Jake lyze si pujcit? (strana: 5)

Ještě vám to ohledně kondice trochu zkomplikuji. Pořád tady padá argument „v cíli závodů“ Máme tady ale taky tréning. Tak si představme takový průměrný tréning SG. Nejdřív komplexní rozcvičení, potom rozježdení, následuje několik ostrých jízd 2km dlouhých v řadě a potom doježdění a uvolnění. Pokud budeme v oblasti vrcholového lyžování, odpoledna následuje druhá fáze v tělocvičně. A tak den za dnem celý podzim…

Pro ivana ski – jeden jako druhý bychom chcípli během Hirscherovi rocvičky na startu. Ta by bohatě stačila sama o sobě.

>> #118, ivan-ski, 09. 01. 2015 12:52:26

Já bych to až tak beznadějně neviděl, pár hobíků by se jistě našlo, kteří by na to fyzičku měli, ale tyto výjimky jen potvrzují pravidlo, že bez výborné specifické fyzické kondice nelze dělat žádný sport dobře ani na amatérské závodní úrovni. O sjezdovém lyžování to platí také, i když fyzičku na většinu jiných aerobních sportů na vrcholové úrovni asi opravdu nemají.

Navvy reagoval som na toto:

Kolik hobíků asi tak vydrží na závodních lyžích celou trať slalomu SP v plném tempu a závodní technikou? Moc jich myslím nebude.

Hobikov bude 0.

1. Hobici nemaju zavodnu techniku.
2. V plnom tempe by mohli lyzovat ak by to vedeli a platil by bod 1.
3. Celu trat maju problem v plnom tempe a zavodnou technikou zijst aj samotni WC pretekari. Seriozny aj ked nie neriesitelny problem s tym maju borci na urovni EC. A vsetko nizsie je z pohladu WC standartov len taka lepsia/horsia imitacia, ale netvrdim ze aj to nemoze mat vysoku uroven.

Pokial by hobik/samouk isiel do WCSL naplno, v zmysle svojho kondicneho maxima, ako to vidno napr. na Hirscherovi, v SL by skoncil rychlo, v tazsom slalome je moj odhad 1–2 brana, v akomkolvek zjazde by sa zabil.

Ako sa to da zjednodusit pri inych sportoch, kolko vydrzis s top maratoncom,plav­com,cyklistom,a­tletom, tak kolko vydrzis s Hirscherom na jeho trati skratka nejde. Odpoved je 0.

>> #113, kokoska.rokoska, 09. 01. 2015 11:48:22

Chybu vidím v definici kondice. Tvoje příspěvky na mne dělají dojem, že jsi zúžil kondici na vytrvalost. Navíc celkem slepě interpretovanou několika ukazateli, které bez dalšího jsou jen částečnou informací, viz VO2MAX a některé další. A ani vytrvalost není jen o přepravní kapacitě dýchacího a oběhového systému. To je, jako bys posuzoval auto jen podle výkonu. Nebo obsahu palivové nádrže. Ale k tomu musíš přidat, jestli je to osobák, nebo náklaďák, jak je zpřevodovzaný, jaké má zrychlení, jakou hmotnost, jakou životnost součástek, jak je odpružený, atd. Kromě toho i vytrvalostní kondice je pro někoho překvapivě pro sjezdové lyžaře potřeba, aby vůbec vydrželi tréninkovou zátěž. Jinak přijedeš za drahé peníze a ledovec do 3000 +, dáš 2 jízdy a můžeš jet zase domů. A o dvoutýdenních soustředěních si můžeš nechat zdát…

Takže pokud zužuješ kondici na ukazatel VO2MAX, tak určitě sjezdaři nedosahují hodnot triatlonistů a cyklistů například. Ale takto já kondici nevnímám, i když k tomu řada diskuzí na amatérských cyklistických fórech svádí. Ale mnohdy se tomu usmívají i trenéři vytrvalostních sportů.

Nicméně nikomu lyžování bez kondice nevymlouvám. Vždyť je to zábava. Jen nemůže chtít dosahovat výkonů, kterých dosahují ti, kteří tu kondici mají.

