Sjezdovky:
Ráno perfektní úprava vodivého prašánku, jízda do Passo Campolongo a
dále pak do Arabby byla naprosto úžasná. To stejné platí i o sjezdu z
Porta Vescovo, který však v brzké dopolední hodině leží ve stínu.
Dopoledne v Canazei také nemělo chybu, ale užší sjezd k lanovce Pradel už
za moc nestál, začaly se objevovat muldy a ledové plotny. Asi nejhorší
úsek z celého dne byl sjezd z Passo Gardena do Corvary. V odpolední hodině
je většina sjezdovky ve stínu a navíc poměrně muldovatá a i zalidněnost
se mi zdála poněkud větší. Dával jsem si i jízdu navíc v opačném
(zeleném) směru a sjezdovka do Val Gardeny byla o poznání v lepším
stavu.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky ideální, všude hezky bílo. Jezdilo se převážně na
přírodním podkladu. V nižších partiích směs přírodního a technického
sněhu, který v průběhu odpoledne v prudších úsecích tvořil útvar boule
- plotna.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Moderní kabinky, to jsou hlavní přepravní zařízení na oranžové
trase. Ve Val Gardeně dvě kratší fixní lanovky plus chůze po schodech
přes silnici, tady starší členové naší výpravy vyslovili přání jízdy
po eskalátoru.
Zalidněnost:
Zalidněnost bych řekl tak akorát, čekal jsem více lidí, takže jsem byl
celkem mile překvapen. Čekání jen na velkokapacitní lanovku na Porta
Vescovo cca 10 min. a kabinku Pradel asi 3 minuty. Na svazích místa dosti až
na zmíněný sjezd k Pradelu a do Corvary.
Občerstvení a aprés-ski:
Na oběd jsme využili Rifugio Salei a vše bylo v pořádku, takže mohu
doporučit.
Doprava do střediska a parkování:
Cesta do Corvary ze San Vigilio suchá, ale klikatá, takže zabere více
času, než ukazují plánovače tras. Parkování za 5 euro, před půl
devátou problém nebyl, nevím, jak je to později. Kapacita parkoviště mi
nepřipadne bůhví jaká.