Jak zúžit stopu v oblouku (strana: 3)

>> #60, kubaNGC, 29. 01. 2015 17:32:16

„Sleduji se zájmem toto vlákno,kde k dotazu jak zůžit stopu padlo už asi vše,co takhle jednoduše držet nohy blíž sobě ???:-P“

Chtěl jsem to napsat hned na začátku, ale je zábavnější sledovat jak všichni tápou.

>> #61, HonzA_, 29. 01. 2015 17:56:06

vsak ano, ale Milan da lyze k sobe a ty potvory se hned zase rozejdou. to se prece bezne stava …u zacatecniku pri druhem az patem dni lyzovani (dle jejich vrozene obratnosti). Takze dejte tomuto vlaknu jeste tak jeden den a Milan se pres diskutovany problem dostane sam (aspon u 99,9% jedincu bez tezsiho postizeni to tak funguje)

Z tohoto vlákna bych zdůraznil:

CzechSkier

Drilování na mírném je dobré, ale lyžovat se tím nenaučíš. Je to dobré proto, aby sis v malé rychlosti, kdy jsi schopný sám vnímat a kontrolovat, co děláš, srovnal všechno v hlavě. A dostal určité věci do podvědomí. Nic víc a nic míň.

Krab

Na mírném pak provádí přehnané pohyby bez vyvolání/vyčkání odpovídající reakce lyží od podložky, proto se tam chyby projeví více. Vajíčkem se navíc zbavuje maskovací funkce vertikálního pohybu, tak to vypadá, jak to vypadá. (Proto je také vajíčko výbornou průpravou i indikátorem

TNS

a aký si mal z tej jazdy pocit?

Harry

je to par naseba spravne nadviazanych pohybov,ktore ked su spravne prevedene

Zde bych jen doplnil a správně načasované.

>> #62, Gravedigger, 29. 01. 2015 20:51:08

Napadla mě ještě jedna možnost, i když nevím jestli u Milana připadá v úvahu. Měkká, či vyměklá lyže prostě na vnější hraně tolik nedrží a nevede tak dobře stopu. Tím spíše, jsou li ještě tupé hrany. Jistota na dobře hranící lyži je prostě úplně jiná a člověk si pak i lépe pohlídá šířku stopy (možná to za něho udělají lyže tak trochu i samy.).

>> #60, kubaNGC, 29. 01. 2015 17:32:16

jednoduše držet nohy blíž sobě

Dobrá rada nad zlato.
Jakmile je lyže jednou zahraněná a zatížená, jede si dál podle sebe a hnout s ní jaksi moc nejde, leda zase změnou zahranění anebo zatížení. Když se rozjede jinam, než její souputnice, neudrží ji souběžně ani párem volů, natož pak jedním. Leda, že by ji dotyčný odlehčil nebo odzahranil, ale to už jde v takovýchto případech většinou dost těžko.

>> #64, Navvy, 02. 02. 2015 13:41:00

No,u Milana to asi fakt nepripada do uvahy.

caute Harry

>> #64, Navvy, 02. 02. 2015 13:41:00

je sice pravda, ze jakmile lyzar trochu znejisti, tak jdou holene automaticky do Ackoveho postaveni, ale rozhodne nejde vic vahy na vnitrni, jak je to u Milana. To by se pak ta nejistota zmenila v jistotu velkych problemu.

>> #32, ˘Ö˘Krab, 28. 01. 2015 14:52:57

Ahoj,

asi jsem nezvolil úplně optimální přirovnání. Když o tomp řemýšlím, tak oni to ti motorkáři mají v tomto hledu trochu jednodušší. V podstatě mají proměnlivý poloměr lyží, který používají v závislosti na rychlosti (řídítka) a taky proměnlivou gravitační sílu (plyn). Takže to asi funguje v něčem jinak. Ale zajímalo by mne, jestli ti, kteří jsou nejlepší v dovednostech na parkovišti, jsou těmi, kteří vyhrávají Velké ceny. V lyžování to tak není.

Na druhou stranu bych nerad vypadal jako odpůrce jízdy a cvičení na mírném, je to přesně opačně. Dokonce si myslím, že menší děti by měly závodit na mírnějších kopcích, protože na těch současných se učí akorát brzdit. K různým cvičením na rovině používáme i bigfooty nebo slalomky (abych trochu podpořil MPS) Ale znovu opakuji, že lyžování je komplexní záležitost a jako taková vyžaduje komplexní dovednosti, a ty se na rovině nezískají.

