Sjezdovky:
Jak už jsem psal výše, na Kronplatzu si cením nejvíce černých, proto
se budu věnovat hlavně jim:
Sylvester, Hernegg - jejich hlavní nevýhodou v tomto období je jejich
severní orientace, takže za celý den tam slunce nepotkáte. Na druhou stranu
si udržuju stabilní kvalitu sněhu, téměř za všech okolností. Obě jsou
stejné přitom tak jiné. Sylvester se vine, především ve střední části
zatáčkami, Hernegg je přímější. U obou se ale dočkáte ostřejších i
plytších pasáží. Pokud po pěti kilometrech ještě můžete, můžete si
dole zacarvovat.
Furcia - byť je značená jako červená, pokud pojedete vždy po jejím
vnitřním okraji, budete se tomuto značení divit, protože v těchto místech
vám nabídne pěkné padáky. Na rozdíl od prvně zmíněných sjezdovek zde
svítí slunce celý den (což vyvolává velký zájem lyžařů) a carvování
připadá v úvahu hlavně na vrchní plošší, ale široké pláni. Toho dne
mně přišla nejlepší.
Pre de Peres - také tato sjezdovka má spíše severní orientace. Navíc
byly v době návštěvy minimálně ze 1/3 rezervována pro trénink. Z
Kronplatzkých černých má relativně konstatní spád, zatímco délkově
patří mezi kratší.
Erta - svítí na ní slunce hlavně dopoledne, odpoledne už se noří do
stínu. Ze začátku pozvolná, ale ve dvou třetinách délky se na ní
můžete cítit pomalu jako na Hahnenkamu, kdy svah je hodně skloněný směrem
doleva. V průběhu dne byla dále dosněžovaná.
Piculin - z jeho dojezdu je možné přejet autobusem do Alta Badie a
pokračovat na Sella Rondu. Ač tomu začátek sjezdovky nemusí odpovídat, tak
je to sjezdovka rozhodně pro velmi zkušené lyžaře, protože po úvodní
zahřívací rovince se sjezdovka lomí, dále lomí, až se zlomí do
45stupňového sklonu a i po té co se relativně narovná, umí potěšit
ostrými zlomy a odkloněnými částmi, takže do příjezdu k lanovce si
neodpočinete.
Sněhové podmínky:
Počasí bylo slunečné, byť mrazivé, v průměru cca -8 stupňů. Jak
již jsem psal výše, přírodního sněhu je pomálu. I na vrcholu leží
možná 10 centimetrů přírodního sněhu. Pod 2 000 m nula, takže sníh na
sjezdovkách je umělý. Ten je však dobře obhospodařovaný (žádné
vydrané místa nebo muldy), takže odpovídající vybavení - ostré hrany -
vedou k potěšení lyžaře na všech sjezdovkách. Výhodnější bylo
pohybovat se po osluněných sjezdovkách, hlavně kvůli světelným
podmínkám, především na Furcii, což však vedlo k "plnějším"
sjezdovkám a krátké frontě u kabinky.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Ve středisku jsou především kabinky a několik lanovek, což vede k
rychlé přepravě na kopec. Na druhou stranu u kabinek je nutnost vyzouvat a
nazouvat lyže, což je trochu nekomfortní. Na druhou stranu v horším
počasí výhoda. Zajímavé bylo, že když se mně zlomil skipas a já stál
bezradně u turniketu, tak hned vyběhl zaměsnanec z domku a i když v okolí
nebyla žádná kasa, tak do 2 minut zajistil nový skipas. To jsem
nečekal.
Zalidněnost:
Zalidněny byly hlavně oblasti osluněné sluncem. Přesto vzhledem k
šíři sjezdovek a kapacitě lanovek nebyl problém s mačkáním se na
sjezdovce nebo ve frontě u vleku. Nejdelší fronta mohla mít 3 minuty.
Občerstvení a aprés-ski:
Moderní restaurace Kron kousek od zvonu nabízí velmi široký výběr
jídel, od pizzy, přes těstoviny až po řízky. Za celkem rozumné ceny i pod
15 eur se dá slušně najíst, za mě spokojenost. Na vršku je několik
dalším občerstvoven v klasičtějším stylu.
Doprava do střediska a parkování:
Parkování je hned u lanovek kousek od Brunecku v blízkosti lanovek. Od
hlavní je výrazná směrovka a i další navigace je dobrá. Pokud přijedete
později, tak počítejte s kratší procházkou do schodů nebo s nutností
něco málo zaplatit za možnost stát hned u vleků.
Itálie 
Turracher Höhe
Sníh v Česku
Sníh ve Francii
Sníh na Slovensku
Sníh ve Švýcarsku
