jaky servis u novych lyzi???

(radek, ) cauky, tak sem koupil novy lyze s namontovanym vazanim a odmitl jsem dat 500 kc servisu,aby pritahly 4 sroubky. takze sem zkontroloval utazeni sroubu vazani, nastavil na vazani velikost na moji botu a nastavil moji hmotnost. mam neco delat se skluznici (zazehlit vosk apod.) nez si na nich prvne vyrazim??? popr. je jeste neco co bych udelat??? dik za odpovedi

(TomáS, ) DIN nenastavovat podle váhy, ale alespoň dle www.dinsetting.com. Nastavit přepětí ve vázání. Nechat naúhlovat hrany dle tvého přání, třeba 88 nebo 87, jestli si fajnšmekr tak s radiálním tuningem hran. Navoskovat. T

(LukYn, ) Jak je to s roztažením pórů skluznice? Setkal jsem se s názorem, že nové lyže je třeba nejdříve na jeden den zajet, aby si nový majitel mohl vyzkoušet jaká lyže je z výroby a také že se více roztáhnou póry skluznice. A to i za cenu toho, že to prostě ten den nebude jezdit nejrychleji.

(arsi, ) Nejde o to,aká rýchla bude lyža prvý deň.Ide o ochranu sklznice.Prvý deň bez voskovania je to pre lyžu stres.Pred prvým jazdením rozhodne voskovať.Ideálne viackrát.Prvý deň na snehu by mal byť krátky a opäť voskovať.Ale ak ti nejde o závodenie a podobne,stačí vedieť,že pred prvou lyžovačkou voskovať treba.

(Pavlos, ) doporučuje lyže před prvním použitím tzv. naformátovat. Lyže je sice už z výroby nabroušená a skluznice nasycená voskem, ale kvalita se nedá srovnat s nabroušením v dobrém servisu. Navíc pokud lyže stojí delší dobu ve stojanu v obchodě , tak se na skluznici nachytá prach.
Takže novou lyži podle mě nechat přebrousit a přemazat a nechat seřídit vázání + zkontrolovat vypínací síly. Pokud by totiž byla nějaká závada na vypínacím mechanismu vázání, mohl by si to zjistit až při té nejnevhodnější chvíli na svahu.

(ivan, ) Rozsah prací na nové lyži před první jízdou závisí a) na stavu lyže (některé jsou udělané lépe/více, jiné hůře/méně), b) na náročnosti resp. svědomitosti lyžaře. Paušálně bych neradil „lyži přebrousit“, protože to vždy nemusí být nutné, stojí to peníze a ubírá materiál skluznice i hrany. Někdy a pro někoho ano, někdy není nutné. Pro většinu běžných uživatelů s úměrně „běžnými“ nároky, požadavky a schopnostmi poznat a využít precizně udělanou lyži, je prodávaná lyže ve stavu dostatečném pro používání. (Když dostaneme do testcentra nové lyže, podle možností je maximálně namažeme, na hrany nesaháme, dokud není třeba, a ty nové lyže jezdí bezvadně.) Když lyže ve fabrice projede automatem, je nabroušená dobře a mnohdy jistě lépe než z průměrného servisu, kde u mašiny může stát sezonní brigádník, přinejhorším nelyžař. Naopak bych si netroufl říci, že z výroby je „skluznice nasycená voskem“. Sotva může být: dostala krycí vrstvu, vypadá namazaná, ale „nasycená“ není – sycení musíme udělat až my. Buďto „urychleně“ v peci, nebo klasicky pracně opakovaným mazáním. O tom, že by se prvním dnem lyžování bez voskování „roztáhly póry“, jsem neslyšel. Póry roztáhnu na teplé skluznici kartáčováním (jemný ocelový, event. tvrdý bronz/měď). Znám ale jeden důvod, proč začít jezdit lyži bez voskování, a sám jsem ho už párkrát použil. Krycí vosk se rychle sjede a suchá skluznice ukáže, kde působí největší tlak a tření. Hezky se tak ukáže neharmonicky definovaná tuhost v ohybu. Smysl má především u testovacích prototypů. Pokud jde o vázání, přiznám se, že nevím, jestli je u NOVÉHO vázání nutné kontrolovat vypínací síly. Např. Atomic už několik let tvrdí, že KAŽDÉ vázání je proměřené a teprve na základě konkrétní charakteristiky je k němu umístěna příslušná DIN-ová stupnice. Je ovšem pravda, že nikdy nevíme, co systém lyže + vázání absolvoval do doby, než ho držíte v ruce. Transporty, blbé skladování, vlhko, slunce, oxidace? Takže přístup „důvěřuj, ale prověřuj“ může mít své oprávnění i zde. Náročný uživatel se na to samozřejmě dívá jinak, já vždycky říkám „udělám ti z toho lyže“. Takto přísně vzato „hotové“ lyže už z výroby neexistují. Do čehož může patřit i kvalitní struktura, o variabilním úhlování nemluvě, stejně jako „shaping“ s úpravou a ohlazením bočnic a konců lyže. Ale to už jsou speciality pro pár fanatiků zdejší diskuse 

