Sjezdovky:
V oblasti mezi Corvarou, La Villou a San Cassianem jsou sjezdovky
převážně modré, výjimečně červené. Sjezdy do údolí jsou poměrně
dlouhé, v horních pasážích ale jde spíš o takové „jednohubky“.
Sněhové podmínky:
Výborné, přes noc napadlo trochu čerstvého sněhu, který byl po italsku
ráno na sjezdovách urolbován. Nicméně okolo poledního se samozřejmě na
prudších úsecích tvořily boule, místy až po kolena. V kombinaci s
občasnou bílou tmou, kdy nebylo vidět na víc, než pár metrů, to bylo až
nebezpečné.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Z údolí míří vzhůru povětšinou kabinkové lanovky, trochu
komplikovanější přístup je jen z Corvary. V horní části areálu pak
jezdí povětšinou odpojitelné sedačkové lanovky. Vzhledem k aktuálnímu
počasí však musím zkonstatovat, že bohužel většinou bez bublin.
Zalidněnost:
Vyjma kabinky ze San Cassiana vše bez čekání. Na některých hlavně
přejezdových sjezdovkách nárazově trochu víc lyžařů.
Občerstvení a aprés-ski:
Nějaká možnost občerstvení je v podstatě v každém „uzlu“ – jak
na vrcholku u horní stanice lanovky, tak v dolní části u nástupů na
lanovky. Jelikož nás úplně zaměstnalo lyžování, na jídlo nějak nezbyl
čas
.
Doprava do střediska a parkování:
Vzhledem k nočnímu sněžení byly silnice ráno zasněžené, odpoledne
ale už jen mokré. Parkování u kabinkové lanovky Pradel-Salei
bezproblémové a zdarma, odtud dál už na lyžích.