bych to stejně neodhadl. Ovše, řečeno s Chocholouškem
stává se to nanejvýš dvakrát za sezonu
K tvému přebroušení: úhlování slíbené katalogem nemuselo být
dodržené (stává se poměrně běžně), mohl být grot, mohly být typické
„wintersteigerovské“ nevyhlazené drážky po kotoučcích (už to
umějí i bez nich!).
Vázání mohlo být zatuhlé – kdoví, jak dlouho kde leželo. Dokonce se
doporučuje vázání před sezonou (když nejde na kontrolu na mašině) sundat
na nízkou hodnotu a manuálně vytlačit špičku boty do obou stran, aby se po
pauze „rozpohybovalo“.
15.03.2009 00:41:08 #11
(Kuba, ) Zdravím, pořídil jsem nové GS 12. Nevím, jaké (jestli vůbec nějaké) úhlování hran Atomic u těchto lyžích používá, když jdou z výroby. Nicméně jsem zajel do servisu Montana, kde mi známý doporučil 87° a 0,5° ze spoda, přesto se mi na, sice dokonale upravený, ale lehce povolený sjezdovce zdála dost zařezávací a kousavá… je pravda, že oginál novou jsem jí před tím nevyzkoušel, takže nemůžu srovnávat. Měl bych ještě ten odklon přidat? Tak na 1°?
15.03.2009 01:51:51 #12
(ivan, ) To víš, že Atomic „nějaké úhlování“ používá. Mělo by
být 1/87. Není mi jasné, proč jste přebrušovali novou lyži (kromě toho,
že pro servis to byl výdělek), která obvykle z výroby jezdí velmi dobře.
0,5 je na lyži charakteru GS:12 dost málo. Jezdit se to dá, mám s tím
dost zkušeností, ale poté, co jsem vyzkoušel odklon větší (viz poslední
číslo SNOW), už bych do 0,5 zpátky nešel. Resp. u některé lyže bych to
třeba nerušil, ale zkontroloval bych rovinu (pozor na konkávnost!) a podle
výsledku a pocitu z jízdy případně přidal ve špičce lyže. A až poté
případně všude.
Ve čtvrtek jsem zkoušel starou SX:11, kterou máme v komisi na prodej. Taky
se jí nechtělo moc zatáčet a až nepříjemně se kousala (byl na to ale
extra vhodný mejdlový sníh) – zdálo se, že má místy sotva 0,5.
15.03.2009 10:00:24 #13
(TomáS, ) co nejdřív. Mé obřačky mají myslím jenom 88 bez radiální
tuningu. Vypadá to, že budu muset proniknout i do této problematiky. Aniž
bych četl tyto přízpěvky, vyhodnotil jsem, že mi ta lyže jede super
senzačně na tvrdým, nicméně na měkčím podkladu se mi až nepříjemně
občas kousla. Přikládal jsem to nedostatečnému tlaku na hrany, který
neměl protiklad v pevném povrchu. Jestli se stím dát něco udělat tak do
jdu hned Na ostatních
lyžích to bude asi podobné:-) T
16.03.2009 10:11:01 #14
(TomáS, ) Po včerejší diskuzi v Montaně opravuji blbost , co jsem
napsal. Vždy jsem zadával 88 nebo 87. O dodklon spodní hrany jsem se
nestaral. V Butovicích mi včera bylo řečeno je ho dělají vždy zcela
automaticky. Větší u špiček 0,7–0,8 menší 0,5 pod botou. Zase můžu
dělat chytrýho před kamarádama:-)))) Btw 1,5/85 nebo tak nějak co ivan
popisuje v posledním Snow asi nebude z hlediskla životnosti hran
optimální, ne? Jak jsem z toho pochopil, získám výkon, který ve výjezdu
obouku ani neustojím, zato však lyži vyhodím o dvě sezóny dřív a bude
to stát více peněz PS: to ty závodníci mezi sebou neví, jak kdo jezdí
připravený lyže? Připadá mi to jako dost těžko uchovatelný
tajemství. T
16.03.2009 12:28:35 #15
(PetrAT, ) By mě zajímalo, kolik hrany ubere strojové broušení.Tím myslím velký systém, který přisaje ski .
