Autor Ondřej Novák - články (strana: 2)

Název Kunderova románu mě jako lyžaře napadne okamžitě, co vyrazím na výlet na nějakých opravdu lehkých touringových lyžích. Jako jsou zrovna tyhle. Bytí je v kombinaci s jejich lehkostí naopak velmi snesitelné. Vítejte do světa „pod kilo“. Atomic Backland 86 UL totiž váží pouhých 970 gramů. Už jste se někdy řítili 80 km/h na lyži vážící méně než j...

Kam uděláte první zatáčku? Doprava, nebo doleva? Na tuhle jednoduchou otázku je dobré znát odpověď dřív, než se nahoře odpíchnete. Pak se to rozjede a když bude vaše první zatáčka čistě náhodná, pokazíte si tím nejen celý den, ale třeba taky kus sezóny.

Trampolínu nemůžete vypustit jako bazén nebo vanu. Ale můžete povolit její napnutí tak, aby vás vymrštila. Což umí nakonec každá trampolína, jenže u té lyžařské je to krapet jinak.

V minulém díle jsem vás nabádal, abyste z oblouku „vyvláli“. Pokud jste tuhle část oblouku zvládli správně, přichází napnutá trampolína, která vás bude chtít vystřelit. Jak si s tím poradíte?

Myslím, že u skialpových lyží platí tenhle titulek dvojnásob. Často narazíme na velmi lehké lyže, kterým ale pak něco chybí při jízdě dolů. Přání každého skialpinisty, který umí zároveň dobře lyžovat, je mít lyže, jež jsou nejen vyvážené v obou disciplínách, tedy v chůzi a jízdě, ale jsou v nich navíc výborné.

Když dáte freetouringovou novinku italské značky Ski Trab pěkně k sobě, ze zvláštní grafiky najednou vznikne srdce. Nebo taky trochu vločka. Záleží na představivosti. Každopádně tyhle lyže nejsou jen pro srdcaře značky. Směle konkurují a v kombinaci s novým vázáním TR1 se stávají velkým želízkem v ohni pro nadcházející sezónu. Proč?

Teda skoro. Henrik Kristoffersen má krapet delší, než jsme testovali my, a také ještě trochu jinak vyladěné. Ale samotná myšlenka, že tyhle lyže se vyráběly hned vedle těch jeho a možná se jich dotýkal i legendární Marcel Hirscher, vás nabíjí adrenalinem ještě dřív, než si je obujete.

Tímhle mottem uvádí francouzský Rossignol zcela novou řadu Forza, která je určena všem, kdo to rádi pořádně vykrojené za jakýchkoliv podmínek. Velké překvapení letošního testu. Když trochu napadlo nebo se oteplilo, nechtěl jsem už jiný lyže.

„Z oblouku musíš vyvlát.“ Je to můj „terminus technicus“, který při tréninku sportovního lyžování často používám a moji žáci už mi rozumějí. V následujících řádcích to zkusím popsat tak, abyste mi rozuměli i vy, kteří jste se mnou ještě nelyžovali.

S tou žlutou už to u rakouského Fischeru pár let úplně neplatí. Poté, co přišly na trh závodní lyže v černé barvě nebo dámské modely v růžové a tyrkysové, přestala být sytě žlutá standardním poznávacím znamením všech „ercéčtyřek“. Ale některým přesto zůstala.

Jamile se v názvu objeví S, čekáme logicky slalomky. Agresivní, tuhé, na krátké oblouky, bez odpuštění. Ale v případě nových Atomic S8 se to od začátku vyvíjelo krapet jinak.

Testéři nešetřili superlativy a popis „tohle je pravá komerční obřačka“ byl v testovacích kartách jeden z nejčastějších. A není rozhodně daleko od pravdy.

Trh s lyžařskými botami se nikterak překotně nevyvíjí. Vše už bylo vymyšleno, boty mají většinou čtyři přezky, pohodlnou botičku, je možné je individuálně přizpůsobit, tvarovat skelety i vnitřní botičky. Výrobci se už jen spíše předhání, kdo udělá ještě komfortnější a hlavně lehčí botu. Výměna dvou nártových přezek za ocelové lanko se systémem utah...

980 gramů. Přesně tolik váží úplná novinka Tecnica Zero G Peak. Překvapení se však konalo nejen při chůzi, ale i při jízdě. Tenhle kousek se prostě povedl.

Addict to Adikt: tato malá slovní hříčka docela přesně vyjadřuje pocity testérů, kteří měli s novinkou na sezónu 2023/24 co do činění. Na nových „addiktech“ se stane závislý kdekdo. Průměrný jezdec, sportovní lyžař, expert, ale i milovník kvalitního designu.

Znáte hru tivoli, která už ve středověku bavila italskou šlechtu? Nebo spíše pozdější pinball, který dodnes najdete v hernách, ale i na poutích nebo v herních galeriích svých mobilních telefonů?

Další a zároveň poslední díl „Lyžování podle abecedy“ máte právě před sebou. V tom minulém jsem vás naváděl, abyste na svém těle hledali písmeno H a udělali z něj v oblouku velké A. Tentokrát si velké H namalujeme na lyžaře trochu jinak a budeme vést polemiku, zda je lepší při lyžování pracovat právě s ním, nebo naopak s velkým C.

„Jak se chodí na telemarkách? Je to lepší než skialpy? A co dolů, můžeš zapnout tu patu?“ a spoustu podobných dotazů dostávám jako ryzí telemarkista poměrně často. A odpovídám upřímně, i když jako ryzí telemarkista bych raději odpovídat pozitivněji. Takže jak se vlastně chodí na telemarkách?

Nadpis je trochu zavádějící, protože nebude řeč o samotné výrobě skialpových bot, ale o tom, jak si je nechat vyrobit přesně na nohu. Od stélky až po skelet.

Mohlo by to znamenat „headache“ nebo také „Hawaiian Airlines“. Můžu vám slíbit, že na Havaj v následujících řádcích nepoletíme. Hlava by vás bolet mohla, ale jen z přemýšlení, kde najít na lyžařovi velká písmena H a A. Vítejte u dalšího dílu seriálu „Lyžování podle abecedy“.