(radek, ) ok tak tedy jenom zazehlim vosk a tim koncim. dik za rady

(Pavlos, ) píšu záměrně, protože se mi to stalo. Při podklouznutí mi nevypnula levá noha a přisedl jsem si jí. Málem to odneslo koleno.
Pak jsem udělal druhou zkušenost. Nová Blizzarda CMX Pro IQ nabroušená z výroby jezdila celkem slušně. Pak jsem si jí nechal přebrousit ( stržená hrana o kámen ) v servisu na kamenech ve stejném úhlování ( Blizzard měl úhlování v katalogu ) a najednou se z popelky stalá kráska Lyže krásně vedla a držela v oblouku.
Ivane, pokude se ty podíváš na lyži tak na první pohled a pohmat poznáš, že je lyže „provozuschopná“. Ale spousta odborníků v obchodech to nepozná. A laik, kterému denně neprojde několik párů lyží už vůbec ne.

(arsi, ) Pavlos každá nová lyža je prevádzkyschopná:-)Ide len o to ako.Ja k nej pristupujem ako k polotovaru.Len pohľadom toho moc nezistíš.Základ je absolútne rovná plocha sklznice.To si zistím ako prvé.Pomocou presného uholníku(true bar),ale postačia aj dokonale rovné predmety ako posuvné meradlo,atď.Aby si si nemyslel,tak ani mnohé racestock lyže nemajú dokonalú sklznicu.U „pohárových“ modelov je to trochu inak,tam každá lyža dostane ručný tunning.Na skontrolovanie uhlov hrán mám nakalibrované planžety.Tak isto ti nemusí vyhovovať uhol od výrobcu.Súhlasím s ivanom,že netreba hneď na sklznicu s brúskou.Ale ak je krivá,výrobca tam dal veľký odklon spodnej hrany a ja chcem menší,vôbec sa s tým nepáram:-)Ďalší prípad je hrubšia štruktúra než chcem(u mňa pravidlo),ale to nemusím do servisu.Voskovanie je samostatná kapitola a ani pohárové racestocky nedostávajú vosk.Okrem ochranného.Je to logické,výrobca to berie ako polotovar,aj servisman ktorý bude s lyžou ďalej pracovať.Vosk by bol zbytočný,kvôli prípadom uvedeným vyššie.