16.03.2009 17:22:56 #16
(ivan, ) Že v Butovicích dělají „automaticky“ variabilní odklon,
mě těší a je jim to ke cti. Na tuto úvahu jsem přišel už před lety a
začal si tak dělat. Schválně, jestli časem přijdou i na odlišné
úhlování hrany vnitřní a vnější. To je ovšem ještě speciálnější,
předpokládá to důslednou diferenciaci lyže levé a pravé.
Ad 1,5/85: zatím se mi jeví, že největším „žroutem“ hran je
počáteční nastavení. Potom už to je stejné jako jakékoliv udržování
ostré hrany. Obnovit ostří je stejné u 89 jako u 85. Konkrétně já po
každém lyžování vezmu pilník (tuším 17 seků/cm, tedy střední směrem
do jemna, v dobrých sněhových podmínkých by stačil i vysloveně jemný
až 20 seků/cm, ale ten momentálně nemám), přejedu jím jednou hranu, pak
dávám diamant 600 a nakonec arkansas true hard (udávané zrno 1500), vše
jemně, bez tlaku, takže odběr materiálu je co možná nejmenší. Nemám
pocit, že bych mnohem víc než „běžně“ zkracoval životnost lyží.
Tím samozřejmě netvrdím, že takové broušení je pro každého. Ne ovšem
tím, že bych „ve výjezdu oblouk neustál“ (NAOPAK, tím, že se síly
začnou kumulovat později = až při větším úhlu zahranění, jsou „ve
výjezdu“ snesitelnější, než když si tě obřačka s odklonem 0,5
„podá“ už v začátku zahranění), ale především psychologicky. Lidé
se neradi liší od většiny a nemají důvěru k nevětšinovým
řešením.
Závodníci: netroufám si odpovědět paušálně. Jasně, že těch
možností, jak nabrousit, je určité konečné množství, takže ve výsledku
asi většina brousí srovnatelně. Ale i tak: v roce, kdy Šárka vyjela svou
první medaili na MS, Záhrob tvrdil, že obřačky brousí na 0 stupňů, což
vzápětí zpochybňoval trenér nejlepšího juniora. Pamatuju, jak
v polovině 90. let, kdy naší zdaleka nejlepší lyžařkou byla
Čechokanaďanka Katerina Tichy, její otec/trenér Miloš fascinovaně líčil,
jak tehdy jedna ze světových hvězd Claudia Riegler „má vždycky
neuvěřitelně udělaný lyže a nikdy nevidíme, jak je Sepp (její trenér)
dělá“. Takže trochu tajemna v tom být může. Nicméně jestliže
u Atomicu v racing departmentu sdělí klukům provozujícím v Česku
testcentrum, že dělají 1,5, nemůže to být žádné tajemství. Podobně mi
trenér Filipa Trejbala bez mučení sděluje, že dělají 0,5/87.
Závěr z toho může být nejlépe ten, že je vhodné vyzkoušet a teprve
poté hodnotit. Jak jsem tuším psal i v tom článku, ani já nemám své
konečné hodnocení hotové. Předběžné zkušenosti jsou ale tak pozitivní,
že jsem je publikoval. Další je už na každém. Dávám informace, ale
nevodím za ručičku. Jeder Schmied seines Glücks, řečeno s mým
oblíbeným klasikem Gottfriedem Kellerem, každý svého štěstí
strůjcem.
16.03.2009 19:25:04 #18
(arsi, ) Súhlasím.Každý si má nájsť svoje optimum.
Obračky brúsim 0.5/87 v celej dĺžke hrany.Už som skúšal aj 0.0/87 a
1/86.
Slalomky brúsim na 0.0/87,mal som ich nabrúsené aj na 0.0/86(to som ešte
celkom nezavrhol a možno sa k tomu vrátim).Na tvrdom to bolo
neprekonateľné,ale životnosť ostria bola pochopiteľne nízka.Skúšal som
aj variabilný odklon v prednej časti lyže,ktorý mi vyhovoval len pri
mäkších podmienkach.Mať dosledne pravú a ľavú lyžu už mám za
sebou(nateraz) ale nie kvôli odlišnému uhlovaniu hrán,ale mal som
canting(klin) pod viazkom.Fungovalo to slušne,ale viac mi vyhovuje keď si
môžem operatívne prehodiť lyže.Fischer brúsi z továrne obračky na
0.8/87 a obračky „pohárovky“ na 0.3/87.Slalomky rovnako,iba dámske na
0.5/87.
