Sjezdovky:
Z vrcholu Porta Vescovo vede černá sjezdovka zpět dolů do vesnice Arabba.
Tahle sjezdovka prověří každého lyžaře, pořádně si na ni zamakáte. I
sportovně ladění borci nebudou mít mnoho času na odpočinek. Méně zdatní
se budou trochu trápit. Dá se to samozřejmě objet po červených, jak jsem
však již psal, ani ty nejsou úplnou procházkou rozkvetlou zahradou. Pro to
ale do Arabby nejezdíme, takže pěkně makat!
Fascinující je někonečně dlouhá červená z vrcholu Punta Rocca, což je
nejvyšší vrchol, kde můžete v této oblasti lyžovat. Všichni to známe
jako Marmolada, která je ještě kousek výše a stranou. Sjezdovka je však
poměrně úzká, s patřičným sklonem, navíc je zde hodně lyžařů,
výletníků s fotoaparáty, buďte tedy opatrní a nechtějte závodit. Prostě
si užívjete tu nádheru.
V údolí pod ledovcem je soustava modrých sjezdovek. Široké, s mírným
sklonem, kde si odpočinete po zdolání dlouhé červené a můžete zde
trénovat carving.
Arabba je napojena na okruh kolem masivu Sella, tzv. Sella Ronda, kde se ale
těm nejnáročnějším úsekům můžete dobře vyhnout. Takže rozhodně
absolvujte tento dechberoucí okruh, pokud budete v blízkosti, bez obav, že
byste nezvládli Arabbu, i když nejste zrovna vrcholoví závodníci.
Sněhové podmínky:
Aktuálně je v Dolomitech sněhu, jako zde nebylo 11 let. My navíc měli
štěstí na příval čerstvého, lyžovalo se tedy jako v peřinách. I bez
přírodního sněhu jsou všude sněhová děla a Italové nešetří.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovky pro 2 až 6 lyžařů, kabinky pro 8 až 80 lyžařů, několik
vleků. Vybere si opravdu každý. Kdo trpí kinetozou, doporučuji vzít si na
výlet na Marmoladu pytlík do kapsy, popř. kinedril. Nevím, co by se stalo,
kdyby někdo v přeplněné lanovce na vrchol Dolomit nevydržel.
Zalidněnost:
V lednu pravidelně poměrně málo lyžařů. Vzhledem k atraktivitě
Marmolady však počítejte s tím, že i v tomto období bude u nástupu na
kabinu fronta na půl hodiny a sjezdovka z vrcholu přeplněná. Samozřejmě
záleží na počasí, ale při špatné viditelnosti se prostě na Marmoladu
nejezdí. Sjezdovky v Arabbě jsou pak téměř prázdné.
Občerstvení a aprés-ski:
Mnoho restaurací a barů, kde si můžete dát typickou jihotyrolskou či
italskou stravu. Ceny stejné jako všude jinde v těchto končinách. Nápoje
kolem 5 euro, od nealka, přes pivo, víno až po hruškovici. Jídlo od 9 euro.
Kávička je ze všeho nejlepší a stojí méně než v ČR - 1,20 euro. Tak si
to užívejte!
Doprava do střediska a parkování:
Nejlépe dojet do Arabby a zde parkovat. Počítejte s tím, že za
parkování se platí 5 euro. Hledat místo k stání, kde by to šlo zadarmo,
se nevyplatí. Ať je to jak chce, tato část Dolomit je prostě drahá, s tím
je potřeba počítat, ale rozhodně se vyplatí sem jet. Lyžování zde nemá
konkurenci.