(ivan, ) CIT Pavlos: „Ivane, pokude se ty podíváš na lyži tak na první pohled a pohmat poznáš, že je lyže "provozuschopná“. Ale spousta odborníků v obchodech to nepozná. A laik, kterému denně neprojde několik párů lyží už vůbec ne.„
Člověče, Pavlos, takhle dokonalej nejsem. Dneska ráno jsem projel staré SX:11, které nám někdo vnutil do komise na prodej. Už se na sjezdovce při teplotě okolo nuly začalo dělat typický "mejdlo“, takže netolerantní zařezávací sníh. Ta lyže šla dost těžce do oblouku, dost silně se kousala pod botou a strašně nerada chtěla usmýknout. Vsadil bych poslední pětku na to, že bude mít skoro nulový odklon. Taky jsem dole hned popadl „true bar“ a čekal, jak ucítím kov na kov. A ono houby, úhel tam byl, i když malej, místy uprostřed lyže sotva půl stupně, zdálo se mi.
Neboli: podle „rovnítka“ ta lyže byla OK, v praxi ale nepříjemná, ovšem bez jízdy bych to stejně neodhadl. Ovše, řečeno s Chocholouškem stává se to nanejvýš dvakrát za sezonu
K tvému přebroušení: úhlování slíbené katalogem nemuselo být dodržené (stává se poměrně běžně), mohl být grot, mohly být typické „wintersteige­rovské“ nevyhlazené drážky po kotoučcích (už to umějí i bez nich!).
Vázání mohlo být zatuhlé – kdoví, jak dlouho kde leželo. Dokonce se doporučuje vázání před sezonou (když nejde na kontrolu na mašině) sundat na nízkou hodnotu a manuálně vytlačit špičku boty do obou stran, aby se po pauze „rozpohybovalo“.

(Kuba, ) Zdravím, pořídil jsem nové GS 12. Nevím, jaké (jestli vůbec nějaké) úhlování hran Atomic u těchto lyžích používá, když jdou z výroby. Nicméně jsem zajel do servisu Montana, kde mi známý doporučil 87° a 0,5° ze spoda, přesto se mi na, sice dokonale upravený, ale lehce povolený sjezdovce zdála dost zařezávací a kousavá… je pravda, že oginál novou jsem jí před tím nevyzkoušel, takže nemůžu srovnávat. Měl bych ještě ten odklon přidat? Tak na 1°?

(ivan, ) To víš, že Atomic „nějaké úhlování“ používá. Mělo by být 1/87. Není mi jasné, proč jste přebrušovali novou lyži (kromě toho, že pro servis to byl výdělek), která obvykle z výroby jezdí velmi dobře. 0,5 je na lyži charakteru GS:12 dost málo. Jezdit se to dá, mám s tím dost zkušeností, ale poté, co jsem vyzkoušel odklon větší (viz poslední číslo SNOW), už bych do 0,5 zpátky nešel. Resp. u některé lyže bych to třeba nerušil, ale zkontroloval bych rovinu (pozor na konkávnost!) a podle výsledku a pocitu z jízdy případně přidal ve špičce lyže. A až poté případně všude.
Ve čtvrtek jsem zkoušel starou SX:11, kterou máme v komisi na prodej. Taky se jí nechtělo moc zatáčet a až nepříjemně se kousala (byl na to ale extra vhodný mejdlový sníh) – zdálo se, že má místy sotva 0,5.

(TomáS, ) co nejdřív. Mé obřačky mají myslím jenom 88 bez radiální tuningu. Vypadá to, že budu muset proniknout i do této problematiky. Aniž bych četl tyto přízpěvky, vyhodnotil jsem, že mi ta lyže jede super senzačně na tvrdým, nicméně na měkčím podkladu se mi až nepříjemně občas kousla. Přikládal jsem to nedostatečnému tlaku na hrany, který neměl protiklad v pevném povrchu. Jestli se stím dát něco udělat tak do jdu hned Na ostatních lyžích to bude asi podobné:-) T

(TomáS, ) Po včerejší diskuzi v Montaně opravuji blbost , co jsem napsal. Vždy jsem zadával 88 nebo 87. O dodklon spodní hrany jsem se nestaral. V Butovicích mi včera bylo řečeno je ho dělají vždy zcela automaticky. Větší u špiček 0,7–0,8 menší 0,5 pod botou. Zase můžu dělat chytrýho před kamarádama:-)))) Btw 1,5/85 nebo tak nějak co ivan popisuje v posledním Snow asi nebude z hlediskla životnosti hran optimální, ne? Jak jsem z toho pochopil, získám výkon, který ve výjezdu obouku ani neustojím, zato však lyži vyhodím o dvě sezóny dřív a bude to stát více peněz PS: to ty závodníci mezi sebou neví, jak kdo jezdí připravený lyže? Připadá mi to jako dost těžko uchovatelný tajemství. T

(PetrAT, ) By mě zajímalo, kolik hrany ubere strojové broušení.Tím myslím velký systém, který přisaje ski .