I

>> #123, ivan-ski, 09. 01. 2015 17:23:46

Jako hobík si troufám říct, že ve sjezdu na Birds of Prey bych vydržel do prvního mezičasu (cca. 25s) živý a kdybych měl kvalitní materiál, ani bych neudělal ostudu. No a třeba ve slalomu v Levi bych taky přežil víc jak 2 branky. Zodpovědně ale musím říct, že ani jedno ani druhé bych nedokončil. V prvním případě bych za prvním mezičasem zbaběle zastavil a v Levi bych díky pistě jistojistě vypadl ještě před hangem (naštěstí) 

CzechSkier: prejav mas fakt dobry, diplomaticky. Ak nie prezident tak top hovorca z teba moze byt aj hned. Inak samozrejme suhlas, nadmorska vyska je len bonbonik navyse, tam sa casto blije aj bez dovodu a nie pri zatazi a rychlostiach 80+ km/h s prdelou na lade :)

M47: to je dobry postreh k vytrvalosti. Samozrejme ze to nejde brat ako 1 kolo SL trva minutu, tak staci trenovat na minutovu zataz. Tam musi byt vseobecna vytrvalost na vysokej urovni, aby cely treningovy cyklus vobec dotycny vydrzal. A to samotne este tiez nespravi z lyziara pretekara na svetovej urovni. Kto kam zajde vo WC nechcem sirit negativisticke myslienky ani nikoho odradzat, ale davat tieto trate na top urovni (nie ako Cuche pri svojej rozlucke) je trocha iny level, ako by si niekto myslel pri telke.

Kedze toto vlakno je o lyziach, dobry clanok od Ivana S. o zdravi a carvingovych lyziach. To len pre pozornost ak sa tu bez rozmyslu odporucaju lyze „najdlhsie ake zozenies“. Jazdit s prekrutenymi/vy­tlcenymi kolenami, co mimochodom tiez suvisi aj so vseobecnou silou a kondiciou, podla mna fun nikdy nebola a ani nebude.

>> #125, Martin47, 09. 01. 2015 21:16:12

„Birds of Pray“

Je vidět že z té sjezdovky máš opravdu respekt a bez řádné motlitby bys na ní nevyrazil. 

Původní dotaz byl sice o něčem jiném ,ale nedá mi to. Určitě nemohu souhlasit s tvrzením,že pro sjezdaře je fyzička vlastně skoro zbytečná. Martin47 a CzechSkier a vlastně také ivan-ski v příspěvcích vysvětlili proč . K tomu bych jen dodal,že třeba tréninkové měření časů neslouží jen pro porovnání úrovně jednotlivých závodníků.Se zvyšujícící se únavou, a tím pádem zhoršujícími se časy je lepší toho nechat,dát nějakou volnou „pro radost“ , jít na oběd a pak odpočívat před odpolední částí tréninku. Jak píše CzechSkier na ledovci je to potom trochu drahá sranda dát 2 jízdy a jet dolů.Tedy bez kondice takový trénink jaksi bude přinejmenším na prd.Rovněž argument,že sjezdař-závodník je po dojetí do cíle vlastně v pohodě je tak trochu mimo mísu. Po 60–70 bránach SL samozřejmě nepadne za cílem jako běžkař,ale že by byl úplně v pohodě , to určitě není.U GS,SG, DH ani nemluvě. Zrovna tak tvrzení,že úroveň kondice přímo nesouvisí s výsledky je přinejmenším poněkud vytržené z kontextu. Řekl bych,že z hlediska fyzické kondice a přípravy je sjezdařina jedním z nejkomplexnějších sportů.Samozřej­mě,že sjezdař se nemůže měřit se specialistou běžcem vytrvalcem,cy­klistou a podobně. Kdysi při čtení tréninkového deníku H.Maiera jsem pak četl i jeho výsledky testů ve srovnání s jinými sportovci a nevedl si vůbec špatně ani v porovnání s některými specialisty,když jsme u WC. No a mimo WC -kdysi jsme na jednom tréninkovém kempu udělali „horskou časovku“. Asi 5,5 km v podstatě jen do kopce.Na tom kempu byli i různí specialisti –cyklisti/ky,sprin­terka,tenista a pomíjím koulaře. Nad výsledky té časovky jsme potom dumali jestli třeba soudruzi od Casia někde nevyrobili chybu,například jestli jedny stopky nejdou pomaleji než jiné. Neudělali . 15 letá lyžařka(sjezdařka) nadělila specialistce cyklistce skoro o rok starší cca 16 buchet a mezi kluky ve stejné věkové katagorii by byla 4. Tedy vypovídací hodnota rozdělení toho jestli je sportovec vytrvalostní,rychlos­tní nebo silový je nulová.