Ale DH/SG lyže na R&D/87,až tam robia trochu tajnosti.Ale vieme,že na
DH/SG má pretekár vždy viac párov na rôzne podmienky.Keďže je odklon
spodnej hrany srdce aj duša lyže a keď sa vám pri zjazde v rýchlosti
kúsne hrana je vždy všetko,len nie zábava.0.0/87 to nie je ani
náhodou:-)))
16.03.2009 22:20:41 #19
(Kuba, ) Ivan psal, že 0,5 je na obřačky (konkrétně GS 12) málo a je pravda, že na měkčím se mi dost koušou, hlavně v počátku oblouku ale zase nevým kolik toho materiálu ubyde, kdyžbych teď přebrousil na 1… nerad bych je za 2 roky odepsal…
16.03.2009 22:45:00 #20
(PetrAT, ) Nejjednodušší je vyjít z tangenty úhlu 1°. Šířku hrany si změříš. Sumasumárum , když teď už máš 0,5°, tak další úbytek materiálu bude v setinách mm. Znalci matematiky a deskriptivní geometrie mě opraví. Je to pro mě přeci jen dost historická záležitost. Docela by mě zajímalo, jak se to v praxi dělá ať už při ručním servisu na mašině a nebo na strojovém automatu. Stejně tam bude nějaká tolerance plus-mínus
16.03.2009 23:45:47 #21
(ivan, ) První, co je třeba vždycky udělat při „kousání“, je
zkontrolovat odklon ve špičce. A skoro vždycky je problém tam, patřičný
odklon chybí. Pak většinou stačí jen udělat ho ručně pilníkem a
následně hranu vyleštit.
Kolik materiálu bys odebral při změně z 0,5 na 1 stupeň? Půl stupně,
tedy maličko. O tom, zda za dva roky lyži „odepíšeš“, rozhoduje řada
věcí: kolik najezdíš, na čem, jak budeš průběžně udržovat. Jak už
jsem opakovaně psal dřív, jednu z předchozích obřaček jsem odepsal za
4 sezony, teď mám jednu třetí sezonu. Ale nedokážu jejich „pracovní
život“ převést na objektivizované jednotky použití. Padesátkrát za
sezonu? Ale ráno necelé dvě hodiny, ev. víc mimo sezonu na ledovci.
Pečlivá průběžná péče, chované jako v bavlnce.
17.03.2009 01:14:58 #22
(ivan, ) für ale Haarsplitter: Der Schmied seines Glückes, so heisst es. Auf uns bezogen: jeder soll sein/ihr individuelles, dem Ski entsprechendes Tuning wählen.
17.03.2009 13:01:54 #23
(Kuba, ) Tak jsem to zjišťoval, mám na své GS12 0,5 po celé délce. U nás v Montaně mi řekli, že na to nemají mašinu, aby mi udělali variabilitu, ale prý mi můžou ručně špičku a patu dobrousit na 1… sám si to udělat netroufám.., ale 0,5 po vázkem a 1 pata/špička se mi zdá dost veliký rozdíl…
17.03.2009 15:33:25 #24
(ivan, ) Montana to dělá v Praze, ale třeba „doma“ ve Vrchlabí na to mašinu taky nemají. Udělat v ruce je snadné, ale chápu, že když jsi to nikdy nedělal, nechceš se do toho na nových lyžích pouštět. Nenutil bych se ausgerechnet přesně do 1,0, prostě bych – pokud máš skutečně konzistentní odklon po celé délce hrany, tedy na špičce to, co uprostřed – zkusil maličko vepředu přidat. A ověžil na sněhu. A případně ještě trochu přidal. Mně na obřačkách hlavně pomáhá posichrovat větší odklon na špičce vnější hrany vnitřní lyže. Ta pak hezky plynule jde do oblouku bez rizika zakousnutí a zvyšuje toleranci vůči různým manévrům. Ale je to individuální, takže to není důvod dělat si taky jen proto, že to tak vyhovuje mně. U měkčích lyží to ani není nutné. Pokud si pamatuju „naše“ GS:12 (a všechny další komerční modely Atomiců), tak jezdily příjemně s tím, co na nich z fabriky bylo, a nikdy jsem neviděl nutnost původní odklon měnit. Podobně nyní nové GS Race. Ale přiznám se, že nevím, kolik skutečně měly resp. mají. Ale fungovaly OK. A s továrním odklonem jela dobře i měkká obřačka (50/39) 186 cm/27 m.
