Sjezdovky:
Kronplatz je lyžařsky impozantně využitou horou s širokými sjezdovkami,
které stimulují carvingovou nirvánu. I Když na Mikuláše ještě nebyly
otevřené všechny a v plné šíři, dalo se pohodově kroužit na mírných a
jemné zvlněných modrých dálnicích pod vrcholem i „rozpálit stehna“ na
dlouhých a ostřejších tratích – červené Gassl do Olangu a černé
Sylvester do Brunecku. Většina sjezdovek kolem vrcholu jsou příjemně
osluněné i v prosinci, stinný je naopak severní svah do Brunecku a zčásti
i dojezdy do Olangu a St. Vigilu.
Na Kronplatzu vždy stojí za to si přivstat na půl devátou a užít si
jednu až dvě hodiny poloprázdných svahů a poté, co se nejatraktivnější
– modré a slunečné – sjezdovky (např. Alpen, Sonne, Furcia) začnou
plnit, využít perfektního stavu dlouhých tratí do údolí a okolo poledne
se pak třeba přesunout na vzdálenější vrcholek Piz de Plaies s příjemně
proměnlivou červenou tratí, kde je zaručený klid.
Sněhové podmínky:
Čerstvě napadlý a upravený sníh přichystal parádní ranní
„kobereček“, během dne se však na frekventovanějších místech
ochotněji nahrnul do nerovností. Jak je pro Kornplatz typické, na mnoha
místech byl přes noc ještě přestříkán technickým sněhem, který je
při teplotách kolem -10 °C velmi podobný utemovanému prašanu. Tento
přestřik také v podstatě eliminoval ledová místa na sjezdech do
údolí.
V dalších dnech ještě připadlo okolo čtvrt metru sněhu, takže
sjezdovky budou mít velmi příjemný povrch s mohutným pevným podkladem,
navíc sníh leží i v údolích – a to je kulisa, která na Kronplatzu
úplně samozřejmá není.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Jezdí se převážně v kabinkových lanovkách, a to v mnohdy až bizarní
délce, či spíše „krátkosti“. Výtečná je nová páteřní 10místná
kabinka z Olangu na vrchol – prostorná, pohledná, rychlá a s dlouhým
nástupištěm, které eliminuje stres při nastupování. Poměrně nová je i
superkrátká kabinka Rara v sedle Furkelpass, jejíž obsluha si velmi bedlivě
hlídala, aby cestující měli nasazené roušky.
Kabinky a sedačky s bublinou mají nařízené omezení kapacity na 80 %,
což v Olangu ani Brunecku nikdo striktně nehlídal (spontánně se však také
neplnily na 100 %), naopak v St. Vigilu byly některá místa preventivně
„zapáskovaná“.
Zalidněnost:
Vzhledem k tomu, že přijelo množství lidí, kteří by jinak lyžovali v
Rakousku, bylo na Kronplatzu živo skoro jako v plné sezóně – v podstatě
bez front, ale s mumrajem kolem vrcholu, kterému se dalo vyhnout přejezdem na
okrajovější sjezdovky (např. Piz de Plaies, Furkelpass).
Občerstvení a aprés-ski:
Neustále přibývají nové chaty či bufety, vybrat si lze ze
samoobslužných „tácovek“ i noblesnějších restaurací s obsluhou v
nejrůznějších cenových kategoriích. Kdo nechce ztrácet čas, může si
efektivně doplnit energii třeba u „okénka“ na terase horské chaty na Piz
de Plaies, kde mají hamburgery nebo salsicciu v housce za přívětivou cenu
pět a něco eur.
Doprava do střediska a parkování:
Hlavním nástupním místem je Reischach na severním úpatí hory, kam se z
brennerské dálnice jede zhruba půl hodiny údolím Pustertal – obvykle v
téměř souvislé, ale plynulé koloně. Parkoviště se plní už brzy ráno,
místa nejblíže k lanovce jsou placená.