>> #123, ivan-ski, 09. 01. 2015 17:23:46

No, když může na olympiádě závodit houslistka (a vůbec to nebyl nějaký extra průšvih), tak to nebude tak beznadějné. On nám na MS v běhu na lyžích startoval i ten černoch s technikou průměrného hobíka a také to nějak dojel. Musíme si uvědomit, že něco jiného je držet krok alespoň s těmi podprůměrnými a něco jiného je to vůbec sjet. A jakýkoli lepší výsledek je podmíněn i odpovídajícím tréninkem, který chce po fyzické stránce také svoje. Proto tvrdím, že odpovídající (výbornou) kondici potřebuješ i na vrcholový golf (nebo i ty šachy). A nakonec si musíme ujasnit, i pojem hobík. Já to mám seřazené v pořadí nesportující začátečník, sportující začátečník, nesportující rekreant, sportující rekreant, hobík, zapálený hobík, amatér, podprůměrný (vrcholový) závodník, průměrný (vrcholový) závodník a špičkový (vrcholový) závodník. Bez dobré kondice, i se slušnou technikou prostě nikdo trať závodu SP vůbec nesjede a s výbornou kondicí a jen slušnou technikou to nějak sjede, ale za dlouho a nejspíše spadne. Na aspoň podprůměrné závodní výsledky už musí být kondice velmi dobrá, aby jak správně píšeš, vydržel vůbec minimální nutný trénink a získal nezbytnou úroveň techniky. Mimochodem „Orel Edward“ se na můstcích na lyžích také nezabil, i když to byl opravdu spíše nadšený hobík.

>> #128, m3, 09. 01. 2015 22:02:19

Ono taky tahat v maratonu ty sjezdařský kila svalů navíc je poněkud hendikep.

>> #127, HonzA_, 09. 01. 2015 21:55:23

Dík hnidopichu, už jsem to zkorektnil.

>> #124, CzechSkier, 09. 01. 2015 19:42:14

Obávám se, že toho zúžení se, Ivane, dopustili i ti zmiňovaní autoři studie a zejména Cooper (a s ním americká armáda, evropské školství a spousta dalších pomýlených organizací). A totéž platí pro tu „slepou interpretaci“ zakladních kondičních parametrů.

Takže, s dovolením i bez, nechme si dojmy, ukažme studie a čísla. Má hovoří jasně. A nejde jen o VO2MAX, ale i o pro ostatní údaje. V hodnotě VO2MAX lyžaři paradoxně zaostávají nejméně, neb díky nadmořské výšce získají nemálo tak-nějak-zadarmo.

Nezanedbatelné procento trenérů vytrvalostních sportů, jejichž svěřenci minimálně v české kotlině a lépe v evrospké, nečeho dosáhli osobně znám. Řekni/naznač mi prosím (klidně jako PM), kdo konkrétně se smál a já ho zkusím podrobně vyzpovídat a svolí-li, kompilát sem hodím.
A promiň Ivane, ale argumentace o úsmívajících se trenérech je obdobná výroku „A já mám vetšího tatínka.“.


>> #128, m3, 09. 01. 2015 22:02:19

Nezlob se, ale zatím nikdo nic nevysvětlil. A ani Ty. Dodej studie a čísla (třeba zrovna Maierova – ta co jsem narychlo vygooglil nebyla nic-moc, narozdíl od Stenmarkových). Zbytek je mlácení prázdné slámy.


>> #120, valerius, 09. 01. 2015 14:24:12

Bingo! Díky!
Celý Tvůj příspěvek je z mého pohledu hezkým shrnutím a tučně zvýrazněné by si měl každý (viz níže) před spaním opakovat.

 

Já chápu, že každý brání své sportovní vzory a snaží se je glorifikovat. Ale vše by mělo mít své meze.
Snaha přesvědčit svět, že nejlepší lyžař (koulař/badmin­tonista/kajakář) je automaticky zároveň nejlepším vzpěračem, maratoncem, šachistou, kuchařem a politikem je přinejmenším naivní, velmi často navíc úsměvná…

>> #132, kokoska.rokoska, 09. 01. 2015 22:52:26

Ještě musím dopsat sám za sebe: Kromě Valeriuse (jak Tě správně skloňovat? Valeria?) a Kraba (byť napodruhé, zato však velmi podrobně) všichni ostatní zcela minuli gro diskuse/sděle­ní/sporu.
A tím je zaměňování podmínek nutných kontra postačujících a cíle kontra prostředku.
Mě to až připadá, že se nemálo lidí prostě jen „chce hádat“. Buď z principu nebo proto, že dostatečně neuctívám jejich lyžování/lyža­ře/lyžařku.