17.03.2009 19:14:48 #25
(Kuba, ) Má tedy nějaký význam podbrušovat více i patky? Např.ve stejném úhlu jako špičky?
17.03.2009 19:29:59 #26
(ivan, ) Řekl bych, že to chce vyzkoušet. Závisí to na lyžaři, ale i na jejich tvrdosti. Myslím, že minimálně by tam měl být dostatečný odklon jako ve středu lyže. Nakolik ev. víc je individiüální. Líznout patku je menší manévr než špičku, jde vlastně jen o pár centimetrů v oblasti kontaktního bodu. A bude to jiné u obřačky a u slalomky. Čísla či přesné pokyny si netroufám dát. Tohle je prostě oblast, kdy lze rady zvnějšku brát jen jako obecné vodítko a definitivu si musí každý udělat sám. Čímž je to zároveň zajímavé ba vzrušující. Btw, jako hnidopich si chci ujasnit, že se bavíme o ODKLONU hran v oblasti patek (tedy ze strany skluznice), ne o podbroušení z boku! Prudím, ale chci oboje důsledně lišit, jinak mohou vzniknout zbytečné zmatky.
17.03.2009 20:18:55 #27
(KUba, ) jj, ptal jsem se na odklon ze spodu. Mám na mysli pořád ty mé GS12 (1a patce 80 cm). zatím mám 0,5/87 po celé délce, zkusím přidat trochu ve špičce, tak na 1. Tu patku asi zatím nechám, nedokážu teď odhadout, co by třeba variabilně 1 na patce s lyží při dokončení oblouku mohlo udělat, nemám s tím moc zkušennosti.
17.03.2009 21:34:46 #28
(Kuba, ) …á vloudila se chybička v té závorce mělo být 180 cm (délka lyže).....
17.03.2009 22:07:40 #29
(pbosso, kovwclkp@stonline.sk) Chlapi, môžete niekto povedať, ako meriate uhol odklonu a uhol podbrusu? Neviem si to dosť dobre predstaviť- veď ide o hodnoty od 0 do 1.5 stupňa pri odklone a 88 až max. 86 pri podbrusena – na veľmi malej dĺžke ( hrana je tak max. 3 mm široká). Mal som lyže, ktoré perfektne držali. Po čase prestali, takže servis. Lenže po nabrúsení to nebolo ono. Túto sezónu som kupoval nové, a poučený minulosťou som šiel do servisu dať sii zmerať uhly, aby som do budúcna vedel (ak by mi továrne nabrúsenie vyhovovalo) ako si dať lyže brúsiť. Ale servisák mi tvrdil, že to sa nedá zmerať. Takže ako to robíte (meriate) – a to niektorí rozlišujete dokonca rozdiel 0,3 – 0,5 stupńa. Ako to merať??
18.03.2009 08:30:55 #30
(Milan, ) To je ono. Desetiny stupně jsou mimo rozlišovací možnosti běžných servisních strojů i ručních brousků. Běžně lze nastavit pouze celé stupně, půlky se dělají tak že se expertně něčím nástroj podloží, ale výsledek je ? Nevím jestli v kategorii jezdců z tohoto fóra je vůbec někdo schopen exaktně vycítit nějaké změny chování lyže při proměnlivém odklonu a dalším tuningu. Moje rada bez příliš velké nadsázky je: když máte pocit, že lyže nejedou dost dobře kupte lepší nohy.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.