I

>> #68, CzechSkier, 03. 02. 2015 11:16:28

*Dokonce si myslím, že menší děti by měly závodit na mírnějších kopcích, protože na těch současných se učí akorát brzdit. *

Vynikajúci postreh.Odmala treba deti učit obluk"urýchlo­vat",nie ho brzdit.

Toto je jeden z velkych nešvárov československeho lyžovania.Co sa za mladi naučíš,ako dorastenec a muž ako keby si našiel.:}

caute Harry

>> #31, MirekP, 28. 01. 2015 14:49:21

No jo, to já bych strašně rád. Jenže já žádnou takovou radu nemám. Kdybych ji měl, nebo ji měl někdo jiný, tak bychom s lyžováním byli někde jinde. Chápu, že mé příspěvky v některých případech působí demotivačně, obzvlášť když je píšu ve spěchu mezi závody a používám při tom přímočarý trenérský slovník, na rozdíl od velmi pozitivního intruktorsko-učitelského, na který rekreační lyžaři jsou zvyklí. (Je to proto, že cílem učitelské výuky je v první řadě dobrý pocit klienta, potom teprve výkon, neboť chválený klient má větší tendenci věřit ve větší pokrok, než ve skutečnosti dosáhl, což rozhodně neubírá autoritě učitele a je přínosem i pro obchod. Závodní lyžaři jsou ale vystaveni objektivnímu srovnání – u dětských kategorií to může být někdy snad i na škodu, přinejmenším pokud je to příliš často – a navíc na kopci při tréninku je strašně málo času a málokdo si může dovolit obětovat deset i více jízd na to, než závodníkovi dojde, že „nejezdí tak úplně správně“. Vycházím při svých komentářích ze zkušenosti, jak dlouho odstranění/na­trénování určitých dovedností trvá. A v některých případech je bohužel odpověď stejná, jako když se v Pelíškách Dušek ptá „Jak dlouho ještě?“. Tak když na takovou situaci narazím a navíc se domnívám, že obětovaný čas by nevedl k zásadnějšímu lyžařskému pokroku, tak to poněkud syrově napíšu.

Nevím, čím to je, ale přijde mi, lyžaři mají menší schopnost než v jiných sportech odlišit, co je základní a co velmi pokročilá dovednost. Takže mi to často připomíná situaci, kdy „krasobruslař“ se nějak otočí na bruslích a rád by dostal radu, jak skočit trojitého Axela. Vím, že je to opět syrově řečeno, ale cítím to tak.

Prostě někdy stačí poradit, že má bruslař při odrazu natáhnout více nohu, a jindy je potřeba psotupoval léta podle metodiky, která sepsaná vydá na knihu a DVD plné videa. A účelem fóra asi nemůže být publikování metodik a tréninkových plánů. Ale poku někdo má zájem, myslím, že nejvíce vyhovující metodiku pro rekreační lyžaře má Apul a myslím, že ji i prodává.

I.

>> #68, CzechSkier, 03. 02. 2015 11:16:28

Několik let jsem Na Markétě nezúčastněně sledoval, jak se učí jezdit plochá dráha, od úplně nejmenších špuntů. Protože tam je to o technice a hlavně o technice, tak ti dobří z parkoviště (v jejich případě škvárového hřiště se dvěma až čtyřmi kužely) měli jednoznačně navrch.
Kolega tvrdí, že to, co ukazuje v malých rychlostech kaskadér Sršeň, udělá kterýkoliv okruhový závodník, protože má na to vypěstovaný cit až do extrému. A krom toho má ještě vypínač mozku, který umožní jet v závodě na vítězství.

To se závody na zbytečně prudkém je od Tebe zajímavý postřeh. Navíc by se, když by se tolik nebrzdilo, trať tolik nerozbíjela, ubylo by podjetých branek, závody by byly regulérnější.

>> #71, ˘Ö˘Krab, 03. 02. 2015 11:52:47

No to není postřeh ode mne. O tom už se v cizině mluví dlouho a starý Záhrobský už to na svazu razil minimálně před 10 lety. A svoje děti taky učil klouzat, aby získaly cit pro skluz. Ale Čechy jsou Čechy, my prostě poznáme Hermanna Maiera už v kolébce a musíme si dokazovat, že náš odhad byl správný. Zajímavé ale je, že zatímco na republikové úrovni se kopce vybírají citlivěji i tratě se staví rozumněji, než na lokálních závodech. Ještě si pamatuji závody pro malé dětičky na telnickém slalomáku.

