Sjezdovky:
Přestupní stanice Flexenbahn/Trittkopfbahn umožňuje pouze přestup k
horní stanici na Trittkopf. Při větším náporu se zde proto lyžaři
hromadí. Mají sice ještě možnost použít náročnou ski-route č. 139
(nebo spíše cestu) dolů do Zürsu, ale zcela chápu zoufalce, kteří se s
lyžemi na zádech vydávají proti směru příjezdové cesty č. 138 na
sjezdovku. Po výrazném navýšení kapacity lanovky je krásná sjezdovka č.
134 přetížená a v dolní části se mění na slalom mezi kuželkami.
Na rozdíl od Alpe Rauz a přestupní stanice se mi koncepce
několikapatrové budovy v Zürsu zamlouvá, především přemístění
přibližováku do spodního patra, kde je snadno dostupný. Byla zde
instalována nová 6sedačka - bohužel už tady se tvoří fronty, protože
sedačku musí použít všichni, kdo chtějí pokračovat dál. Hlava mi ovšem
nebere, proč nebyl v rámci výstavby vyřešen příjezd z Muggengratu po č.
144 včetně příchodu od parkoviště podjezdem pod silnicí.
Životu nebezpečné křížení přejezdu od sedačky do protikopce od
sjezdovky č. 123 k Trittkopfbahn a parkovišti zůstalo tak, jak bylo, se
stavbou lyžařského můstku se asi čeká, až se tu někdo zabije.
Propagace cestování po tzv. Weisse Ring způsobila, že na obou
4sedačkách směrem k Zürser See se tvoří početné fronty, zatímco
protilehlá sedačka na Hexenboden jezdí prázdná. Příjemné sjezdovky od
Zürser See č. 151 až 159 jsou téměř prázdné, protože nikdo nechce
vystát frontu znovu. Fronty se tu tvořily i v minulosti, ale tvořili je
spokojení lyžaři a ne cestovatelé. Kritickým bodem pro cestovatele byla v
minulosti stará dvousedačka na Madloch Joch. Ta byla vyměněna za rychlou
6sedačku, čímž se kapacita navýšila na 4- až 5násobek, v důsledku toho
je navazující kdysi překrásná 6 km routa č. 170 do Zugu na šrot už před
polednem.
Jen legendární sjezd z Muggengratu č. 144 a 145 zůstal jako kdysi a
dřívější posílení na 6sedačku hravě snese. Hexenboden naopak celkově
prořídlo a k tomu nejlepšímu stále patří kombinace č. 120-121-127 s
využitím nepřetížitelné 6sedačky jezdící kvůli návratu z Lechu do
pozdního odpoledne. To je ale trochu málo.
Sněhové podmínky:
Zarolbovaná vrstva prašanu na umrzlém podkladu zajistila pohodové
lyžování na rychlé podložce s výjimkou rozrytých rout směrem k Zugu. Za
podnulových teplot bylo nejlepší lyžování na svěťákovém svahu nad
Lechem, kde byl nápor lyžařů znatelně slabší (není na Weisse Ring).
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovky moderní, posílené.
Zalidněnost:
Krásný víkendový den a tedy mraky jednodenních lyžařů byly ještě
navýšené přílivem lidí z Flexenbahn. U hlavní pokladny fronta přes půl
hodiny, doporučuji využít nákup skipasů online s vyzvednutím v Pick-up
automatech.
Občerstvení a aprés-ski:
Velké množství stylových chat, rozesetých po celé oblasti, s obsluhou i
samoobslužných s venkovními terasami.
Doprava do střediska a parkování:
Dvě rozlehlá parkoviště před Zürsem byla v 9:15 téměř plná, další
možností je velké parkoviště na konci Lechu.