Prolog na TdF 2003, 6.5km vitaz Bradley McGee (Australia) 07:26 Hermann Maier 08:45

Kokoska ty sa tu uz zufalo chytas vsetkeho a kazdeho kto sa ta snazi aspon trocha tahat z hovien. Valerius tu napisal ze kondicia nie je ciel ale prostriedok. Co mimochodom nie je ziaden zazracny objav, to viac menej plati v kazdom sporte. Ty si napisal ze kondiciu netreba, tak bud si retardovany a nevies co pises, alebo idealne radsej k tomu uz nepis ako som ti na uvod odporucil, lebo co veta to pruser. Ake studie, co kto zhrnul? Meles same pitomosti, az sa to neda citat. Ziaden trener ani nikto na urovni nebude s tebou o tomto argumentovat, toto je z tvojej strany skratka cvokhauz.

>> #134, ivan-ski, 09. 01. 2015 23:07:51

Zdravím hulvátskou sekci, Ivane-ski!

Možná je to pozdní hodinou, ale seš si jist, žes přesně tohle chtěl postnout? Důkazivo, že HM na kole nezajel nic-moc i když jel jen sranda-prolog, zatímco ostatní měl před sebou dalších více než 3 tkm?

Ale hlavně, vraťme se k meritu věci. I kdyby HM tu časovku vyhrál o 5 minut, co to znamená? Nic – viz zmiňovaná studie; jistě jsi ji četl. A o to tu jde. Buď předlož jinou oponentní, nebo exaktně rozporuj tu předloženou.

Kokoska, keby HM vyhral tu casovku o 5min, teda v case 2min, mal by priemernu rychlost 190 km/h, to by naozaj nic neznamenalo. Co to je sranda prolog, ze trva len 7min? Potom Streif musi byt este vacsia sranda lebo ten trva len 2min :) A oproti cyklistike kde prejdu 3tkm to asi ani nie je sport :) K tomuto chces predlozit daku oponentnu studiu? Je mi jasne ze Hermann nemal taku kondiciu ako ty alebo hociaky iny rekreacny cyklista, ale bol on vobec sportovec? Hulvatstvo beriem spat, zase si ma raz dostal. Z tohto sa neda robit uz ani sranda.

Zdravime Vas ,lyznici.

Prepacte ze na chvilu prerusime Vasu ctenu debatu,ale potrebujeme poradit.

My tu na Hornych Uhroch tolko snehu jak Vy ,nemame.

Kedze casu mame habadej,tak robime vyskumy.Teraz prave prebehol jeden,na ktory nam priklepla tot ta euro komisia grant.Nazov mal,aku vydrz ma trenovany kon?

Ale k meritu veci.

Jano Mruza,tot z Topolcianok,ma kona,stajeraka,kva­litneho,stvorroc­neho na stahovanie dreva.Kon sa vola Mruza,sak jak inak?

Kon v plnej sile,tridsat kubikov za den nastahuje jak nist.Dokonca sa traduje,ze nastahoval 28 kubikov,pri poslednej fore mu Jano hodil este osem,a kedze uz mal riadne nakupene/jano,kone nepiju/,tak zaspal.Konovi bolo dlho,tak zapal aj Jana a vsetok naklad miesto do depa,natiahol az pred krcmu,jak bol zvyknuty s Janom.

Takze trenovany,spickovy kon.

Druhy kon,Elisa/nesmejte sa,podla nariadenia eukomisie c 242 ods3 musi mat 4 percenta koni meno ako kobyla.Ziadne diskriminacie./

Elisa je spickovy dostihovy kon,spickovo trenovany,pri­pravovany na Velku Pardubicku.Plno­krvnik.4 rocny­.V plnej sile.

Takze,nas vyskum/s grantom/ sa venuje problematike,ci mozu spickovo trenovane kone,z rovnakeho okresu,v rovnakom veku,podat obdobny vykon,ked si prehodia role.

Proste ci Elisa navala tridsat kubikov,a Mruza zabehne Velku Pardubicku.

Ovsem,co sa nestalo.

Vyskum sme museli prerusit,a to z dovodu,ze Elisa po tretom kubiku zaerdzala,zatraslo ju,a na fleku skapala.

Uz je v salame.

Mruza sa zucastnil velkej Pardubickej,v plnom tempe /obisiel sice vsetky prekazky/ dobehol az pred Taxis,a tam ho dva metre pred nim/Taxisom/ nacisto jeblo.Na fleku.Este ze ho nejeblo v Taxise,to by uz mozno milovnici koni Pardubicku zrusili.A to by sme si my tu,nikdy neodpustili.

Takze ,uz aj Mruza je v salame.

Salam sa velmi vydaril,sme spokojni.

A teraz,otazka na Vas ,ctenych lyznikov,kde sme len preboha pri nasom vyskume,zrobili chybu.Poradte prosim,my uz s tym nevieme hnut,a komisia pyta vysledky.

