Alpe d´Huez aktuální report z 08. - 15.02.2014

Sjezdovky:

Celý propojený areál je možné rozdělit do 3 hlavních částí - Vaujany/Oz, AdH a Auris. Centrální AdH je třípatrový areál, kde první patro nad ubytovacími kapacitami tvoří lyžařsky zcela nezajímavá plochá "mísa" se spoustou zelených sjezdovek, po většinu času až nebezpečně přelidněných, které je až na nutné přejezdy lépe se pokud možno vyhnout.

Ve druhém patře je už několik pěkných sportovních modrých a červených sjezdovek, resp. i 3 černé sjezdovky, v době našeho pobytu sice sjízdné, ale neupravované. Toto patro je již lyžařsky zajímavé a není již tak přelidněné. Doporučit mohu například členitou červenou Promontoire se dvěma černými variantami.

Třetí patro areálu už je ze strany před hřebenem tvořeno již výhradně černými, neupravovanými sjezdovkami, včetně známého Tunnelu. Toto strana je určena především pro freeride. Na druhé straně vrcholu Pic Blanc se nachází na ledovci několik sjezdovek, také převážně černých, a to opět včetně známé Sarenne s udávanou délkou 16 km. Obě tyto místní "atrakce" jsme si vyzkoušeli, ale za srdce nás rozhodně nechytly. U Sarenne je nutné počítat s velkým množstvím lidí, takže i přes úpravu se prudší pasáže brzy změnily v bouloviště. Po několika kilometrech černo-červeného hangu proměnlivého sklonu (ze kterého je mj. nádherně vidět na protější středisko Les 2 Alpes) se sjezdovka zlomí doprava a změní se v obyčejnou, velmi dlouhou a nudnou dojezdouvou zelenou, která zvláště pro snowboardisty může být při pomalém sněhu utrpením.

Tunnel je "sjezdovka", jejichž prvních 200 m je vystříleno do skály. A na tento tunel navzuje po krátkém traverzu sice značená sjezdovka, ale tato se od volného terénu liší pouze těmi černými tyčemi na okrajích. Na této sjezdovce rozhodně nečekejte žádné davy, protože větší část lidí, kteří před námi dojeli na konec tunelu, pak následně po pohledu na černý boulovatý svah pod sebou raději sundala lyže a šlapala zpět.

Nad AdH se ještě tyčí vrchol Signal, odkud již vedou o něco svižnější sjezdovky, přičemž směr do Villard Reculas je o poznání klidnější než centrální AdH a třeba Petit Prince s následným dojezdem až k expresní sedačce je nádherná carvingová dálnice. Za zajížďku, s logisticky složitějším návratem, také stojí sjezd ze Signalu (po červené vpravo) až dolů do Huez 1500, kde se naprosto prázdná široká modrá ve své spodní pasáži vine okolo serpentin znamých z alpských etap Tour de France.

Z pravé strany je na AdH napojeno expresní sedačkou přes strmé údolí středisko Auris, které je co sjezdovkového lyžování tím nejlepším, co celá oblast nabízí. Z vrcholu Signal de l´Homme se podél vrcholové rychlé sedačky přímo dolů řítí široké červené carvingové dálnice o téměř konstatním sklonu a s převýšením přes 400 m na délce okolo 1 200 m. Dolů do Aurisu vede členitá červená Escapade, jejíž lyžařský potenciál je bohužel zabitý tím, že není opakovaně a přímo dostupná z lanovky, protože Auris Expres je myšlen také jako návratová lanovka z AdH a horní stanici má přes kopec. V kotli nad Aurisem je několik spíše kratších, terénně pestrých a členitých modrých a červených sjezdovek. Obrovskou devizou této podoblasti je prakticky po celý den naprosté minimum lyžařů, které obzvláště vynikne na svižné a opuštěné červeno-modré Les Farcis.

Z druhé, levé strany, je na AdH napojeno středisko Vaujany/Oz. Přímo z Oz je možné se nad AdH dostat 2 sekcemi kabiny, pod kterými se vine dlouhá červená, v hodní části sevřenější a členitější, ve spodní širší a o konstatnějším sklonu. Stejně tak je lyžařsky zajímavá i druhá návratová červená sjezdovka do Oz - Alpette. Doporučuji si sjet do nejnižšího bodu areálu (1 120 m n. m.), kam je možné se dostat po černé La Fare, která se vine již mezi lesy a která spíše odpovídá barvě červené. Tato je také obvykle liduprázdná. Jen je nutné počítat s nutným přesunem k visuté kabině pomocí pomalých pulsačních kabinek. Oblast Vaujany je jednoznačně rodinného charakteru, protože některé páteřní sjezdovky jsou stěží modré barva tak, jak je zobrazeno v mapce, ale spíše zelené. Naopak 2 modré sjezdovky na samém okraji oblasti - členitá Edelweiss a ve své horní polovině ideální ploché carvingové hřiště Vaujaniate (bohužel s delším údolním dojezdem) svým sklonem již spíše odpovídají barvě červené, přičemž u této druhé je výslovné varování, že tato (sic!) modrá není vhodná pro začátečníky.

Celá oblast, ač rozsáhlá, je co do orientace nezáludná a velmi lehce zvládnutelná, navíc velmi dobře značená směrovníky ubytovacích lokací i sjezdovek, resp. světelnými tabulemi s aktuálními informacemi o provozu lanovek a sjezdovek, které jsou umístěny na hlavních průjezdních bodech. A zvláště přejezdy po trase Oz - AdH - Auris jsou oboustranně velmi rychlé, pouze oblast Vaujany je již trošku "bokem" a s větší časovou náročností přesunu do jiných částí areálu.

