Sjezdovky:
Aby byla Sella Ronda sjízdná pro každého, je vedena po modrých a
červených sjezdovkách, přičemž těch červených je asi o něco méně.
Jen málo úseků je opravdu sportovních. Často lze ale zvolit i strmější
verzi, třeba při sjezdu z průsmyku Gardena do Wolkensteinu hned černou.
Sjezdovky jsou každopádně až na výjimky široké a přehledné a tedy
opravdu sjízdné i pro začátečníky.
Sněhové podmínky:
Přes noc napadlo asi 10 cm nového sněhu, takže podmínky byly
vynikající, a to i mimo sjezdovky. Nový sníh se bohužel s tím starším
nestihl spojit, takže se na prudších úsecích tvořily obrovské boule,
mnohé z nich jsou svou výškou i nad kolena. Aktuální podmínky udělaly z
řady i modrých sjezdovek boulovaté černé úseky pro většinu lyžařů jen
stěží sjízdné.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Na páteřní trase Sella Rondy v obou směrech najdeme v podstatě pouze
moderní a poměrně rychlá přepravní zařízení – buď sedačkové
lanovky, nebo různé kabinky.
Pokud se rozhodnete si v některé části „odskočit“ od hlavního okruhu,
můžete narazit i na starší zařízení nebo vleky.
Zalidněnost:
První opravdu pěkný den po dlouhé době. Čekání na lanovky
minimální, nikdy nebyl zaplněn ani prostor od turniketů. Na některých
páteřních sjezdovkách v jejich strmějších či užších místech až
nebezpečně přelidněno. Na sjezdovce Sass Becè pod Belvederem mě k zemi
srazila plužící začátečnice, která se se svým pluhem mezi vysoké boule
nemohla vejít, takže se jí to rozjelo a ona neuměla korigovat rychlost nebo
zastavit. Překvapivě dojela až dolů pod strmý úsek, kde skončila v ne moc
pěkných kotrmelcích.
Občerstvení a aprés-ski:
Podél celého okruhu je nesčetně možností se občerstvit, nicméně nás
tlačil čas a nutnost stihnout návrat, takže jsme se tentokrát nikde
nezdržovali.
Doprava do střediska a parkování:
Příjezd po zasněžené kluzké silnici, parkování zdarma na parkovišti
s napadanými cca 10 cm sněhu. 