Tak tolko,vopred za celu vyskumnu bunku z Uhrov dakuje

Caute Harry

P.S.Dopoculi sme sa,ze dobre trenovany lyziar,ma silnejsi kop ako kon.Sme v omyle?

>> #128, m3, 09. 01. 2015 22:02:19

„… kdysi jsme na jednom tréninkovém kempu udělali „horskou časovku“. Asi 5,5 km v podstatě jen do kopce.Na tom kempu byli i různí specialisti –cyklisti/ky,sprin­terka,tenista a pomíjím koulaře. Nad výsledky té časovky jsme potom dumali jestli třeba soudruzi od Casia někde nevyrobili chybu,například jestli jedny stopky nejdou pomaleji než jiné. Neudělali . 15 letá lyžařka(sjezdařka) nadělila specialistce cyklistce skoro o rok starší cca 16 buchet a mezi kluky ve stejné věkové katagorii by byla 4. Tedy vypovídací hodnota rozdělení toho jestli je sportovec vytrvalostní,rychlos­tní nebo silový je nulová.“

Protože se jedná o jednotlivé měření bez opakování, statistický vzorek čítá jednu osobu a jedno pozorování, jako takový je nevyhodnotitelný, neporovnatelný a jeho vypovídací hodnotu nelze oprostit od individuálních dispozic lyžařky. Pro jakékoliv zobecnění je tedy nepoužitelný bez velkého „PRAVDĚPODOBNĚ“.

To, že cyklistku pokoří na kole někdo z jiného sportu (již vzpomínané Sáblíková a Drahotová) na jednorázovém závodě lokální úrovně není nic úplně zvláštního. Jde o to, jestli to může platit i pro lyžování.

Sprinteři neměli šanci už z podstaty svého zaměření, 5,5 km a navíc s převýšením pro ně byl skoro maraton, jejich silová vytrvalost na půl hodiny či kolik souvislého výkonu není stavěná.

Tím se dostávám k tomu, kolem čeho se tady krouží, kecy o WC alias SP necháme stranou, je nám většinou příliš vzdálen a nedostaneme se k dostatečnému množství vypovídajících a porovnatelných dat.

Tebou prezentovaná data pocházejí z nějakého sportovního klubu nebo soustředění republikové úrovně. Ta dívčina PRAVDĚPODOBNĚ měla natrénovánu jak vytrvalost silovou, tak obecnou, na úrovni jakéhokoliv přítomného atleta (předpokládám odpovídající úrovně). Navíc se její specifická příprava (silová vytrvalost) přesně trefila do požadované zátěže při běhu do stoupání, nejspíš nikterak vražedného – fyziognomie běžců do vrchu je celkem jednotná a od lyžařské se liší – na druhou stranu: v patnácti ještě nejsou fyzický vývoj a adaptace na disciplínu zdaleka ukončeny.

Měla každopádně našlápnuto k tomu někam to v lyžování dotáhnout. A kdyby se jí náhodou nevedlo v lyžování, PRAVDĚPODONĚ mohla zářit i v jakémkoliv jiném sportu, ve své kategorii by ostudu neudělala, dokud by nedosáhla antropometric­kých/genetických/fy­ziologických limitů potřebných pro absolutní úspěch v disciplíně. Ani ty ale neplatí pro všechny a vždy – viz Ussain Bolt.

>> #137, Harry, 10. 01. 2015 04:53:42

Kušuj. Za kolik prodáváš ten salám?

>> #137, Harry, 10. 01. 2015 04:53:42

Harry, tak to je mi opravdu záhadou. Zajímalo by mne, jestli někdo zkušenější přijde s možnou příčinou tohoto tristního výsledku.

Napadá mne jeden odborník – pár lidí ho tady osobně zná pod přezdívkou „európsky pohár“, ale bohužel nevím jak se s ním spojit. Tam by odpadla i jakákoliv jazyková bariéra.

„P.S.Dopoculi sme sa,ze dobre trenovany lyziar,ma silnejsi kop ako kon.Sme v omyle?“

Ne, podle se rozhodně nepletete. Já bych (pokud vám v grantu ještě zbyly nějaké peníze a kůň), navrhoval následující experiment – obalit kopyta slámou a potom je nechat do sebe navzájem kopat. A ten, který vydrží déle stát, má silnější kop…

>> #137, Harry, 10. 01. 2015 04:53:42

Hlavní chybu jste udělali, že jste s Mruzem běželi Pardubickou opáčně, protože Taxis je prakticky na začátku. Nedivím se, že tomu koni jeblo, když musel skákat příkopy s proutěnkou vzadu. Svindal by měl asi taky dost kdyby musel na lyžích absolvoval bruslením Streif do kopce. A tý nebohý kobylce jeblo z toho, že jste na ni navěšeli tažný postroje na chlaďase, ty jí pochopiteně byly strašně velký (do chomoutu nejspíš kopala kolenama) a ona to jako ženská neunesla. TomaSovi a Krabovi by taky jeblo z lyžáků o tři čísla větších.