(ivan, ) Že v Butovicích dělají „automaticky“ variabilní odklon, mě těší a je jim to ke cti. Na tuto úvahu jsem přišel už před lety a začal si tak dělat. Schválně, jestli časem přijdou i na odlišné úhlování hrany vnitřní a vnější. To je ovšem ještě speciálnější, předpokládá to důslednou diferenciaci lyže levé a pravé.
Ad 1,5/85: zatím se mi jeví, že největším „žroutem“ hran je počáteční nastavení. Potom už to je stejné jako jakékoliv udržování ostré hrany. Obnovit ostří je stejné u 89 jako u 85. Konkrétně já po každém lyžování vezmu pilník (tuším 17 seků/cm, tedy střední směrem do jemna, v dobrých sněhových podmínkých by stačil i vysloveně jemný až 20 seků/cm, ale ten momentálně nemám), přejedu jím jednou hranu, pak dávám diamant 600 a nakonec arkansas true hard (udávané zrno 1500), vše jemně, bez tlaku, takže odběr materiálu je co možná nejmenší. Nemám pocit, že bych mnohem víc než „běžně“ zkracoval životnost lyží.
Tím samozřejmě netvrdím, že takové broušení je pro každého. Ne ovšem tím, že bych „ve výjezdu oblouk neustál“ (NAOPAK, tím, že se síly začnou kumulovat později = až při větším úhlu zahranění, jsou „ve výjezdu“ snesitelnější, než když si tě obřačka s odklonem 0,5 „podá“ už v začátku zahranění), ale především psychologicky. Lidé se neradi liší od většiny a nemají důvěru k nevětšinovým řešením.
Závodníci: netroufám si odpovědět paušálně. Jasně, že těch možností, jak nabrousit, je určité konečné množství, takže ve výsledku asi většina brousí srovnatelně. Ale i tak: v roce, kdy Šárka vyjela svou první medaili na MS, Záhrob tvrdil, že obřačky brousí na 0 stupňů, což vzápětí zpochybňoval trenér nejlepšího juniora. Pamatuju, jak v polovině 90. let, kdy naší zdaleka nejlepší lyžařkou byla Čechokanaďanka Katerina Tichy, její otec/trenér Miloš fascinovaně líčil, jak tehdy jedna ze světových hvězd Claudia Riegler „má vždycky neuvěřitelně udělaný lyže a nikdy nevidíme, jak je Sepp (její trenér) dělá“. Takže trochu tajemna v tom být může. Nicméně jestliže u Atomicu v racing departmentu sdělí klukům provozujícím v Česku testcentrum, že dělají 1,5, nemůže to být žádné tajemství. Podobně mi trenér Filipa Trejbala bez mučení sděluje, že dělají 0,5/87.
Závěr z toho může být nejlépe ten, že je vhodné vyzkoušet a teprve poté hodnotit. Jak jsem tuším psal i v tom článku, ani já nemám své konečné hodnocení hotové. Předběžné zkušenosti jsou ale tak pozitivní, že jsem je publikoval. Další je už na každém. Dávám informace, ale nevodím za ručičku. Jeder Schmied seines Glücks, řečeno s mým oblíbeným klasikem Gottfriedem Kellerem, každý svého štěstí strůjcem.

(Gottfried, ) Jeder ist seines Glückes Schmied.

