Sjezdovky:
V údolí bylo pouze 10 cm přírodního sněhu, sjezdovky však byly
připraveny výborně. Nejlepší lyžování bylo hned ráno od mezistanice po
červené sjezdovce Deborah Compagnoni, než manšestr kolem 11. hodiny lyžaři
rozjezdili. Super podmínky vydržely až do odpoledních hodin na černé
sjezdovce z Cresta Sobreta. Pěkný byl také sjezd ke staré sedačkové
lanovce po sjezdovce La Fonte.
Kdo se potřeboval ohřát, ten se přesunul do Sunny Valley - Slunečného
údolí za kopcem. Tam čekaly příjemné lehčí červené sjezdovky a
moderní 4sedačka s bublinou, ale zejména pak notná dávka slunečních
paprsků. Z tohoto důvodu byl v Sunny Valley měkčí sníh.
Otevřeny byly téměř všechny sjezdovky v areálu kromě jednoho úseku
černé a kousku červené.
Sněhové podmínky:
Přírodního sněhu bylo před Vánoci málo, ale vysněženo super.
Odpoledne se na strmějších úsecích tvořily plotny.
Ve čtvrtek odpoledne začalo sněžit, napadlo cca 15 cm a v pátek se
jezdilo v čerstvém prašanu, který ještě rolby utahovaly během dne.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Levá část areálu by zasluhovala modernizaci - slouží zde stará
dvousedačka, na kterou navazuje poměrně dlouhá poma. Kabinkové lanovce i
moderní sedačce za kopcem není co vytknout.
Ve střední části areálu je ještě jedna kratší poma, která obsluhuje
jedinou modrou sjezdovku.
Zalidněnost:
V předvánočním termínu byly svahy až do 11. hodin téměř
liduprázdné. Černá sjezdovka byla prázdná prakticky celý den.
Zalidněnost po poledni nízká. Nejvíce lidí bylo možné potkat na
červených sjezdovkách v Sunny Valley. Důvody byly dva: 1. celý den tady
hřálo slunce, 2. sjezdovky se červeně jen tváří, takže příjemná
varianta pro méně náročné lyžaře.
Občerstvení a aprés-ski:
Občerstvení takřka u každé sjezdovky. V Sunny Valley stylová dřevěná
restaurace s krbem a venkovním sezením. U modré sjezdovky pak hned 3
restaurace. Některé nabízejí i výhodné menu v češtině. Však také
Češi tvořily 85% všech návštěvníků střediska.
Možnost večerní návštěvy termálního bazénu v Bormiu.
Osvětlené kluziště nedaleko centra Santa Catariny, takže nezapomeňte
přibalit brusle. 
Doprava do střediska a parkování:
Nejjednodušší přístup je přes Švýcarsko a Livigno. Dá se také jet
přes Berninapass a Tirano. Případně po italské dálnici a Paso Tonale do
Tirana - nejdelší a také nejdražší varianta.
Jeli jsme ve zkráceném termínu, takže v neděli byl provoz velmi
příjemný a při návratu jsme nemuseli řešit provoz tunelu Munt la Schera
mezi Livignem a Švýcarskem. Ten funguje ve všedních dnech na semafor. V
sobotu je však několik hodin pouze jednosměrný a může být problém se k
němu ráno dostat včas. Pak nezbývá, než čekat do večerních hodin v
Livignu, kdy se tunel ve směru do Švýcarska opět otvírá.