Lopatky mají celkem dost pohybových úkolů a my si v seriálu představujeme jen vybrané, které jsou snadné na představivost. Dopředu a od sebe (protrakce) a dozadu k sobě (retrakce) nebo nahoru (elevace) a dolů (deprese) jsou celkem názorné pohyby, kdežto ty další jsou různé rotace kolem všech možných os nebo posuny některých jejich částí. A já z toho nechci dělat nějaká skripta. :-D

Podstatné je pro nás chápat význam správného držení a pohybu lopatek obecně, z důvodu jejich výrazného vlivu na ostatní pohybové segmenty (ramena a páteř obecně). Pro lyžování má jejich souhra s ostatními segmenty vliv na stabilizaci „jádra“ a pánve, což jsou klíčové části pro správné nasazení a udržení celého těla v oblouku.

Fascie a svalové spirály

Někteří si možná vzpomenou na můj článek o fasciích, což jsou povrchově i hlouběji uložené vazivové blány, spojující jednotlivé svalové skupiny. Ty tvoří svým mechanickým propojením určité funkční pohybové řetězce, kde akce na počátku nebo uprostřed řetězu přímo vyvolá reakci na jeho opačném konci (pomůže představa jakéhosi „táhla“).

Lopatky se do tohoto systému zapojují především v podobě spirál kolem těla. To znamená, že svaly kolem pravé lopatky jsou propojené s levou části pánve a opačně, svaly kolem levé lopatky jsou zase propojené s pravou části pánve.

Zadní část probíhá přes široký sval zádový do protilehlé hýždě a přední část jde přes svaly na žebrech a šikmé břišní svaly až do protilehlých adduktorů na vnitřní straně stehna (přitahování stehen k sobě). Tohle všechno v pohybu vytváří dokonalý stabilizační mechanismus celého těla a zrovna při lyžování je to velice důležité pro synchronizaci horní poloviny těla s tou dolní.

Gymnasti v kanceláři?

Proto si pojďme lopatky procvičit z dalšího „úhlu“. Konkrétně půjde znovu o tlakový cvik - kliky v jiném provedení. Naučíme se tím lopatky zapojit jinak než naposledy a spolu s ostatními cviky z minulých dílů a disciplínou při držení těla v běžném životě vytvořit postupně solidní „základní kámen“ pro celkové zlepšení našich pohybových schopností nejenom na lyžích.


Výchozí pozice:
Opřete se (za zády) dlaněmi o vyvýšené místo, může to být třeba takový schod jako na videu. Ovšem nejlepší by byla gymnastická bradla aby byl trup úplně ve svislici. Dobrým řešením můžou být i dvě židle, jenom je lepší, když vám je někdo podrží, ať nedojde k úrazu. Nebo židle postačí i jedna, ale s pevnými opěradly. Když budou kolegové na „zdravotní pauze“, tak to půjde takhle i v kanceláři. Dolní končetiny jsou pokrčené, chodidla na podlaze, hmotnost těla je nesena hlavně pažemi.

Lokty jsou propnuty, snahou cvičícího je pohyb pouze v lopatkách. V úvodu se snažíte o zdvih trupu nahoru (lopatky tedy kloužou po hrudním koši dolů) a pak opačně, kontrolovaným uvolněním necháte trup klesnout dolů. Nezapomeňte všechny pohyby koordinovat se správným bráničním dýchaním („360 stupňovým“), nesmíme zadržovat dech.

Trup se snažíme mít narovnaný, včetně krční páteře (nepředsouvat bradu), snahou je zvedání těla pomocí svalů kolem lopatek. Pohyb vedeme co nejvíc striktně ve svislém směru (elevace a deprese lopatek), bez excesů v předozadním směru (tedy lopatky nejdou ani příliš od sebe a vpřed, ani nejsou staženy moc k sobě).

Znovu platí taktické pokyny jako minule, pohyby jsou pomalé a na vrcholku zdvihu s kratičkou pauzou, jenom nesmí docházet ke křečím (signál, že to děláte moc intenzívně vzhledem k aktuální kondici).

Kvalita a kontrola

Borci to můžou zkusit na klasických bradlech úplně bez opory nohou, tím jde celá zátěž pouze do napjatých horních končetin. Znovu platí, že kvalita (v rámci individuálních schopností) je důležitější než kvantita, výkon a tolik „moderní“ motivační přístupy stylu „musíš – ještě kousek – to dáš“.

Ne, nic takového, to se člověk obvykle jenom... (jak to vlastně slušně říct, když autor není native speaker a chce být poměrně slušný a politicky korektní?). Každý takový cvik - se záměrem korekčního cvičení a dlouhodobého zdraví pohybového ústrojenství - musí být prováděn se zřetelem na kontrolu pohybu v celém jeho rozsahu (bez třesení svalů a cvičení nadoraz), a to i v posledním opakování.