Sjezdovky:
Obecně je v Rakousku třeba počítat s tím, že občas je značení
sjezdovek nepřesné (sjezdovka je složitější, než je značeno) a nejinak
je tomu v Hintertuxu. Zde je potřeba dát pozor na sjezdovkách Schlegeis,
která je značená červeně, ale je to spíše černá a v době mé
návštěvy tím, že byla velmi tvrdá, byla pro průměrně zdatné lyžaře
velmi složitě sjízdná. Podobně je třeba být obezřetný při výjezdu
lanovkou Tuxerjoch, kde po kratším traverzu následuje strmý sjezd a nějakou
objezdovou modrou jsem zde neviděl. Osobně se mně líbí v zásadě hlavní
sjezdovka z Gefrorene Wand k druhé mezistanici, která má příjemný
červený sklon a je dosti široká, takže se není třeba bát kolizí. Sjezd
do údolí je otevřen a také zde je třeba být obezřetný, protože
některé pasáže jsou dosti prudké. Většina trasy je vesměs dobře
ubíhající traverz proložený několika strmějšími pasážemi.
Sněhové podmínky:
V údolí byla po ránu teplota -7 stupňů, ale na úplném vrcholu bylo
"teploučko", protože zde byla jen nula. Sjezdovky byly po ránu tvrdé a
tvrdé vydržely až do zavíračky. Některé byly až příliš tvrdé, ale
led to ještě nebyl, každopádně mít dobře nabroušeno byl základ.
Ledových ploten bylo minimum. Na sjezdovkách kolem kotvy Kaserer byly zmrzlé
hrudky. Sjízdné to sice bylo, ale jel jsem radši jinam (jinak by to byla
hezká červená s konstantním sklonem příjemným na carving).
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Vedle kabin, včetně systému 3S, je ve středisku několik sedaček,
bohužel některé i dost zastaralé, jako třeba trojsedačka Schlegeis a také
spousta kotev. Taky bych byl trochu kritický k slope parku v Tuxerjochu, kde v
některých částech byly úseky dost prudké a úzké, což hrozilo kolizemi
při setkání slabších a rychlejších lyžařů.
Zalidněnost:
Vzhledem ke kapacitním lanovkám a širokým sjezdovkám se lidi po areálu
dobře rozprostřou, takže jediná kratší fronta byla u kotvy Olpereru
(modrá sjezdovka naproti Gefrorene Wand). Druhou kotvu teprve
zprovozňovali.
Občerstvení a aprés-ski:
Oběd v Tuxer Fernhaus stál o 1 až 2 eura více než v níže položených
střediscích. Nabídka standardní.
Doprava do střediska a parkování:
Pokud bydlíte níže v údolí, třeba v Mayrhofenu, tak počítejte s tím,
že autem pojedete ještě dobře půlhodinu, než dojedete na parkoviště.
Jinak cesta byla suchá a parkoviště kapacitní, takže zde si nebylo na co
stěžovat.