(arsi, ) Súhlasím.Každý si má nájsť svoje optimum.
Obračky brúsim 0.5/87 v celej dĺžke hrany.Už som skúšal aj 0.0/87 a 1/86.
Slalomky brúsim na 0.0/87,mal som ich nabrúsené aj na 0.0/86(to som ešte celkom nezavrhol a možno sa k tomu vrátim).Na tvrdom to bolo neprekonateľné,ale životnosť ostria bola pochopiteľne nízka.Skúšal som aj variabilný odklon v prednej časti lyže,ktorý mi vyhovoval len pri mäkších podmienkach.Mať dosledne pravú a ľavú lyžu už mám za sebou(nateraz) ale nie kvôli odlišnému uhlovaniu hrán,ale mal som canting(klin) pod viazkom.Fungovalo to slušne,ale viac mi vyhovuje keď si môžem operatívne prehodiť lyže.Fischer brúsi z továrne obračky na 0.8/87 a obračky „pohárovky“ na 0.3/87.Slalomky rovnako,iba dámske na 0.5/87.
Ale DH/SG lyže na R&D/87,až tam robia trochu tajnosti.Ale vieme,že na DH/SG má pretekár vždy viac párov na rôzne podmienky.Keďže je odklon spodnej hrany srdce aj duša lyže a keď sa vám pri zjazde v rýchlosti kúsne hrana je vždy všetko,len nie zábava.0.0/87 to nie je ani náhodou:-)))

(Kuba, ) Ivan psal, že 0,5 je na obřačky (konkrétně GS 12) málo a je pravda, že na měkčím se mi dost koušou, hlavně v počátku oblouku ale zase nevým kolik toho materiálu ubyde, kdyžbych teď přebrousil na 1… nerad bych je za 2 roky odepsal…

(PetrAT, ) Nejjednodušší je vyjít z tangenty úhlu 1°. Šířku hrany si změříš. Sumasumárum , když teď už máš 0,5°, tak další úbytek materiálu bude v setinách mm. Znalci matematiky a deskriptivní geometrie mě opraví. Je to pro mě přeci jen dost historická záležitost. Docela by mě zajímalo, jak se to v praxi dělá ať už při ručním servisu na mašině a nebo na strojovém automatu. Stejně tam bude nějaká tolerance plus-mínus

(ivan, ) První, co je třeba vždycky udělat při „kousání“, je zkontrolovat odklon ve špičce. A skoro vždycky je problém tam, patřičný odklon chybí. Pak většinou stačí jen udělat ho ručně pilníkem a následně hranu vyleštit.
Kolik materiálu bys odebral při změně z 0,5 na 1 stupeň? Půl stupně, tedy maličko. O tom, zda za dva roky lyži „odepíšeš“, rozhoduje řada věcí: kolik najezdíš, na čem, jak budeš průběžně udržovat. Jak už jsem opakovaně psal dřív, jednu z předchozích obřaček jsem odepsal za 4 sezony, teď mám jednu třetí sezonu. Ale nedokážu jejich „pracovní život“ převést na objektivizované jednotky použití. Padesátkrát za sezonu? Ale ráno necelé dvě hodiny, ev. víc mimo sezonu na ledovci. Pečlivá průběžná péče, chované jako v bavlnce.

(ivan, ) für ale Haarsplitter: Der Schmied seines Glückes, so heisst es. Auf uns bezogen: jeder soll sein/ihr individuelles, dem Ski entsprechendes Tuning wählen.

(Kuba, ) Tak jsem to zjišťoval, mám na své GS12 0,5 po celé délce. U nás v Montaně mi řekli, že na to nemají mašinu, aby mi udělali variabilitu, ale prý mi můžou ručně špičku a patu dobrousit na 1… sám si to udělat netroufám.., ale 0,5 po vázkem a 1 pata/špička se mi zdá dost veliký rozdíl…

