Sjezdovky:
Sjezdy k jednotlivým podareálům bylo dobré si užít dopoledne, odpoledne
již byl terén rozbředlý. Výjimku tvořila sjezdovka Casse du Boeuf s
vynikající kvalitou až do pozdního odpoledne, kde jsem také trávila
nejvíce času. Pak také sjezdovky okolo sedačky Bachas. Horní části
areálu byly v pěkném stavu celý den, za nejlepší bych zmínila asi Clot
Gauthier a oblast nad Serre Ratier. V části u Brianconu pak sjezdovky pod
sedačkou Prorel, jinak tato část není moc zajímavá a kabinku Prorel z
Brianconu jsem využívala jen pro nástup do areálu. Je zde také sjezdovka
Luc Alphand pojmenovaná po slavném lyžaři - dost obtížná, ideální ji
bylo projet hned ráno, kdy byla upravená. Úprava sjezdovek dobrá.
Sněhové podmínky:
Sjezdovky jsou převážně ve vysoké nadmořské výšce a i teď, v půlce
března, byly ideální, přestože bylo celkově dost teplo. Přírodního
sněhu i mimo sjezdovky dostatek, odpoledne ale už v dolních partiích
rozměklý.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Pohodlí pro lyžaře je jediné mínus. I když většina lanovek je
rychlých, je tu i dost krásných sjezdovek napojených na staré a pomalé,
např. Aiguillette nebo Yret. Všechny bez bublin a dost často zastavovaly. Je
tu i jedna "historická" kabinka Aravet, ale ta spíš slouží k přepravě
lyžařů nahoru, bydlících v části Villeneuve. Dolů vede jen ski-route
lesem. Nástupy na kabinky jsou dost zdlouhavé a nepříjemné, nejhorší je
kabina Prorel 1, kde musíte přejít štěrkovou cestou a pak přes most. Při
ubytování v Brianconu je tak lépe jezdit dolů z mezistanice kabinkou.
Zalidněnost:
Fronty se netvořily. Nejvíce lidí bylo v oblasti Grand Alpe a Serre
Ratier.
Občerstvení a aprés-ski:
Ceny asi na stejné úrovni jako v top středisku Les Trois Vallées.
Restaurací není tolik, jako bývá v Rakousku nebo u nás, ale zůstávají i
tak poloprázdné. Nad kabinkou Pontillas najdete odpočinkový prostor s WC,
jinak jich moc není. Raritou ve středisku jsou BBQ pointy - donést si
vlastní maso a opéct.