Hintertuxer Gletscher aktuální report z 05. - 07.11.2021

Sjezdovky:

Jezdím na „první lano“, takže jsem si užil minimálně hodinu a půl jízdy na manšestru po poloprázdných sjezdovkách. Krása. Skvěle upravené, na Tuxu to umí. Až na několik málo hodně exponovaných míst nebyly po celý den až do konce téměř žádné velké muldy. A to přitom v neděli byla pod 3 000 výškovými metry teplota nad nulou.

Otevřená byla i většina střední části areálu - mimo krásné boční tratě č. 16 a 17 na Tuxerjoch. Tu ale právě upravovali: tipuji, že bude brzy v provozu. V horní části, nad Fernerhausem, bylo v provozu téměř vše. Má oblíbená boční červená Schlegeis č.5 bohužel ne.

Hintertux je mnoha Čechům důvěrně známý, přeci jen ale připomenu, že není vhodný pro začátečníky. Už po výstupu z kabinky nahoře na Gefrorene Wand čeká velmi strmá červeno-černá sjezdovka, na níž se už dopoledne začíná tvořit kombinace ledu a muld a která nemá alternativu. Předloni jsem byl s výpravou Australanů, z nichž jeden si hned na této první sjezdovce chvíli po prvotním výjezdu nahoru polámal několik žeber.

Sněhové podmínky:

Když jsem četl reportáž Cesmika z předchozího týdne, měl jsem obavu. Naštěstí v průběhu týdne napadla spousta sněhu, Rakušané ho stihli dobře urolbovat, takže led byl pouze v nově otevřené „střední části“ areálu a já si užil naprosto mimořádnou lyžovačku.

Nahoře, v podstatě všude nad Fernerhausem, to byla paráda. Sněhu spousta, žádné ledové plotny, žádná vydřená místa, žádné kamínky.

Ve střední části, na dlouhé sjezdovce č. 2 (Spannagelabfahrt), se pod Fernerhausem jako mávnutím kouzelného proutku mění charakter povrchu. Tady opravdu je ledový podklad s menší vrstvou přírodního sněhu, musíte na to myslet a okamžitě přizpůsobit styl jízdy. Když se přizpůsobíte a máte dobře připravené lyže, tak už se zase jede parádně až dolů, k Sommerbergalmu. Méně zkušeným lyžařům to dělalo obtíže a postávali na bocích, oddechovali, často padali. Naštěstí mají alternativu a mohou jet dolů kabinkou.

Na těch několika místech areálu, kde se vytvořily přes den muldy, jsem odpoledne viděl rolbování za provozu.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Na ledovci jsou z velké části kotvy. Kdo trvá na sedačkách nebo kabinkách, je odkázaný jen na menší část areálu. Kapacita lanovek je obecně dostatečná, není si nač stěžovat.

V kabinkách platí povinnost roušek FFP2. Ráno to vlekaři kontrolují důsledně, odpoledne už jen namátkově. Většina návštěvníků to automaticky dodržuje. No a pak vidíte v sobotu vyskákat z kabinky skupinku zelených bund Classsic Ski School Harrachov, kteří roušky nemají (a to s nimi jel v kabince očividně ještě kdosi jiný – nejeli tedy sami), a stydíte se i za ně. Ať už si o covidu myslíte, co chcete, když jsme v Rakousku hosty, měli bychom respektovat jejich pravidla.

Zalidněnost:

Oficiálně kabinka z údolí jezdí od 8. hodiny, v reálu ale zahajuje už cca v 7.40. Sice tam stojí had závodníků, postupuje to ale rychle. Takže když vstanete brzy, můžete být v cca. 8.15 až nahoře ve 3 200 m na Gefrorene Wand. Některé sjezdovky v okolí Olpererů a na Gefrorene Wand zaberou závodníci a tak hodinku, hodinku a půl máte zbytek sjezdovek více méně pro sebe. Pak se začnou hrnout skupiny běžných lyžařů, dá se ale vhodně vybrat vleky vzadu na Kasereru, nebo si sjet dolů červenými sjezdovkami č. 2 a 3 a žádnou delší frontu na vlek nestojíte ani o víkendu. Já stál za celé tři dny max. 10 minut, a to jednou na šestisedačce Lärmstange 2 a jednou na Kasereru. No a okolo 12.30 začnou všichni odcházet davově do restaurací a vy už zase nikde moc nečekáte a máte na širokých sjezdovkách spoustu prostoru. Cca po 14.30 je už zase všude volno a jezdíte vesele bez zastávky nahoru-dolů.

Občerstvení a aprés-ski:

Otevřeny byly velké restaurace Fernerhaus a Sommerbergalm, nahoře i menší Gletscherhütte, z níž přikládám pro ilustraci fotografie menu. Do restaurací se všichni klasicky nahrnou po 12. hodině a je v nich hodně plno až cca do 15. hodiny.

Doprava do střediska a parkování:

Při příjezdu do 8. hodiny v pohodě zaparkujete v podzemním parkovišti. Pak se rychle zaplní i venkovní parkoviště a jak jsem si odpoledne při odjezdu všimnul, mnoho pozdních příjezdů musí stovky metrů šlapat pěšky, nebo čekat na sběrné skibusy.