Co se týká postupného výběru kopců, jde o to, aby děti neustále musely řešit problém, že jim to nejede, a hledaly cit pro to, jak zrychlit, a ne, že jim to jede moc rychle. I

>> #72, CzechSkier, 03. 02. 2015 13:58:02

V této sovislosti snad abych připoměl svůj spisek (cca 20 hustejch stran s malůvkama), který jsem po konzultaci s mski, Ivanem, Bankama, Záhrobským a Krausem předložil v roce 2003 SL ČR.

CITUJI: *… b) Považuji za mrhání časem a financemi, když vidím, jak jsou při sportovním tréninku vedeny děti, které se chtějí stát (za obětavé podpory svých rodičů) dobrými závodníky a přitom jejch trenéři většinou ani nerozeznají základní chybné návyky, které je zastaví v jejich dalším vývoji. Stále pozoruji chyby a nedostatky, z nichž mnohé se opakují už desítky let.:

- trénink děti často začínají beze slova trenéra o tom, co se bude dít a končí jej bez pokusu o „rozbor“ toho, co a jak a PROČ dělaly…  - děti velmi špatně technicky vybavené (vesměs ohnutý měkký vršek, zadek nad lyžemi, X vedení lyží, přehnaný a ještě špatný vertikální pohyb …atd…) sjíždějí jeden obřák nebo dokonce slalom za druhým, aniž by jim kdokoli něco řekl, nebo je z branek vyvedl na kopec něco opravovat… (takže si chyby fixují a cestu k dobrému zvládnutí techniky prodlužují…)

• pokud od trenérů něco slyší, pak často rady, které se týkají nepodstatných věcí, nebo jsou zcela špatné z hlediska pojetí moderní jízdy na revolučně již několik let změněných lyžích jako například : T1=zaber, předklon, T2=zvedni se z(v) toho oblouku, T3=odděluj oblouk jeden od druhého, pohyb kolen dopředu shora dolů - dovnitř=takhle, T4=maximálně předsuňuj vnitřní nohu při výjezdu z oblouku.. (vše slyšeno v tomto století = v roce 2003 ve Špindlu a na Špičáku!!!......

DOPORUČENÍ M.J.: 3. přestat jezdit v bránách !!!!!!!!!!!!!­!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!­!!! 4. přejít na co nejmírnější svah !!!!!!!!!!!!!­!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! a teprve až bude správný postoj fixován (třeba i po týdnu či déle), postupně přecházet na příkřejší svahy – nebát se přitom spíše se vracet než předčasně postupovat dál 5. mít TRPĚLIVOST*

Ach jo.

>> #72, CzechSkier, 03. 02. 2015 13:58:02

Naprosto souhlasím. Tak je to nejen v lyžování. Hlavně ten druhý odstavec je přesný. Dokonce i v šachu se děti učí nejprve útočit (jestli se to dá takto srovnat).

