Sjezdovky:
Ranní rozježdění bylo jasné – manšestr na červené č.1 Boe, +
černé č.1 Vallon a pak přesun na Cherz, kde se nechala dlouho brousit
liduprázdná geniální červená jednohubka Cherz II. Při postupu směrem na
Pralongia sedačka Masarei bez bubliny vystavená severnímu větru katastrofa,
takže pěknou modrou Sole jsme jeli za celý pobyt jen 2x. V oblasti San
Cassiano výrazně menší podíl přírodního sněhu a červená č.12 Piz
Sorega byla dole hodně umrzlá, na červené 23 byla docela velká odpolední
koncentrace lidí a krásná pěkně upravená červená 16B z Piz La Illa se
ukázala zavřená s postaveným slalomem – zklamání. Takže jednou 17
červenou v mrazivém stínu dolů (na preparovanou Gran Risu bych rodinu
nevzal) a zpět na sluce. Biok – docela pěkná dlouhá modrá č.13, ale k
nové sedačce – paskvilu od Leitnera se vrátím jinde. Doježdění na Col
Alt ještě zalitém sluncem také fajn.
Směrem přes Passo Campolongo do Arabby všechny sjezdovky v opět v
perfektním stavu včetně sjezdovek 24 a 27, které na jaře představují boj
o přežití mezi boulemi, především červená č.24 naprosto úžasná. Na
černé č.21 Burz urolbovaný téměř výhradně technický sníh a byla
umrzlá i na celodenním slunci.
Směrem na Passo Gardena jsme se prvně odbočili nad Colfosco na Col Pradat.
Nádherná ale krátká černá č.45 a komfortní chata v panoramatické
poloze. Z protějšího svahu pěkná červená č.50 Forcelles, bohužel na
sedačce místy dost foukalo, opět bezprostřední panorama Selly. Po otravném
výjezdu několika lanovkami na Passo Gardena, kde jediné zpestření byla
příjemná spojovací červená mezi sedačkami Val Setus a Cir, jsme se
přehoupli na hravou sjezdovku Cir bůhvíproč na mapě značenou černě. V
nově trasované spodní části z ní odbočuje liduprázdná černá
jednohubka spadající do údolí Val Lunga obsluhovaná přemístěnou
dvousedačkou. Dramatické výhledy do údolí a na protější stěnu Stevia,
tady jsme se vyřádili asi nejvíc po Boe v Corvaře. Druhá možnost z Passo
Gardena červená Dantercepies nahoře pěkná, ale dole nuda a hrbolatá,
takhle si ji pamatuju před 15 lety, dobře že z Cir udělali nový
plnohodnotný výjezd přímo k lanovce.
Sněhové podmínky:
Dobře se vázající prašan k tvrdému podkladu, perfektní úprava všech
sjezdovek, kolem 40 cm sněhu (15 az 150 cm) i mimo sjezdovky.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Dokonalé vybavení a provázanost s několika podstatnými výhradami:
Žádné sedačky nemají bubliny, což je u těch exponovaných (v naších
podmínkách Masarei a Forcelles) problém. Sedačku Bamby a nový Biok bez
opěrek pro nohy považujeme za paskvil, přitom jsou instalovány tam, kde se
obvykle dojíždí den.
Zalidněnost:
Větší koncentrace lyžařů pouze v kotli mezi Piz La Ila, a Piz Sorega.
Občas chvíli sami i na červené č.1 Boe.
Občerstvení a aprés-ski:
Zkusili jsme opakovaně self service Cherz a panoramatickou restauraci na
Passo Gardena, ceny vyšší než v Rakousku. Večerní Corvara měla své
kouzlo, když ne ladovská zima v ČR, tak aspoň tady.
Doprava do střediska a parkování:
Při slabém provozu z odbočky Brixen po státní silnici do Corvary těsně
přes hodinu. V Corvaře více placených parkovišť, jedno přímo u lanovky
Boe. Místní skibus je překvapivě placený 10 EUR/7 dní, 6 EUR/ 3dny, 4
EUR/den.