Sjezdovky:
I když jsou zde poměrně vysoké hory, tak v Lechu a Zürsu není až
takové převýšení jak v Antonu. Lyžaři se pohybují mezi 1 600 a 2 400 m
n. m., proto sjezdy nejsou tak dlouhé. Zase můžete točit jednu pistu za
druhou, pokud nestojíte ve frontách teda..🤓
V tento turnus vzhledem k vyšší návštěvnosti se tvořily muldy a
ledové plotny celkem brzy. Ovšem ne všude. Skoro každá pista měla úplně
jiný povrch. Bylo to dáno také teplotou vzduchu +5 stupňů. Takové jarní
ježdění na odpoledním firnu v absolutním azurovém počasí.
V Zürsu nás bavily sjezdy v okolí Madloch-Jochu - pisty číslo 151, 153,
156, 158, 165 apod. V Lechu jsme toho až tolik neprojeli, jelikož už nás
tlačil čas. Pěkná byla č. 236.
Celkově bych doporučil se každý den držet v 1 až 2 vesnicích a
postupně se další den posunout. Nemá smysl přejíždět celé středisko -
to si nezajezdíte. Pak je to jen samý traverz a bolest nohou…
Sněhové podmínky:
Na tuto dobu celkem málo sněhu - Lech Zürs tak 20 až 120 cm bych tipoval.
Taky jak v kterých místech. Chybí tady tak metr, stejně jako skoro všude...
Místy se objevovaly kamínky a katastrofa byl sjezd ski-route č. 160 z Zürsu
do Lechu! Všude spousta kamínků a vydřených míst!🥲😮. Pokud jste
choulostivější na lyže či prkno, nebo nedej Bože máte nový nástroj, tak
sem ne! Nedoporučujeme!
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Tady není skoro co vytknout. Jde vidět, ze tu jsou peníze - vše moderní
a pohodlné. Jen snad Rütikopfbahn - dobytčák, tomu se příště radši
vyhnu, 80 lidí narvaných v kabině na sobě, to mně nevyhovuje...
Zalidněnost:
Vzhledem k úterku ještě nebyl úplný extrém, ale lidí už celkem dost -
fronty 1 až 8 min, což se furt ještě dá skousnout. Nechtěl bych ale čekat
kol 10 hod. ráno na velkou kabinu v Lechu či Antonu, to bude spíš na cca 20
min, pak se to nahoře samozřejmě rozjede jako všude…
Občerstvení a aprés-ski:
Navštívili jsme pouze Tritt-Alpe restauraci s table servisem. Jídlo skoro
všude v Arlbergu podávají do 5 min. Někdy rychleji než nápoje…🍷
Dávali jsme saláty za zhruba 15 až 20 eur. Krevety velmi dobře připravené,
zbavené střívek, ovšem skladba salátu klasika (ledový a obyčejná
zelenina) - čekal bych nějaký lepší nápad. Navíc byl dochucen kupovaným
francouzským dresinkem. Takže průměr prostě…
Doprava do střediska a parkování:
Cesta do Voralbergu z Prahy utíká rychle a z 90 % po dálnici, pokud teda
nezkysnete na úplně uzavřené dálnici v Německu jako my. Bohužel se nehoda
stala 3 km před námi, takže ani Waze by nás nestačil přesměrovat. Hodinu
a půl jsme stáli na místě.
Ovšem jinak je Voralbersko podobně s dojezdem jako Tyrolsko či Salcbursko.
Vzdálenější, ale víc po dálnici.
Doprava do Zürsu z Montafonu cca 60 km za hodinu po suchých silnicích bez
potíží. Parkování kousek nad lanovkou Trittkopfbahn zdarma, jinak skipas 1
den za 67 eur.