>> #68, CzechSkier, 03. 02. 2015 11:16:28

>> #69, Harry, 03. 02. 2015 11:39:05

S trénováním a závoděním malých dětí,(typicky přípravka a žáci určitě mladší) to má více rozměrů. Jedna věc je trénování na vhodnějším mírnějším kopci.Ovšem bohužel většinou je nutné vzít to co ve středisku nabízí a ne to co by bylo vhodné.Samozřejmě ještě složitější to bývá pokud jde o trénování malých dětí a třeba juniorů.To je problém. automaticky.Jsou potřeba dva různé kopce,nebo pokud to budou žáci ,alespoň dvě různé tratě.Pokud jde tedy o trénink v brankách.U závodů to je z hlediska kopce dejme tomu trochu jednodušší,protože závody napříč přes kategorie většinou neexistují,pokud pominu nějaké lokální předháňky.I při dětských závodech asi těžko provozovatel střediska uzavře „dětský“ kopec pro nějaké závody,když tam provozuje třeba lyžařskou školu.Pravda je ,že na národní úrovni jsou většinou kopce přívětivější,nebo alespoň se vypouští nejprudší část kopce,(tedy dříve to tak bylo,netuším teď )pokud to lze technicky udělat- typicky vršek v Albrechticích. No a ten druhý rozměr trénování/závodění je tlak ze strany rodičů na trénink v bránách a závodní výsledky již od malých dětí.Většinou jde o argumenty (stojí to dlouhý peníze,tak ať jsou výsledky nebo závodit musí teď, na střední škole už to nepůjde atd.,atd.,atd­.)Vrcholem je,když se člověk dozví,že 9 leté dítě na týdením lyžařském zájezdu s rodiči jezdí 6 dní v kuse od rána do večera s nějakou svačinou(namazaný chleba venku u stolku a minerálka z lahve).Bez odpočinku,bez odpovídající relaxace a ještě s ním drtí červeno-černé kopce jak se pochlubili.No a hned následující den po návratu už cpou potomka do bran,protože o víkendu přeci budou závody,tak musí něco najezdit.Děs,běs… Není to jednoduché a s malými dětmi už vůbec ne.No a třeba zmiňovanej telnickej slalomák je i pro starší žáky až moc těžkej kopec,zejména pokud je technický sníh.A že tam uměj udělat nakloněný kluziště a ne kopec na lyžování.Mimochodem jsem zvědav jak a jestli ten kopec udělaj – tuhle zimu by tam měly být FIS-CIT slalomy.

>> #75, m3, 03. 02. 2015 18:50:36

„U závodů to je z hlediska kopce dejme tomu trochu jednodušší,protože závody napříč přes kategorie většinou neexistují,pokud pominu nějaké lokální předháňky.“

Práve taký pretek som zažil,kde nevypustili úvodný hang a išli všetky kategórie v jednej trati.Viac detí v kategórii super baby mali rodičia pripnuté na leash,inak by sa im rozgúľali z kopca.Ale už si nespomeniem,či to neboli len nejaké kvázi krajské preteky.

„No a ten druhý rozměr trénování/závodění je tlak ze strany rodičů na trénink v bránách a závodní výsledky již od malých dětí.Většinou jde o argumenty (stojí to dlouhý peníze,tak ať jsou výsledky nebo závodit musí teď, na střední škole už to nepůjde atd.,atd.,atd.“

Neviem to teraz už nájsť,ale raz som čítal výborný článok z U.S.A. kde sa viac trénerov v jednom známom klube rozhodlo,že rodičia im nebudú kecať do trénovania a zakotvili to priamo v stanovách,ktoré dieťa a podľa akého vekového a výkonnostného kľuča bude trénovať brány,v akom objeme a kedy bude chodiť na preteky.Neviem,ako to nakoniec celé dopadlo,ale výsledok bol,že deti vedeli výborne lyžovať všetky.Či aj rýchlo,alebo im poslúžili len ako pre nás nepredstaviteľne dobrá prípravka? Netuším,ale platiacich klientov mali. 

Potvrzuji fakt, ze ceske deti jezdi prilis mnoho v brankach a na prilis prudkych svazich, cimz se nauci akorat tak brzdit. Pricinou toho jsou vymatlani cesti rodice, kteri ve svych detech vidi hned mistry sveta. Ne vsichni treneri se v tomto dokazou rodicum vzeprit. Navic casto je rodic a trener jednou a tou samou osobou. Mimochodem, na zacinajicich nezavodnich detech jsou casto pachana jeste vetsi zverstva. Zacatecnicke svahy nekdy pripominaji spis hororovou scenu. V alpskych a jinych lyzarsky vyspelejsich zemich se mnohem vic rozviji u deti vsestrannost treba jezdenim off-piste nebo v terrain parcich. Pri srovnani v zavodech pak ceske deti maji trochu navrch v kategorii mladsich zaku, ale to se rychle otoci a ve pozdejsim veku uz si ani neskrnou a navic ani nechteji, protoze se jim lyzovani neustalym drilem zprotivilo.

>> #76, TNS, 03. 02. 2015 19:19:26

kde sa viac trénerov v jednom známom klube rozhodlo,že rodičia im nebudú kecať do trénovania

O to se určitě snaží všichni trenéři.Bohužel ne všichni rodičové to jsou ochotný akceptovat.V kraj­ním případě( nechtěně jsem to vyslechl na vlastní uši) to dopadne tak,že rodič i se sponzorskýma penězma potomka převede jinam,kde si do toho trenér (i v zájmu dalších méně majetných dětí) nechal kecat.Tak a teď babo raď co je větší zlo.