(ivan, ) Montana to dělá v Praze, ale třeba „doma“ ve Vrchlabí na to mašinu taky nemají. Udělat v ruce je snadné, ale chápu, že když jsi to nikdy nedělal, nechceš se do toho na nových lyžích pouštět. Nenutil bych se ausgerechnet přesně do 1,0, prostě bych – pokud máš skutečně konzistentní odklon po celé délce hrany, tedy na špičce to, co uprostřed – zkusil maličko vepředu přidat. A ověžil na sněhu. A případně ještě trochu přidal. Mně na obřačkách hlavně pomáhá posichrovat větší odklon na špičce vnější hrany vnitřní lyže. Ta pak hezky plynule jde do oblouku bez rizika zakousnutí a zvyšuje toleranci vůči různým manévrům. Ale je to individuální, takže to není důvod dělat si taky jen proto, že to tak vyhovuje mně. U měkčích lyží to ani není nutné. Pokud si pamatuju „naše“ GS:12 (a všechny další komerční modely Atomiců), tak jezdily příjemně s tím, co na nich z fabriky bylo, a nikdy jsem neviděl nutnost původní odklon měnit. Podobně nyní nové GS Race. Ale přiznám se, že nevím, kolik skutečně měly resp. mají. Ale fungovaly OK. A s továrním odklonem jela dobře i měkká obřačka (50/39) 186 cm/27 m.

(Kuba, ) Má tedy nějaký význam podbrušovat více i patky? Např.ve stejném úhlu jako špičky?

(ivan, ) Řekl bych, že to chce vyzkoušet. Závisí to na lyžaři, ale i na jejich tvrdosti. Myslím, že minimálně by tam měl být dostatečný odklon jako ve středu lyže. Nakolik ev. víc je individiüální. Líznout patku je menší manévr než špičku, jde vlastně jen o pár centimetrů v oblasti kontaktního bodu. A bude to jiné u obřačky a u slalomky. Čísla či přesné pokyny si netroufám dát. Tohle je prostě oblast, kdy lze rady zvnějšku brát jen jako obecné vodítko a definitivu si musí každý udělat sám. Čímž je to zároveň zajímavé ba vzrušující. Btw, jako hnidopich si chci ujasnit, že se bavíme o ODKLONU hran v oblasti patek (tedy ze strany skluznice), ne o podbroušení z boku! Prudím, ale chci oboje důsledně lišit, jinak mohou vzniknout zbytečné zmatky.

(KUba, ) jj, ptal jsem se na odklon ze spodu. Mám na mysli pořád ty mé GS12 (1a patce 80 cm). zatím mám 0,5/87 po celé délce, zkusím přidat trochu ve špičce, tak na 1. Tu patku asi zatím nechám, nedokážu teď odhadout, co by třeba variabilně 1 na patce s lyží při dokončení oblouku mohlo udělat, nemám s tím moc zkušennosti.

(Kuba, ) …á vloudila se chybička v té závorce mělo být 180 cm (délka lyže).....

(pbosso, kovwclkp@stonline.sk) Chlapi, môžete niekto povedať, ako meriate uhol odklonu a uhol podbrusu? Neviem si to dosť dobre predstaviť- veď ide o hodnoty od 0 do 1.5 stupňa pri odklone a 88 až max. 86 pri podbrusena – na veľmi malej dĺžke ( hrana je tak max. 3 mm široká). Mal som lyže, ktoré perfektne držali. Po čase prestali, takže servis. Lenže po nabrúsení to nebolo ono. Túto sezónu som kupoval nové, a poučený minulosťou som šiel do servisu dať sii zmerať uhly, aby som do budúcna vedel (ak by mi továrne nabrúsenie vyhovovalo) ako si dať lyže brúsiť. Ale servisák mi tvrdil, že to sa nedá zmerať. Takže ako to robíte (meriate) – a to niektorí rozlišujete dokonca rozdiel 0,3 – 0,5 stupńa. Ako to merať??

(Milan, ) To je ono. Desetiny stupně jsou mimo rozlišovací možnosti běžných servisních strojů i ručních brousků. Běžně lze nastavit pouze celé stupně, půlky se dělají tak že se expertně něčím nástroj podloží, ale výsledek je ? Nevím jestli v kategorii jezdců z tohoto fóra je vůbec někdo schopen exaktně vycítit nějaké změny chování lyže při proměnlivém odklonu a dalším tuningu. Moje rada bez příliš velké nadsázky je: když máte pocit, že lyže nejedou dost dobře kupte lepší nohy.