Sjezdovky:
Už při pohledu na mapu na webu to zde žádná velká hitparáda není,
nejezdí se zatím (oficiálně) na Langwied, ale nejezdí například ani
horní černé svahy u Maurerliftu a celkově celé střední patro areálu je
sjízdné / projízdné jen po hlavním "náměstí" v podobě modré č. 1, kde
je ještě o dost víc plno než normálně. Důkazem budiž to, že i na tomto
skoro rovném úseku byla již po obědě mulda vedle muldy. Na sjezdovkách to
zkrátka za moc nestálo, na druhou stranu byl již pěkně připraven horní
snowpark a ve středním patře skvěle upravená obří U-rampa. Díky bohu
alespoň v předchozích dnech napadl prašan, takže kdo se nebál, mohl si
zpřístupnit i oficiálně uzavřené svahy. Například sjezdovky č. 10 a 10a
byly na tolik vyježděné, že ani nebylo poznat, že nebyly upravené.
Prašanu zde ale bylo dost a nevyskytovaly se ani kameny, takže jsem tyto svahy
pod Kristallbahn jezdil ve finále asi nejčastěji. Samozřejmě nemohl chybět
ani adrenalin v podobě dojezdu na lyžích až na Langwied, pár odvážlivců
to zkusilo i po sjezdovce č. 11, ale zde byly už od startu velké kopy ze
sněžných děl, takže to nevypadalo zrovna lákavě ani bezpečně. Rozhodně
větší množství z nás odvážlivců volilo trasu určenou pro výšlap na
skialpech v podobě asfaltky vedoucí od Langwiedu ke spodní stanici
Kristallbahn. I v tomto patře byl přírodní sníh a sklon silnice je
konstantně mírný, takže to nebyl žádný velký problém. Na konci stačilo
sjet posledních 500 metrů k Langwiedu po sjezdovce, zde bylo tak nějak
nahrubo vyrolbováno zhruba na šířku rolby. Nicméně celkově nic pro
začátečníky a výsledkem jsou asi 3 vrypy ve skluznici, protože o kamínky
zde místy nouze nebyla.
Sněhové podmínky:
Obecně sněhu na otevřených svazích dostatek, areál udává nahoře
zhruba 50 cm, což není žádná sláva. Ale kamínky hlavně mimo otevřené
tratě, ledové plotny až v pozdním odpoledni a jen na pár malých úsecích.
Zato muldy byly takřka všude a to již od dopoledne, takže moc carvingu se
užít nedalo. Nejlepší úsek asi nahoře podél snowparku a pak pár
krátkých úseků pod Kristallbahn. Náladu ale spravovalo slunečné počasí
bez jediného mráčku, nahoře zhruba -3 stupně.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Jak jsem zmiňoval, zde není nic nového a přepravní park nadále stárne.
Není to zatím úplně kritické, ale většina lanovek již nějaké to
desetiletí pamatuje. Kotvy v horním patře pak s pohodlím nemají
společného vůbec nic. Plusem budiž například automaty na lístky u dolní
stanice, kde jsem permici zakoupil doslova za 10 vteřin a vyhnul se tak
frontám u kas, které byly minimálně na 10 minut. Toalety jsou zpravidla ve
stanicích kabinkových lanovek. Doprava nahoru a dolů je klasický
"dobytčák", tedy minimálně v exponovaných časech ráno a odpoledne. Ráno,
dopoledne i odpoledne posilovala dopravu z parkovišť Panoramabahn a asi do
oběda byla v provozu i čtyřsedačka Langwiedbahn.
Zalidněnost:
Bída a utrpení, ale nedalo se čekat nic moc jiného. V tuto nádhernou
listopadovou sobotu se vlastně v celém Rakousku zhruba od Kitzbühelu na
východ lyžuje jen tam, na Mölltalu a na Kitzsteinhornu. K tomu navíc
samozřejmě platí, že jde o nejbližší destinaci pro Čechy, Slováky,
Poláky, Maďary, ... Parkoviště klasicky plná natolik, že někteří
nadšenci parkovali i více než kilometr od kasy, ale kdo hledá, najde, takže
šlo zaparkovat i během dopoledne do 100 metrů od pokladen. U naprosté
většiny přepravních zařízení fronty na 5-15 minut. Výjimkou byly
Kristallbahn a Sonnenkarbahn, kde se nečekalo vůbec a byly tím pádem jasnou
volbou - podmínky byly stejně všude shodné. Rádo by se řeklo, že
zalidněnost k odpoledni ubývala, ale spíše ne, sám jsem nejel na lanovce
ani jednou. Nejdéle otevřené kabinky Gletscherjet stejně jezdí pouze do
15:40, což je také bída. I v 16 hodin jel po sjezdovkách dolů stále
víceméně had lyžařů.
Občerstvení a aprés-ski:
Otevřené asi vše, co zde je, ale nezkoušel jsem. V aprés-ski barech to
žilo, a to jak v Alpincentru, na Langwiedu i u pokladen.
Doprava do střediska a parkování:
Z asi 50 km vzdáleného gasteinského údolí vcelku bezproblémová cesta
po hlavních silnicích, místy i čtyřproudých, za překvapivě nízkého
provozu. Zpět v podstatě stejné. Předchozí den z Prahy přes Vimperk,
Pasov, Hallein asi za 6 hodin, bez potřeby rakouské dálniční známky.
Klasické zdržení u stále rozestavěné A94 u Pockingu, jinak bez kolon.
Silnice z většiny suché, sníh nikde. Parkoviště jsem již zmiňoval,
ubytovaní v Kaprunu a Zell am See tradičně hojně využívají skibusy, ty
(podle mě nově) jezdí jako kloubové autobusy, aby pobraly co nejvíce
lyžařů.