>> #78, m3, 04. 02. 2015 21:05:45

Největší zlo je když rodič, který má plné oči budoucích peněz, které vydělá jeho budoucí vrcholový sportovec, mluví trenérovi do věcí, kterým rozumí jen do té míry, co si přečetl na internetu nebo vyslechl od podobně informovaných rodičů. Je pak už dost jedno, jak na to trenér reaguje. Stejně nakonec bude právě on označen za toho, kdo může za to, že „nejšikovnější kluk z týmu“ se za pár let, či jen měsíců, nevyrovná konkurenci. Je to skoro ve všech sportech.

Zda se (dle prispevku vyse), ze chyby jsou na strane treneru, svazu i rodicu. A uspesnost zavodniku ma jen omezenou (a zavadejici) vypovidajici hodnotu o kvalite trenera/klubu/pris­tupu (z vice duvodu).

Bylo by chybou generalizovat vyse zminene frakce a kdo se v tom ma tedy vyznat?

>> #77, Gravedigger, 03. 02. 2015 21:07:21

>> #76, TNS, 03. 02. 2015 19:19:26

>> #78, m3, 04. 02. 2015 21:05:45

>> #79, Navvy, 04. 02. 2015 23:23:47

To co píšete je neustále omílané téma – ambiciozní rodiče jsou příčinou špatné výkonnosti dětí. Je to ale jen jedna z pravd a navíc poměrně snadno řešitelná – prostě podstatné tréninkové zásady a také prvky lyžařské techniky probere trenér s rodiči (odhalí svoje know-how) – jenže to nikdo nedělá (pokud vím). Důvod?… – viz dále.

Ještě podstatnější příčinou nekvalitního lyžování dětí jsou nesamostatně (špatně) myslící trenéři, kteří se už desítky let nejsou schopni odpoutat od „zažitých“ lyžařských stereotypů. Důkazy máme a budeme mít v přenosech z MS v BC. Například technické pojetí jízd našich reprezentantek v SG… – přesně potvrzovalo metodický výstup šéfa metodické komise SL ČR a současného trenéra KateřinyP na školení trenérů (obě děvčata jela dokonale podle návodu! .

Tohle téma by si nejspíš zasloužilo svoje vlákno.

>> #80, valerius, 05. 02. 2015 09:16:56

A uspesnost zavodniku ma jen omezenou (a zavadejici) vypovidajici hodnotu o kvalite trenera/klubu/pris­tupu (z vice duvodu).
Jak to myslíš? Odhlédnu-li od relativity slova ‚úspěch‘, tak ten je přece cílem. Že úspěch v dětských kategoriích (s jejich časovým a tím i konkurenčním omezením) je něco jiného, než úspěch mezi dospělými, je věc zřejmá.

>> #81, oblouk, 05. 02. 2015 09:26:22

přesně potvrzovalo metodický výstup šéfa metodické komise SL ČR a současného trenéra KateřinyP na školení trenérů
Kdo je ten milený a jaký přesně to byl výstup?

EDIT: Podle jejích stránek je jediným člověkem ve struktuře SLČR Ivan Vrzal, člen majetkové komise. Předsedou metodické komise by měl být Petr Lajkeb, který ale v jejím oficiálním týmu momentálně nefiguruje.
EDIT2: Ale na stránkách SLČR je jako trenér uveden. Čert aby se v tom vyznal.

>> #82, ˘Ö˘Krab, 05. 02. 2015 11:09:31

Tezko rict dle tveho EDIT, ale zcela jiste to nekdo vi , Jak rika vrozhovoru s Petrem menili neco na technice, jak rikaval Ivan S bylo by hezke vedet o tom neco od insideru:-D

Ja vygooglil http://www.prestigeweb.cz/…-krasne-lipy

EDIT: zni to logicky od Radovana P, potreboval zrejme pomoci (ocekava, ze PL vi neco vice z minulych zkusennosti s KK atd), Kryzl ma noveho trenera a tak se predpokladam domluvili na nejakem modelu. Jaka je reality (co vi a zda je to spravne, jak to implementovat a v jake sekvenci a horizontu…co to muze prinest a jak rychle by bylo zajimave sledovat). Ale ber to jen jako selskou uvahu, lyzovani me nezajima a tak to nesleduji z te spravne dostatecne blizoulinke vzdalenosti)