Sněhové podmínky:

V době našeho pobytu byl dostatek sněhu i v nejnižších částech areálu (zde samozřejmě podpořeno masivním umělým zasněžovaním, které je někde vytaženo až do 2 800 m n. m.), přičemž ve vrcholových partich masivu bylo přes 2 metry sněhu. K tomu ještě v průběhu týdne napadlo dalších 30 až 60 cm prašanu, což mělo za následek, že sjezdovky byly upravovány a otvírány postupně s tím, že zmíněné černé byly neupraveny a ponechány ve vetšině volnému ježdění, stejně jako některé červené propojky. Možná si je provozovatelé šetřili pro hlavní sezonu - francouzské prázdniny, které začínaly po našem odjezdu.

V posledních dnech pobytu i zde dorazily na únor netypické jarní teploty s výrazným odměkem a táním pod 1 500 m n. m. A v době odjezdu bylo v nedalokém Grenoblu dokonce +17.

Je nutné počítat také s tím, že areál má značné převýšení (přes 2 200 m) a díky jeho rozsáhlosti se tak sněhové a především povětrnostní podmínky mohou místně velmi lišit. To se týká hlavně lanovek na Pic Blanc, které byly po několik téměř trvale zavřené. Se stejným problémem se potýkala visutá kabina na Dome nebo dokonce i obě páteřní lanovky z AdH. V den našeho odjezdu zde panoval takový vítr, že v celé míse AdH dle tabulí zřejmě mimo cvičných vleků fungovaly pouhá 3 významnější přepravní zařízení a jednotlivá dílčí střediska byla od sebe zcela odříznuta.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Co se týká přepravních zařízení, tak celá oblast patří do mírného nadprůměru, kdy většina hlavních lyžařských tahů je obsloužena rychlými kabinami a sedačkami, z nichž, jak je ve Francii typické, je pouze jedna jediná s bublinami. Ale tak, jak se vzdalujete od centra AdH, postupně se kvalita lanovek zhoršuje a jejich stáří se zvětšuje.

Z obou stran AdH vybíhají páteřní větve návazných rychlých lanovek na Pic Blanc, které jsou v nejnižším patře posíleny ještě dalšími velkokapacitními sedačkami, nemluvě o možná více než desítce vleků. Třetí patro areálu je dosažitelné výhradně jen visutou kabinou a nebo modernějším, 2kabinovým funitelem, v obou případech pochopitelně s omezenou kapacitou. Na ledovci jsou 2 pomalé sedačky.

Slabinou AdH je spojení na Signal, kde jsou mimo rychlým pom jen 2 pomalé sedačky. Stejně tak spojení Huez 1500 a AdH je prostřednictvím sice zajímavé, ale pomalejší pulsační lanovky, ze které je nuné přestoupit na 2 návazné pomalé sedačky nebo na technicky zajímavé a stejně tak pomalé, na 3x zalomené "kýble".

V Aurisu je kopec přilehlý k AdH obsloužen rychlými sedačkami, v samotném centru střediska jsou opět jen ty pomalé.

V již zmíněném Oz tvoří páteř 2 rychlé kabinky a spojení na AdH také zajišťuje i další visutá kabina do 2 800 m n. m. V oblasti Vaujany jsou přepravní zařízení nejzastaralejší a veškeré sedačky jsou ty pomalé. Již jsem zmínil pomalé pulsační kabinky do Vaujany k visuté kabině, která je vzhledem k "místnímu provozu" kapacitně plně dostačující a bez front.

Zalidněnost:

Počet lyžařů je v tomto rozsáhlém areálu velmi proměnlivý, jejich největší počet je soustředěn v zeleném kotli nad AdH. Významný počet lyžařů je pak ještě ve 2. patře areálu nebo na Sarenne, ale oblasti Oz a především Auris a Vaujany jsou poloprázdné.

Stejně tak je to s frontami u lanovek. Nejvyšší riziko je u obou nástupních stanic v AdH, u bubliny prakticky po celý den (max. do 5 min.), a u obou lanovek na Pic Blanc, resp. u visuté kabin na Dome. U všech ostatních lanovek byl provoz plynulý, bez jakéhokoliv čekání nebo někdy zcela bez lidí. Drobná fronta se obvykle tvoří u návratové lanovky z Auris do AdH, kde část lyžařů nasedá nahoře a část teprve v dolní mezistanici, na dojezdu ze Sarenne. Naopak u kabiny z Vaujany se obvykle chvíli čeká, než se lanovka naplní dostatečným počtem lyžařů.

Občerstvení a aprés-ski:

Po celé oblasti (mimo nejvyšší partie) lze nalézt na sjezdovkách restaurace, i když ne v takovém počtu, jako je tomu v Rakousku nebo Itálii. Ale vzhledem k blízkosti lanovek k ubytovacím kapacitám se další množství občerstvovacích zařízení nachází ve výchozích stanicích v dosahu sjezdovek a lanovek.

Ceny jsou trošku vyšší: pivo 0,5 l od 5,20 EUR, káva od 1,50 EUR, čokoláda s panákem (Green chaud) 5,50 EUR. Denní menu od 12 EUR.

V Oz je to s aprés-ski velmi slabé (kluziště, lezecká stěna, bazén, restaurace), ale v případě ubytování v AdH bude asi málo věcí, které by zde člověk nenašel.

Doprava do střediska a parkování:

Dostupnost střediska (ne už tak vzdálenost z ČR) je vynikající, protože až na posledních 50 km z Grenoblu, je to po dálnici, přičemž snad jen posledních 8 km je po skutečné horské silnici.

Obdobně parkování je v Oz zcela bez problémů, protože ve vzdálenosti několika desítek až stovek metrů od rezidencí je dostatek bezplatných parkovacích ploch.