Sjezdovky:
Ze sjezdovek mě nejvíc zaujaly sice krátké, ale pěkně široké č. 4 a,
b, c. Dobrá varianta je také č. 1, která vede od nejhořejší stanice
Gletscherjet 4 až do mezistanice Alpinecentrum, kde dříve končila pozemní
lanovka. Dá se plynule napojit na č. 11, která vás dovede až dolů k
nástupu návratové lanovky na parkoviště. Vyzkoušeli jsme samozřejmě
vše, co bylo otevřené, ale slušné poježdění nabízeli především
výše zmiňované. Kromě sjezdovky č. 14 bylo otevřené vše.
Sněhové podmínky:
V sobotu bylo na sjezdovkách sněhu méně a hodně brzy se na některých
místech objevovaly ledové plotny, čemuž jsem namlsán švýcarským Laaxem
již odvykl. 
V neděli přes noc napadlo cca 10 cm čerstvého prašanu a jak je v Rakousku
zvykem, upravené po nočním sněžení nebylo nic. Já jsem si tedy
lyžování dopoledne užil, ale spousta lyžářů z toho bylo evidentně
otrávených.
Vzhledem k tomu, že vyšlo i počasí a jak v sobotu celý den, tak v neděli
do cca jedné hodiny bylo azúro, na tvořící se boule bylo dobře vidět.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Kaprun stále modernizuje, takže původních kotvových vleků moc
nezbývá. Nová je letos osmisedačka Schmiedingerbahn místo dvou kotev u
sjezdovek 3a a 3b. Zajímavá je páteřní kombinovaná lanovka 8místná
kabinka a osmisedačka. Bohužel k vrcholu vede jen kabinka, takže
nepřetržitě sundaváte lyže, pokud chcete jezdit trochu delší sjezdy.
Hodně vytížené jsou obě kotvy u podle mě nejlepších sjezdovek č. 4.
Od parkoviště vedou dvě přístupové lanovky, obě poměrně rychle
stoupající do první mezistanice, kde se přesedá na kabinku anebo 4sedačku
staršího typu, ale s bublinou.
Všechny místní sedačky jsou kryté kromě jedné staré dvousedačky, která
ale nejezdila.
Zalidněnost:
Vzhledem k tomu, že toho moc nejezdilo, bylo lidí hodně a občas sjezdovky
působily jako mraveniště. Čekací doby na lanovkách či vlecích však byly
max. 3 až 6 minut.
Občerstvení a aprés-ski:
Na občerstvení jsme pokaždé využili velkou samoobslužnou jídelnu v
Aplinecentru. Ceny jako všude v Rakousku, tedy hlavní jídlo od 8 do 12 euro.
Nápoje od 2,5 euro, sladkosti 3 až 5 euro. Hodně mě v tomto středisku
chybí občerstvení, kde se člověk jen zastaví na kafe, pivo, limonádu a
vypije si ve stoje. Vždy se muselo někam vlézt a vystát si frontu. Nikdy
žádný kiosek, což je docela škoda.
Doprava do střediska a parkování:
Cesta z Prahy trvala i se zastávkami 5,5 hodiny, což je na páteční
pozdní odpoledne celkem slušné. Parkování je na několika velkých
parkovištích a co bylo zajímavé, že obsluha obsazovala nejdřív spodní
parkoviště. My jsme dorazili na devátou a stáli jsme pár metrů od
lanovky.