Při celkovém pohledu na lidský pohybový aparát pak jedna „narušená“ část negativně ovlivňuje jinou. Přitom to nemusí být vůbec porucha strukturální (třeba něco natrženého), ale klidně porucha funkční. Není to nutné brát tragicky, laicky by se dalo říct, že prostě některé pohyby a svaly nepracují zcela optimálně, nemusí nás přitom vůbec nic bolet.

Tréninkem chodidel k lepší rovnováze

Je celkem logické, že jakýkoliv nesoulad v činnosti chodidel má potenciál výrazně ovlivnit zejména stabilitu neboli udržování statické či dynamické rovnováhy. A protože lyžování je sport hodně závislý na dobré rovnováze, tak bychom se měli jako lyžaři občas těm chodidlům pověnovat. A samozřejmě dobře fungující chodidla nám pomůžou k lepšímu a zdravějšímu tělu obecně.

Pravděpodobně každý z vás zná (nebo je sám „obětí“) někoho s různými potížemi v této oblasti – nestabilita projevující se častým „podvrtnutím kotníku“(postranní vazy), vbočené palce na nohou („halluxy“), bolest chodidla nebo paty („plantární fascitida“) apod. Velké části těchto libůstek je možné se vhodnou prevencí, do které patří i specifické cvičení, částečně nebo zcela vyhnout.

Separace prstů pro lepší cit v nohou

První z dnešních cvičení je zaměrěno na přední část chodidla, konkrétně na schopnosti „separovat“ pohyb palců a ostatních prstů. Palec má přímý vliv na podélnou klenbu a velice často jsou oba (palec i klenba) bez dostatečné neurologicky podmíněné kontroly a neplní svou přirozenou funkci, čímž trpí celý zbytek těla (a při lyžování i kvalita vnímání pohybu).

Cvičení spočívá v pomalé změně dvou pozic a jejich udržení po dobu pár vteřin malou silou. V první pozici se snažíme palec ohnout co nejvíce k sobě (tedy když sedíte, tak palec jde nahoru) a ostatní prsty směrem opačným. V druhé pozici se vzájemně prsty vymění: palec chceme co nejvíc ohnout směrem k chodidlu a ostatní prsty nahoru.

Zejména zpočátku není důležitý absolutní rozsah pohybu, někdo může mít problém to takto oddělit (a ani ve videu není vidět detail). Podstatná je snaha cvičícího o tu protisměrnou pozici. Taková svalová práce (v držení pozice s nějakou snahou) se označuje jako izometrická kontrakce, kdy nedochází k změně délky svalu, jenom ke změně jeho napětí.

Další cvičení popíšu jenom v rychlosti: zkoušejte od sebe co nejdál oddělit všechny prsty na nohou a pak je naopak zase spojit k sobě a co nejvíc ohnout. Možností je více, můžete si klidně vymyslet nějakou svoji verzi – a kromě rozcvičky to občas dělejte klidně i v kanceláři nebo doma na gauči při sledování televize a podobně.

Takovéto cvičení můžou zpočátku způsobit křeče svalů (naše chodidla jsou v průměru opravdu ochablá). Pak je třeba prostě zvolnit a klidně si zlehka rozmasírovat problematická místa a pak pokračovat s menší intenzitou.

Poslední cvičení se zaměřuje na kotníky v širším významu slova, konkrétně na kombinovaný pohyb stranový (pro posílení vazů, které se „rády“ podvrtnou) a zároveň pohyb v podobě „fajfky“ a narovnání chodidla. Taková kombinace zvýší rozsah efektivního pohybu ve všech možných situacích, a to při nárůstu síly a stability všech zúčastněných kloubů, svalů a vazů.

Nespěchejte, každý cvik začněte zlehka a postupně můžete přidávat trochu více síly a prodlužovat čas (výdrž v jedné pozici). Více detailů je vidět ve videu, takže už stačí jenom začít cvičit (a vydržet dlouhodobě :-D)!