Tento článek vyšel v časopise SNOW 94 (leden 2016).
V pořadí pátý ročník seriálu Skiwithme jsem opět zaměřil na cvičení, a protože jste jako čtenáři stále více zkušení, pustíme se občas i do trochu neznámých vod a experimentů. Každý článek bude letos zase doprovázet výukové video, a pokud budete potřebovat odborný dohled, rád vás uvítám na kopci. Volné termíny, stejně jako všechny starší články, najdete na webu www.skiwithme.cz.
Slibuji, že vás zbavím strachu při lyžování, respektive zejména strachu naklonit se do nového oblouku. Ale jak praví známé přísloví: „Slibem nezarmoutíš.“ Se strachem si nakonec musí poradit každý sám a cvičení, které dnes budeme zkoušet, vám to může sice ulehčit, ale všemohoucí také není.
Při lyžování nás nejvíce limituje právě
strach. Strach z rychlosti, strach z náklonu, strach z terénu. A kdo se
bojí, pořádně se lyžovat nikdy nenaučí. K uskutečnění našich
představ a lyžování, k přiblížení se našim závodnickým vzorům,
potřebujeme zejména přidat plyn. Pak teprve začíná fungovat mnoho pohybů
a teorií, kterými se ve svých článcích zaobírám. Díky rychlosti totiž
vznikají podmínky, abychom se mohli někam naklonit, abychom vytvořili tlak
na lyže, aby se lyže prohnuly a zkrátily poloměr, abychom dokázali rychle
přehranit, abychom vůbec mohli jezdit třeba řezané oblouky. Rychlost vám
otevírá nové možnosti využití materiálu, rychlost vám otevírá možnost
vyzkoušet mnoho věcí, o kterých jste na těchto stránkách zatím jen
četli. Ano, mnoho mých žáků mi říká, že to nejpodstatnější vždy
prozradím až na závěr, ale abychom mohli jezdit rychle, potřebujeme zase
mnoho jiných dovedností, které nám umožní si být na lyžích jistí,
nebát se a teprve teď trochu šlápnout na plyn.
Put some skating in your skiing!
… říkalo mnoho chytrých instruktorských hlav už přede mnou a bude i po mně. Takže si to dovolím papouškovat i já, protože při bruslení každý z nás přijde na něco nového. My se třeba budeme snažit bruslením odstranit strach z náklonu do nového oblouku.
Teorie, že stačí na konci starého oblouku povolovat tenzi v končící
vnější noze a umožnit tak působícím vnějším silám, aby nás
přetáhly a překlopily do nového oblouku, je sice krásná, dokonce funguje,
ale bez našeho vlastního přičinění nebude výsledek nikdy stoprocentní.
Naše vlastní úsilí by mělo spočívat ve správné orientaci celého trupu
do nového oblouku, v pohybu dolů z kopce, tedy ve velkém náklonu,
o který by neměl být žádný rychlejší oblouk ochuzen. Velkým náklonem
dostanete lyže daleko od sebe, do nové a vysoké stopy, nad vaše a za vaše
tělo, ale hlavně také na hrany. Úhel hranění, zkrácení poloměru nebo
jen kvalitní oporu o zahraněné lyže v oblouku řešíte dále již
separací a angulací. Ale na vše, co je uvedeno v předchozí větě,
můžete zapomenout bez náklonu, tedy pocitu, že na začátku nového oblouku
padáte dolů z kopce „jak dlouhý, tak široký“, že vaše hlava je
někde úplně jinde než vaše lyže a že když se chcete podívat na lyže,
nestačí se podívat jen přímo pod sebe, ale je třeba se zadívat někam do
strany. 
Pojďme tedy do našeho lyžování přidat i nějaké to bruslení. Začneme
třeba na mírném svahu a zkusíme se celými oblouky „probruslit“. Není
to lehké, vyžaduje to trochu fyzičky, ale snažte se cvičení neošidit
a nebruslit až ke konci oblouku. Naopak, nejdůležitější je pro nás
„probruslit“ se přes spádnici. Tedy z konce starého oblouku do spádnice
a ještě kousek za ní. Když zrychlíte a budete se snažit udržet
střední poloměr oblouků, uvidíte, jak je potřeba zabrat, abyste to
dokázali a rychlost se nezvyšovala a poloměr oblouků zůstával stejný.
S vyšší rychlostí se budete snažit překonat spádnici co nejrychleji
a začnete se automaticky více a více naklánět dolů z kopce. Nebude to
ten špatný náklon horní poloviny těla, což je snaha, kterou vídám často
a k ničemu nevede. Bude to náklon celého těla, tedy od bot až po hlavu.
Při bruslení si také zkuste zafixovat jednu důležitou věc, vykračujte
vždy vnitřní nohou do směru, kam chcete jet. Při začátku nového oblouku
si tak novou vnitřní nohou ukazujete dolů z kopce, směrem do spádnice
a při větší rychlosti si ani nestihnete uvědomit, jak hodně se
nakláníte a jak se automaticky zbavujete strachu z náklonu.
Japonec na konec
Bruslením v obloucích jde cvičit mnoho dovedností a sledovat mnoho různých cílů. My jsme dnes zůstali jen u náklonu, ale třeba hranění, vytváření tlaku a opory o vnější lyži či koordinace jsou těmi dalšími. Když už tedy budete v tom bruslení, zkuste třeba kousek za spádnicí přestat bruslit a jen využít vytvořený tlak na vnější lyži ke zkrácení poloměru. Kousek oblouku bruslete, zbytek se snažte vyřezat na hranách. Variací je prostě mnoho, ale pořád bude platit, že bez náklonu není pořádné hranění ani zatížení a že „kdo se bojí, nesmí do lesa“. Ani na lyže. Protože příště nás čeká závěrečný díl letošních „čítánek“ a v tom budeme, jak je každoročně dobrým zvykem, vše shrnovat, tedy hlavně a pouze lyžovat! Protože jiné zlaté moudro, které naopak mnoho chytrých instruktorských hlav neví, praví: „Too much talking in your skiing!“
Všechny díly seriálu Skiwithme najdete na www.snow.cz/skiwithme
Projekt Ski with me
Nejstarší technika lyžování, před více
než sto lety překonaná moderní alpskou, se v posledních letech vrací na
zasněžené svahy s veškerou svojí elegancí i dravostí, podpořenou
moderním materiálem. Projekt Ski with me nabízí přednostně čtenářům
snow vyzkoušet na vlastní kůži, jak lyžovali naši prapředci, ale i novou
alternativu pro hledače výzev nebo pro ty alpským lyžováním znuděné.
Telemark je i skvělým tréninkovým prostředkem pro pokročilé lyžaře
i závodníky a uvidíte, že po několika hodinách s volnou patou získáte
na alpských lyžích úplně jiný pocit. Pojďte zkusit vše, o čem
čtete, na vlastní lyže pod dohledem předního odborníka na výuku
lyžování a telemarku, Ondřeje
Nováka.
Ondřej Novák: Zástupce šéfredaktora SNOW, instruktor lyžování a telemarku s dlouholetou praxí v ČR, Rakousku a Austrálii. Autor projektu Skiwithme.cz, spolumajitel lyžařské školy.