>> #127, HonzA_, 09. 01. 2015 21:55:23

Není nad to se před lyžováním pořádně pomotlit. 

>> #138, ˘Ö˘Krab, 10. 01. 2015 07:29:07

Ona běžela do kopce vedle kola?

>> #140, Martin47, 10. 01. 2015 09:22:50

Hlavní chybu jste udělali, že jste s Mruzem běželi Pardubickou opáčně, protože Taxis je prakticky na začátku. Nedivím se, že tomu koni jeblo, když musel skákat příkopy s proutěnkou vzadu

Doprcic.Hned nasej vyskumnej bunke bolo podozrive,ze jak boli trenovane tie ostatne kone,ked hned po starte sme im prudko unikli,dostali sa do cela,a ziadny kon nas ani naznakom neohrozoval.

Sak sme to hned aj zapili,ja tiez o Mruzovom boji na Taxise viem len z rozpravania ostatnych clenov,co su trenovanejsi v chlaste.

Diky za rady,moc mudrejsi sme neostali,ale bunka sa jednoznacne zhodla,ze kone boli PRETRENOVANE.

caute,Vas Harry

>> #141, fischerbl, 10. 01. 2015 10:00:38

„Není nad to se před lyžováním pořádně pomotlit.“

Holt s Martinem47 držím basu!

>> #141, fischerbl, 10. 01. 2015 10:00:38

Původně jsem si vyložil z nepozornosti tak, že do kopce běželi. Pak jsem ale upravil podle slova „časovka“ a tohle mi tam nějak zůstalo. O relativitě jízdy do táhlých stoupání víme i já i Kokoska své, bráno hrubým porovnáním parametrů (BMI, W/kg) by mi měl ujet na 100 metrech, ale vždycky mu to trvá skoro kilometr.

Výživné vlákno na téma „Jaké lyže si půjčit?“ .

>> #130, Martin47, 09. 01. 2015 22:24:46

Tak nějak…

>> #132, kokoska.rokoska, 09. 01. 2015 22:52:26

My o koze ,sousedi o voze.Na tom příkladu jsem chtěl ukázat to,že nutně neznamená že sportovec trénovaný směrem ke své specializaci nutně nemusí být v některých případech lepší než třeba alpáč.Nic víc,nic míň.

Vznikly i jiné studie ,které vedly ke změně parametrů lyží.Ještě to neznamená,že jejich závěry byly správné.Tím neříkám,že ta zmiňovaná je taky na prd.Po tréninkovém deníku a těch výsledcích se popídím,tedy musím pořemýšlet komu jsem půjčil.

S tvým hodnocením zvýrazněného textu Valeriuse v postu 20 naprosto souhlasím.

>> #138, ˘Ö˘Krab, 10. 01. 2015 07:29:07

Jak píšeš.Uvedl jsem to jen jako příklad.Dívčina je sportovně založená a šel jí jakýkoliv sport ,tedy kromě míčových.Myslím,že zrovna na kolo měla zřejmě víc „správných buněk“ než leckterý cyklista – specialista.Asi by měla dobré výsledky skoro v čemkoliv jak píšeš,ale škola dostala přednost.

>> #132, kokoska.rokoska, 09. 01. 2015 22:52:26

Ahoj,

abych to správně pochopil, chceš opustit dojmy a konfrontovat studie a čísla, a ode mne očekáváš, že v Krabově vlákně vyhledám věrohodně vypadající studii, tu si prostuduji, dovodím si logické postupy a argumenty, které Tě vedly k závěru, že „kondice není pro lyžování nezbytná“ a tyto závěry buď zpochybním jinou studií, nebo naopak argumenty přijmu a přiznám svoji chybu. Chápu to správně? No upřímně řečeno, do druhé varianty se mi moc nechce, protože to bych pak musel být poslem špatných zpráv, a všem (nebo alespoň spřízněným lyžařům) sdělit, že léta naprosto marní čas a peníze na něco, co pro ně není nezbytné, místo toho, aby se soustředili na důležité věci. A to by pak byli strašně smutní, a to já nechci, nebo by si (pravděpodobnější varianta) o mně pomysleli, že jsem se totálně zbláznil, což by mi mohlo být jedno, ale není, protože se občas potřebujeme. Zároveň by ode mne bylo poctivé upozornit všechny, kteří varují rekreační lyžaře, že nedostatečná kondice často bývá příčinou mnoha zranění, že tomu tak není, a že by to neměli nadále dělat. Takový osud mi přeci nepřeješ, nebo ano? Takže mi asi zbývá první varianta, ale nejsem si jistý, jestli mám motivaci a čas k tomu někoho přesvědčovat, že kondice je k lyžování nezbytná (protože ustoupit přeci nemohu, to snad vzhledem k předchozímu vysvětlení chápeš…).

