Val Thorens aktuální report z 03. - 10.02.2019

Sjezdovky:

Několik sjezdovek, které stékají ze svahů severně od Val Thorens, prochází díky mostům přímo městem. Zdejší modrá sjezdovka Plein Sud je poměrně frekventovaná a kvůli jižní orientaci není vhodná ani pro odpolední lyžování, kdy už hlavní nápor opadne. V horní části ale najdeme sice kratší, ale pěknou sportovní Chardons a paralelní černou Goitschel.
Svahy východně od Val Thorens jsou pokryté soustavou červených sjezdovek sympatické délky a jelikož jsou otočené na západ, tak i při slunčeném dni drží docela dlouho v dobrém stavu.
Val Thorens nepochybně těží nejen ze své nadmořské výšky, ale i ze skutečnosti, že většina svahů stéká po severní straně hřebene tvořeného vrcholky Pointe de Thorens (3 266 m n. m.), Col de Thorens (3 002 m n. m.), Col de Rosaël (3 000 m n. m.) a konečně Cime Caron (3 200 m n. m.). Sjezdovek je tu spousta, a to jak sportovnějších červených, tak mírných modrých.
I přes vysokou výchozí nadmořskou výšku je možné si užít velkého převýšení sjezdem z Cime Caron (3 200 m n. m.), a to buď některou ze dvou červených (Col de l´Audzin nebo novou Cime), nebo černou variantou sjezdu Combe de Caron. Z vrcholku vede ještě jedna černá Combe de Rosaël na opačnou stranu do Orelle. Píše se o tom hezky, leč v době naší návštěvy byla kabina Cime Caron mimo provoz, takže tento vrcholek byl lanovkou nedostupný a uvedené sjezdovky jsme nevyzkoušeli...
Z vrcholků Col de Thorens, Col de Rosaël a Cime Caron lze sjet na opačnou stranu hor do oblasti Orelle. Obzvláště modrou Lory si užijí i zkušenější lyžaři, byť třeba „jen“ pro nácvik nových dovedností. Z Orelle je možné se dostat do Tří údolí pomocí dlouhé kabinky, sjet na lyžích dolů ale nelze. Lyžovat je ale možné pod ledovci Chavière a Bouchet z vrcholku Sommet des 3 Vallées, což je s výškou 3 230 m n. m. nejvyšší bod Tří údolí. Vedou odtud dvě červené, přičemž jedna je vždy neupravovaná. Která je upravená a která ne, je uvedeno u dolní stanice sedačkové lanovky, která obě sjezdovky obsluhuje. Na tyto červené pak v nižší části navazují další dvě modré, tak akorát široké, občas zajímavě členité, hlavně ale docela liduprázdné.
Z Val Thorens lze bez nutnosti použít lanovku sjet do Les Menuires, což ocení ale asi jen ti, kteří jsou v Les Menuires ubytovaní a nestihli se vrátit lanovkami. Spojovací sjezdovka Bd cumin je totiž plnohodnotou modrou jen ve své horní části u Val Thorens, ale pak už jen traverzuje údolím a vyžaduje hodně bruslení.

Sněhové podmínky:

Sněhu dostatek, někdo by řekl, že snad až nadbytek. V městečku už očividně nevěděli, kam ho dávat. Množství sněhu umožňovalo bezproblémový pohyb i mimo sjezdovky, ovšem s přihlédnutím k lavinové situaci. Strmější sjezdovky, hlavně ty na severní straně, ale byly občas hodně zmrzlé. Zatímco na červené Bouchet za to mohly klimatické podmínky, na modré Fond pak určitě technické zasněžování.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Hlavními přepravními zařízeními je mix sedaček a kabinek či kabin. Zatímco v dolních částech jsou sjezdovky obsluhované sedačkami, případně kabinkami, v horních částech jsou to téměř výhradně kabiny včetně funitelů a visutých kabin. Bohužel je tedy často nutné sundávat lyže. Na druhou stranu ale tyto lanovky odolávají povětrnostním podmínkám a je tedy možné lyžovat v podstatě za jakéhokoli počasí.
Pomyslnou výjimkou jsou sedačkové lanovky v nejvyšších částech areálu na ledovcích - sedačka Glacier, Col, Peyron a Bouchet nebo návratová Rosaël. Většina z nich neodpojitelná, pomalá.

Zalidněnost:

V porovnání se sousedním Les Menuires znatelně menší zalidněnost. Fronty se tvořily jen ráno, ale během dne už v podstatě vůbec - pokud nepočítám čekání v případě kyvadlových kabin.
Výjimkou jsou jen sedačky, které procházejí přímo skrz Val Thorens a obsluhují jednoduché sjezdovky v bezprostředním okolí městečka. Obzvláště u sedačky Plein Sud byla konstantní fronta, nicméně lanovka je rychlá a i když fronta vypadá děsivě, čekání i v největším návalu do 5 minut.
Sjezdovky v podstatě volné, opět vyjma těch jednoduchých v okolí městečka. Zalidněnější je tedy například modrá Plein sud a všechny přejezdy přímo ve Val Thorens (Cairn, Combe de thorens...). Ostatní sjezdovky ale občas úplně liduprázdné.

Občerstvení a aprés-ski:

Největší nabídku najdeme přímo ve Val Thorens nebo těsně nad ním. Kvůli zahájení provozu lanovek až v 9:00 jsme měli ráno dostatek času na vydatnou snídani, takže jsme se přes den obešli bez jídla a tedy žádnou z restaurací nevyzkoušeli.