>> #82, ˘Ö˘Krab, 05. 02. 2015 11:09:31

Kdo je ten milený a jaký přesně to byl výstup? – je jím Petr Lajkeb, do loňska trenér KryštofaK. Protože se jednalo o PPprezentaci na školení trenérů 1.a 2. třídy v říjnu 2013, neodvažoval jsem se ten „skvost“ veřejně kritizovat, ale hned na místě, po skončení prezentace jsem za Lajkisem zašel a domluvil s ním konzultaci (Dali mi budiž svědkem). Pak jsem to s Lajkisem podrobně jedno odpoledne probral a dohodli jsme seminář trenérů, na kterém na jaře 2014 přednesu svoje připomínky a svoji verzi „Fáze oblouku“. Tuto verzi jsem pak zpracoval a poslal AlešiK a Lajkis následně přešel od KK ke KP. Od té doby se ale k materiálu ani k semináři nikdo ze SLČR nevyjádřil. Lajkisův materiál je k nahlédnutí ZDE – řada zájemců o lyžování si ho už na mých stránkách sama našla a názor si utvořila.

>> #83, MirekP, 05. 02. 2015 11:33:15

A já jsem zase našel na webu SLČR článek ze 3.10.2014 Žáci se mají více věnovat základním lyžařským dovednostem, jedním z kroků je změna formátu závodů mladších žáků ve slalomu

nejprve naučit děti lyžovat, po té závodit a až jako třetí krok je učit vyhrávat

Naším hlavním cílem není vyhrávání závodů od předžákovské po žákovskou kategorii, ale vychovat lyžaře, kteří obstojí ve světové konkurenci v pozdějším juniorském a zejména dospělém věku.

„Proto se již několik let se snažíme zamezit předčasnému trénování malých dětí, v mnoha případech i předžáků, slalomu kloubovou technikou.

Většina těchto dětí neumí čistý oblouk a ti kteří ho dokážou, předčasným tréninkem v kloubových tyčích jeho čistotu ztratí.

Pramení to především z toho, že se soustředí na úder rukou do tyče, přetáčí se a patky jim smýkají. Toto smýkání si zafixují a v pozdějším věku je velmi těžké toto přetáčení a smýkání odstranit. O tom jsme se přesvědčili i při pohledu na naše reprezentanty na letošním Mistrovství světa juniorů v Jasné.
–
„Příliš raná specializace na trénink slalomu v kloubových tyčích, bez dostatečně zafixované správné lyžařské techniky, vede ve většině případů k fixaci špatných pohybových stereotypů, které je velmi složité v pozdějším věku odstranit. Většinou pak tyto návyky závodníky limitují v dosažení vyšší výkonnosti v pozdějším věku,“ vysvětluje Lajkeb zásadní argument, který k této změně alpské lyžaře vede.

„Jízdu v bránách na paralelní slalom se zachováním podobného rádiusu jako ve slalomu považujeme za ideální tréninkový prostředek, jenž u závodníků výrazně rozvíjí předozadní rovnováhu, linii stopy, včasné zahájení a zatížení lyží v oblouku, rytmus, aktivní ukončení oblouku s rychlým odlehčením lyží, se správným pohybem těžiště nahoru a dopředu. A v neposlední řadě stabilní postavení horní poloviny těla – trupu, paží i hlavy,“ vysvětluje ještě podrobněji Petr Lajkeb, předseda metodické komise.

>> #85, ˘Ö˘Krab, 05. 02. 2015 11:37:19

Ano – vím a už jsem se k tomu i vyjádřil. V podstatě je to celé velmi chválihodný záměr (nejmíň 40 let prosazovaný), až na sdělení, že: …aktivní ukončení oblouku s rychlým odlehčením lyží, se správným pohybem těžiště nahoru a dopředu… – prosím, všimněte si právě na jízdě obou našich v SG (ale nejen jich), v čem je rozdíl mezi jejich jízdou a jízdou těch nejlepších… – skoro všechny oblouky začínají na odlehčených lyžích! To pak není divu že mají začátek oblouku nezakrojený a pozdě, podjíždějí, nestíhají… Z odlehčených lyží bylo NUTNO zahajovat oblouk u klasického rovného tvaru lyží a na konec oblouku bylo třeba „vystoupat“ aby se lyže zakrojila a nepodjela se branka. Jenže carvingové lyže umožňují/vyžadují s výhodou využít jejich tvaru a schopnosti zatočit právě ze zatížené lyže a tudíž daleko dřív a účinněji zahájit nový oblouk.