Dále jsem pochopil, že bych Ti měl poslat kontakty na moje známé, a upozornit je na to, že jim budeš telefonovat, aby sis s nimi vyjasnil jejich, mnou parafrázovaná tvrzení. Takovou máš představu?

Abych mohl posoudit, jestli se pan Cooper spolu s americkou armádou dopustil zúžení, musel bych někde vidět jejich tvrzení, že kondice = vytrvalost, nebo ještě lépe kondice = VO2max. To jsem zatím nikde neviděl. Cooperův test znám z dřívějška (dneska se stále častěji používají modernější testy) jako jeden z testů zaměřených na vytrvalost, který je součástí baterie kondičních testů. Tedy testuje jednu ze složek kondice. O americké armádě už nemám vůbec žádné zprávy, nicméně pokud by kondiční přípravu měli zaměřenu jen na vytrvalost, měli by možná změnit strategii boje na to, že s nepřítelem se nebudou pouštět do boje muže proti muži, ale obklíčí ho rychlou chůzí, nebo dlouhotrvajícím pomalým během.

Jestli všichni (kromě Valeriuse a Kraba jak píšeš) minuli podstatu diskuze tím, že se dopustili záměny podmínek nutných kontra postačujících, také nevím, protože mi není jasné, jak je to myšleno. Mluvíme o tom, jestli je kondice nutnou/postačující podmínkou lyžování? Pokud ano, máme čtyři možné kombinace těchto podmínek. Předpokládám, že nepovažuješ kondici za postačující podmínku lyžování, protože evidentně existuje masa lidí s výbornou kondicí, kteří lyžovat neumí. Tím nám dvě varianty padají. Zbývají varianty, že to není ani nutné ani postačující, což zastáváš Ty (protože tvrdíš, že kondice nutná není), a druhá, že je to nutné (alespoň v určité míře i pro rekreační lyžování), ale ne postačující, což zastávají ostatní. Takže se asi nejedná o pletení pojmů, ale o odlišný názor. Akorát to nevyjadřují takto, ale někteří jadrnějšími pojmy.

Já, jak již jsem jednou psal, považuji kondici jako nutnou pro lyžování, pominu-li extrémní situaci, že k lyžování stačí si nazout lyže a boty, a nepotřebuju ani kondici, ani techniku a prostě nějak jezdím.

Za součást kondice jsou považovány:

1. Kapacita energetických systémů (dýchací a oběhový) a to jak v režimu aerobním, tak i v anaerobním
2. Síla – maximální síla, výbušná síla, reakční síla, silová vytrvalost
3. Rychlost
4. Pohyblivost
5. Centrální nervová soustava a koordinace

Každý sport vyžaduje jinou strukturu kondice, nicméně vytrvalost je základem i pro všechny ostatní, a aerobní vytrvalost je důležitá nejen sama o sobě z důvodů, které tu už zazněly, ale i pro anaerobní trénink. Obdobné rozdělení kondice najdeš asi ve všech odborných textech týkajících se kondiční přípravy sám, pokud budeš mít zájem. Z českých autorů můžeš hledat třeba Dovalil nebo Perič. Určité dělení je taky zde http://is.muni.cz/…priprava.pdf

Pro rekreační lyžaře navíc aerobní vytrvalost hraje poměrně vyšší roli oproti závodníkům, protože způsob rekreační a sportovní jízdy nezpůsobuje takový nárůst laktátu, jako u závodníků.

Co se týká ukazatele VO2max, na webu je něco třeba tady: http://www.sportvital.cz/…asi-kondice/ Samozřejmě je i celá řada kvalitnějších materiálů, které ale nemám v digitální podobě.

