Sjezdovky:
Obdobně jako v St. Antonu strmé sportovní, spíše obtížnější
sjezdovky a vhodné pro pokročilé lyžaře. Je zde možnost okružní jízdy
(Der Weisse Ring) po celém údolí cca 45 až 50 km. My jsme si k tomu ještě
pár sjezdíků přidali, takže jsme na konci krásného dne měli nalyžováno
78 km s převýšením 9 540 m. Je zde nepřeberné množství freeridových
sjezdů. Bohužel je to všeobecně známo, takže pokud zde nejste ihned po
sněžení, tak nemáte nárok na vlastní linku.
Sněhové podmínky:
Luxusní, viz foto. Sjezdovky na severně orientovaných svazích vydržely
po celý den slušně upravené.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Převážně starší dvousedačky, ale i tady se inovuje a sem tam se
objeví i moderní vyhřívané šestisedlo.
Zalidněnost:
Do desíti hodin bez poloprázdno. Od desíti se davy lidí přesouvají ve
směru jízdy na okruh Weisse Ring, pod každou lanovkou obrovský chumel lidí
a u těch údolních dvojnásob, čekání i 20 min. Čekání na kabinovou
lanovku z Lechu na Rüfikopf byl 30minutový masochizmus.
Občerstvení a aprés-ski:
Není problém najít restauraci, horší bude najít v ní místo na
sezení. Protože všichni ti, kteří stáli dopoledne ve frontě u lanovek´,
v poledne sedí v restauracích.
Doprava do střediska a parkování:
Parkování ve středisku může být problém. Parkovací kapacita je zde
omezená a někde se i platí. Využili jsme bezplatné parkování podél
hlavní cesty za Zürsem.