>> #86, oblouk, 05. 02. 2015 11:57:56
Na to, abych pochopil takto složitý konstrukt, jsem příliš hloupý.

Stejně jako na níže uvedenou větu z odkazované prezentace:

snahou závodníka by mělo být co největší zkrácení pohybu zalomení těla, čímž se zabrání vzdálení se od spádnice a docílí včasného nasměrování lyží do nového oblouku

Má být zalomení krátké = rychlé nebo krátké = malé? Když se nevzdálím od spádnice, znamená to automaticky, že nasměruji lyže včas do nového oblouku?

>> #82, ˘Ö˘Krab, 05. 02. 2015 11:09:31

Prave od relativity slova „uspech“ bych neodhlizel. Je lepsi trener zavodnika, co ma 80, 50, 20, 0+(0+ je uz mimo prakticky dosah) FIS bodu? Navic je potreba uspech vazit vlozenym usilim, coz je dalsi zkreslujici polozka.

Zavodnik se muze dost vysoko propracovat tak nejak sam, bez ohledu na rady a metody trenera. Proste jezdi a jezdi, zlepsuje se a zlepsuje. Mam takovou zkusenost u 20–30 bodove holciny. (Jiste, sam muzu kvalitu trenovani chybne hodnotit, event. nemusim mit dostatecne „insider“ info, ale jsem celkem presvedcen, ze to neni ten pripad. Dale je otazka (v pripade, ze se v tomto nepletu), jak moc je to vyjimecny pripad). A par dalsich prikladu by se jeste naslo.

Jeste by se dala napsat kupa drobnosti, jako je mnoho dalsich faktoru (krom trenera) dulezitych pro uspech. Ci ze Zahrobsky st. v jednom rozhovoru zminoval, ze si dokaze trenovat dohromady tak max 2 (mozna 3, nepamatuji se) zavodniky podobne vykonosti, kdy tezko muzes, vzhledem k individualnosti zavodnik a mnoha faktorum dost dobre hodnototit trenera. To lze u vice zavodniku, otazka je, jak kvalitni je pak priprava (za predpokladu, ze na tom, co rika Zahrobsky st. neco je).

Dalo by se spekulovat, jestli i ve WC je vsechno „trenerstvi“ ruzove, jak to dle vysledku (WC samo o sobe je uzasny vysledek) vypada. To neminim, je to mimo prakticky dostrel bezneho rodice i me znalosti/schop­nosti.

Zasazeno do praxe, je-li nejaky oddil o vice zavodnicich, lze nejakou korelaci mezi vysledky a kvalitou ocekavat, ale otazka je, jak velikou. A cesta na vrchol tudy zrejme nevede.

A u vyberu individualniho trenera mas radove mene indicii jeho kvality.

>> #84, oblouk, 05. 02. 2015 11:36:37

Tak kdy zorganizujeme ty pripominky, jake jsou? Vcetne korekcniho doporuceni jak tedy spravne??? Nekdy me to forum bavi.

Vim,ze je dulezity obsah prezentace, ale na PhD pedagoga me to neprijde jako skvost z hlediska te prezentacni vrstvy (ale neznam okolnosti, tak nesoudim).

>> #85, ˘Ö˘Krab, 05. 02. 2015 11:37:19

Davno vsichni siri vsestrannost a vi, ze je spravna, ale kdo to tak dela a ma odvahu nechtit okamzite vysledky, o to vic hlasim, ze v nealpske zemi je v tomto lyzovani ve vyhodnejsi pozici nez treba hokej, tenis, fotbal…a presto si to ani v jednom az na vyjimky nikdo netroufne…a nakonec i ti treneri s kosem a postavajicim nevinatkem v hale potrebuji vytlacit z platicich rodicu penizky za individual…

>> #86, oblouk, 05. 02. 2015 11:57:56

Nejsem odoborník na oblouk a vůbec ne na jeho zahájení,ale přijde mi v určitých situacích přehranění odlehčením lyží rychlejší.Ovšem ne technicky spránvé…