Toto všechno jsou ale jen zjednodušené a nepřesné teoretické argumentace, protože na internetovém diskuzním fóru to těžko může být jinak. Každý trenér lyžování, který má alespoň nějaké PRAKTICKÉ zkušenosti, nepotřebuje žádné studie zdůvodňující vliv kondice na lyžování. On totiž vidí na PRVNÍ pohled dopad jejího nárůstu nebo úbytku. Proto se fyzická kondice trénuje i během lyžařských soustředění na horách, protože absence takového tréninku se projeví. A neplatí to jen u vrcholových závodníků. Je to vidět i u malých, cca 6letých dětí, které přicházejí do oddílových náborů. Děti, které mají minimální lyžařské zkušenosti, ale mají dobrou fyzickou kondici, velmi rychle, v řádu týdnů, předběhnou lyžařsky děti, které kondici nemají, ale jsou na lyžařsky vyšší úrovni. A podobné zkušenosti jsou i u učitelů lyžování, kteří se zabývají komerční sférou.

Kromě praktických zkušeností je vliv jednotlivých složek kondice na lyžařský výkon sledován jednak prostřednictvím kondičních testů v terénu, a jednak ve spolupráci se sportovními a biologickými laboratořemi (v podstatě už od žákovských kategorií), kde se jednotlivé ukazatele měří, dlouhodobě sledují, připravují se podle nich tréninkové plány a sleduje se dopad na výsledek. A pokud se chci zabývat vlivem kondice na lyžování, je porovnávání lyžařů navzájem nebo s jinými sportovci (v našem případě třeba s hokejisty nebo fotbalisty) sice zajímavé, ale mnohem větší informační hodnotu přináší informace o dopadu kondičního tréninku jednoho konkrétního lyžaře na JEHO výkony. A ten je podstatný. Tím jsem se vyčerpal, doufám, že i ostatní diskutující, a můžeme jít tedy do tělocvičny.

Ivan

>> #107, Navvy, 08. 01. 2015 01:58:11

>> #108, ˘Ö˘Krab, 08. 01. 2015 08:06:34

Ahoj,

taky mám rád hobíky, protože jsou to srdcaři. Sám jsem taky hobík, i když někdy mi to už leze ušima – viz foto v příloze. Díky nim jsou hory pěkné, ne kvůli snobům u bufetu. Vytvářejí takový kolorit. Třeba Honza Verl se svým pobíhajícím mazlíčkem. To už je tradice. Nebo jeden děda z Krušných hor, který pořád jezdil s cigárem v hubě. Nebo servisák od amíků, který zdědil balík peněz (v mil USD)a přesto vstává brzo a do nocí někomu brousí lyže. A tak dál.

Taky rozumím důležitosti vybavení, protože to je nejlevnější a nejrychlejší cesta kupředu. Ale jenom ze začátku. A proto člověk snadno podlehne dojmu, že když první dobrou koupí udělal velký posun, udělá ho i s každou další koupí. Jenže materiál se tak rychle nevyvíjí. A trénink přeci nemusí být dřina. Jde o to, že lidi po absolvování hodiny nebo tréninku jsou často překvapeni, co s materiálem, který mají, můžou všechno dělat a že je to docela zábava. Doplnění dalšího páru lyží taky může být cesta, ale po pravdě řečeno, aby si člověk zvyknul na nové lyže a viděl rozdíl, musí něco najezdit. Takže pokud někdo každý víkend hobluje stejný kopec, může být další pár lyží vítaná změna. Ale pokud někdo najede 10 dní za sezónu, sotva se stihne rozjezdit na tom, co má.

Mně se právě často při diskuzích o materiálu vybavuje, když jsem jako kluk hrál závodně ping pong. Pořád jsme diskutovali, jaké potahy jsou útočné a jiné víc na rotace, a trenér nám říkal, že napřed musíme trefit ten míček, abychom to poznali, tak ať přestaneme kecat a mažeme hrát. Proto si dovolím někdy do diskuze tento pohled přinést. A pak taky, když vidím, že si útočný hráč na základě mylně pochopených parametrů vybírá obrannou pálku a naopak.

Mimochodem, všimli jste si, že u hobíků lyžařů se jakoby prohazuje ženská a mužská role?

Mně se vždycky líbil citát, že žena neví, co chce, ale nedá pokoj, dokud toho nedosáhne. Řekl bych, že u lyžování to platí především pro muže hobíky?

A stejně tak je to s nákupem oblečení. Zatímco žena pořád zkouší oblečení a pak nic nekoupí, a když ano, brzy ji to omrzí, a my muži z toho šílíme, protože my se osypeme, když musíme zkoušet jedny kalhoty, a když je koupíme, nosíme je do roztrhání, jen abychom už zase nemuseli něco zkoušet. Není to u lyží přesně obráceně?

I