Sjezdovky:
Otevřeny byly pouze sjezdovky od Tuxer Fernerhausu (2 660 m n. m.) nahoru, a
to s výjimkou černých Buggelpiste (8a) a Sonnenhang (11b) a části červené
pisty Riepensattel (5), která vede na jižní stranu ke trojsedačce Schlegeis.
Některé tratě (především č. 8 a 9, jakož i širší rameno pětky) byly
po většinu dopoledne obsazeny trénujícími závodníky, ovšem po jejich
odjezdu nabídly příjemné svezení.
Sněhové podmínky:
Tentokrát žádná sláva, maximálně 80 cm sněhu. Červená Tuxer
Fernerhaus (3) už od rána nebezpečně plotnovatá, stejně tak začátek
Kasereru (11). Odpolední boule se nevyhnuly hlavně nejfrekventovanějším
tratím jako Riepensattel (5) či Gefrorene Wand (4). Naopak v dobré kondici
zůstaly "nejzastrčenější" kasererské svahy, tedy modré č. 12, 13 a 14, a
dále též červená Kaserereck (11a).
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Skvělý přepravní systém "Gletscherbus + menší kabinka" nezklamal ani
tentokrát, ranní výjezd i odpolední návrat proběhl naprosto hladce a jen s
minimálním čekáním. Všechny vleky od Fernerhausu nahoru fungovaly téměř
bez problémů, až na nepříjemně časté nedělní zastavování Kasereru 2
a mírně cholerického vlekaře u Olpereru 2.
K mé radosti
byla na víkend spuštěna i legendární vyhlídková dvousedačka Gefrorene
Wand 3b. Jinak místo podobně historické dvousedačky Lärmstange nově v
mírně pozměněné trase stojí bublinová šestisedačka Lärmstange 1,
která, až bude sníh, doplní již několik let provozní dvojče Lärmstange
2.
Zalidněnost:
Docela velká, jak už bylo ostatně poznat na ranním natřískaném
skibusu. Na páteřní trase Hintertux - Sommerberg - Tuxer Fernerhaus se moc
nečekalo, výše už někdy ano. Nejbizarnější byla (cca 15minutová) fronta
u kotvy Kaserer 1, neboť prostor pro čekání byl trochu skloněn, což
připravilo snowboardistům a hůlkami neopatřeným lyžařům perné chvilky.
Asi deset minut - a naštěstí na rovině - se čekalo u kotvy Kaserer 2,
podobnou dobu na Olpererech 1 a 2. Gletscherbus 3 a 10er Gefrorene Wand téměř
bez čekání, pokud vám nevadilo docpávat kabinky na konci stanice.
Šestisedačka Lärmstange 2 - čekání na pět až deset minut. Dvousedačka
Gefrorene Wand 3b naprosto volná, vleky Gefrorene Wand 1+2 po odjezdu
závodníků většinou rovněž. Co do zalidněnosti byly určitě
nejpříjemnější kasererské pisty, tedy č. 11, 12, 13 a 14; naopak
červená č. 3 a dopoledne i 4 a 5 byly občas trochu bojem o přežití.
Občerstvení a aprés-ski:
I tady se zalidněnost projevila, hlavní samoobslužná restaurace Tuxer
Fernerhaus praskala ve švech. Dobrým tahem bylo sjet o patro níž na
Sommerberg, kde vládla daleko klidnější atmosféra a jednodušeji se tam dal
sehnat volný stůl - polévky kolem 7 €, hlavní jídla cca 10 až 15 €.
Pozoruhodným sommerbergským gastronomickým zážitkem byl kuřecí gyros s
tzatziky, hranolky, kečupem a curry zelím (ne, to jsem si nesložil sám, to
už tak bylo
). Nezvyklé, ale chutnalo!
Doprava do střediska a parkování:
Z Junsu, kde jsem bydlel, jsem denně dojížděl bezplatným skibusem (Tuxer
Sportbus). Obvykle jsem byl jeden z posledních, kdo se vešel, a na dalších
zastávkách už se ani nestavělo.