Sjezdovky:
Areál je rozlehlý podle mapy i ve skutečnosti. Přímo nad Alpe d'Huez
jsou sjezdovky především mírné, zelené a modré, v ostatních částech
areálu už je ale výběr pestřejší a z nejvyšších vrcholků spadají i
sjezdovky černé.
Narozdíl od Les 2 Alpes zdejší mírné sjezdovky jsou většinou opravdu
sjezdovky, nikoli pouhé přejezdové cesty. Zelené sjezdovky jsou tak
široké, že se na nich dá luxusně carvovat i v případě, že se po nich
vlní had začátečníků. Jen je nutné počítat s tím, že lyže opravdu
neovládají a instruktoři moc ohleduplnosti taky nepobrali. Zvládnou svým
„hadem“ zabrat celou sjezdovku bez ohledu na její šířku.
Z červených sjezdů bych vypíchla ten z Dôme Des Rousses po sjezdovkách
Bartavallesa Alpette, který má převýšení bezmála 1 500 metrů.
Důvodem pro návštěvu Alpe d'Huez by kromě volných terénů měly být
zdejší černé sjezdovky. Sarenne je s udávanou délkou 16 km údajně
nejdelší černá upravovaná sjezdovka na světě. Má sice luxusní
převýšení přes 1 800 metrů, ale realita je taková, že černý úsek je,
když už, tak jeden krátký a zbytek sjezdovky je modrý a v dlouhém dolním
úseku zelený, zcela plochý. I o té délce trochu pochybuji...
Pomyslným bonbónkem je sjezdovka Tunnel. Je přístupná 200 metrů
dlouhým tunelem vyraženým ve skále roku 1964. Po výjezdu z tunelu nás
čekaly nejen masy sněhu, ale také extrémně strmý a po častém sněžení
také značně boulovatý svah. Dorazila sem i řada lyžařů, které stav
svahu očividně vyděsil. Jeden pád v prudkém úseku pak může znamenat
nekoordinovaný skluz až o stovky metrů níž. Cesty zpět není v podstatě
od chvíle, kdy se sjezdovka oddělí od druhé černé - Sarenne. Na jedné
straně tunelu jsou lavinové svahy s čerstvě sesunutými lavinami, na
opačné pak zmiňovaná sjezdovka. Osobně bych sjezdovku určitě už před
tunelem mnohem důsledněji značila. Není čas ztrácet čas, takže jedem. V
hlubokém sněhu je to dost adrenalin, dole u přibližovací lanovky už nám
rozhodně není zima.
Sněhové podmínky:
Luxusní. Ráno sjezdovky urolbované, navíc mnohem lépe, než rolbují v
Les 2 Alpes. Na neupravovaných sjezdovkách ležela vrstva rozježděného
sněhu a v prudkých úsecích byly velké muldy.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Páteřními přepravními zařízeními jsou kabinkové lanovky nebo
odpojitelné sedačky, výjezd je tedy poměrně pohodlný. Na málo
frekventovaných a odlehlých místech obsluhují sjezdovky neodpojitelné
sedačkové lanovky, tam jsou pak výjezdy pomalé, ale fronty se nestojí.
Zalidněnost:
Většina lanovek je ráno v provozu až od 9:00. Lanovek je ale tolik, že i
první jízdy jsou bez front. Bohužel ani zde, stejně jako v Les 2 Alpes,
nejsou včas k dispozici informace o tom, kdy bude zahájen provoz, například
u visuté kabiny na Pic Blanc byly informace, že sjezdovky jsou otevřené,
kabina taky jezdila, ale vozila jen pěší a nějaké VIP lyžaře, z běžné
fronty ale do lanovky nepouštěli. Až po hodině(!) čekání jsme se
dozvěděli, že je to z důvodu zvýšeného lavinového rizika a že zatím
nevědí, kdy bude kabina v provozu. Přitom stačilo to někam napsat, tu informaci
měla obsluha nepochybně už od rána... Narozdíl od Les 2 Alpes ale zde
uzavření horních částí areálu neochromí celý provoz, protože je zde
dostatek sjezdovek a lanovek i v nižších částech.
Doprava do střediska a parkování:
Příjezd do Alpe d'Huez byl bezproblémový, silnice byla i přes časté
sněžení jen mokrá. Parkovali jsme zdarma na menším parkovišti u letiště
skoro u sjezdovky.